Slampoetry trochu jinak aneb Texty dcery malířsky interpretované matkou

A takové Slampoetry trochu jinak lze nyní číst a vidět v trutnovské Galerii Hippo. Zdejší malířka Alena Valentová doprovází působivými osobními malbami texty své dcery Adriany Wetterové. Slam poetry performace se totiž neodehrává na jevišti, ale na plátně, v hlavě čtenáře a zároveň bystrého pozorovatele.

„Jak jen popsat onen vztah. Ten, co tak dlouho trvá. Jenž vede nás do slepé skvrny. Někdy však nabíjí nás obě tím, jak velkým paradoxem on je,“ vyjádřila se v osobní rovině Wetterová v úvodu své básně Umělecko - familiární difuse, která je doprovázena výtvarným dílem její matky Aleny.

Nejen tento text, ale i další si lze přečíst na této výstavě a zároveň je zkonfrontovat s malířskými interpretacemi Valentové.

Klasické slam poetry, jež je v doslovném překladu poezie, která udeří, však nelze očekávat. Je totiž skryté v prolínání psaného a výtvarného, v jeho souznění i v lehkých rozporech. Podle Wetterové jsou obsahy některých textů autentické, jako například báseň Nadrokytnická rauše. „Až dostaneš se k pahorkům lásky, splyne tvá země ve světě, do kterého zavedla jsem já tebe… Ty, který jsi pouze součástí růžových obláčků, mezi nimiž vznáším se, a já.“

Autorka však sdělila, že texty až na výjimky autenticky nepíše, není to klasická moderní tvorba typu asociací a volného myšlení, je to spíše promyšlené psaní. V jednotlivých básních je ale mnohdy zachycen vzájemný vztah matky a dcery, ať už v psané nebo malované formě. „Nejdříve vznikly texty, na ně mamka navazovala obrazy. Jsou zde ale také výjimky. Dva obrazy jsou z nedávné rodinné výstavy Family pop, kde to je obráceně,“ uvedla Adriana.

Alena Valentová je v současné době nejčastější autorkou vystavující v Galerii Hippo. „Spojení dceřiných textů s mými malbami tvoří podle mě kompaktní celek, kdy pop-artově laděnými malbami navazuji na její texty. Je v tom určité propojení a mám radost, že se tento způsob výstavy tady prezentuje,“ prozradila malířka.

Divák, který do této trutnovské galerie dorazí, musí být připraven na to, že se nebude dívat jen na obrazy, ale zároveň číst, snažit se pochopit texty a spojovat je do jednoho celku s výtvarnými díly. „Nakonec v náročné symbióze žijeme si pěkně. Černý extrovert, bílý introvert. Bludiště písmen proti technikám výtvarna, z nichž jasná hned je moje vize. Všechny naše rozkoly vedoucí k uměleckému splynutí. To já na tom užívám si tuze,“ napsala výstižně Adriana o svém vztahu s matkou Alenou v závěru již zmíněného textu Umělecko - familiární difuse.

Pozoruhodná a zajímavá výstava v Galerii Hippo potrvá do konce června.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz