Černého kráčející trabant na pěší zóně vyvolal emoce

Jde o třítunovou sochu trabanta na mohutných lidských nohách. Krátce po instalaci se na sociálních sítích vzedmula vlna odmítavých komentářů, ale samozřejmě i těch, kteří tuto „putovní“ sochu vítali a ocenili, že může být do konce srpna příštího roku umístěna ve veřejném prostoru města. Je jasné, že se názory na to, co představuje umění, liší. Ten, kdo se o něj více zajímá, s jeho interpretací nemá větší problém. Další zase nechápe souvislosti, dílo veřejně a někdy i velmi nevybíravě odmítne bez toho, aby se alespoň pokusil najít k němu více informací a třeba i klíč.

„Otřesné. Kdyby to viděli umělci dob minulých, nejspíš by se rozplakali. Vrchol nevkusu, který bude hyzdit hezké město. Lidem se to zkrátka převrací v hlavě,“ napsal do komentářů na Facebooku Trutnovinek jeden z čtenářů. K němu se v tomto ohledu přidali další: „Je to hnusný a vůbec to sem nepatří,“ nebo „Proboha, kdo schvaluje tyto nemožnosti, co tu vystavujeme na veřejných prostranstvích. Necítím hrdost, ale spíše stud za to, co tu máme.“

Další skupina komentujících zase nechápe, proč má trabant nohy. „Proč trabant s nohama? Je to strašlivé a nevkusné“ či „Dnes už si ‚umělec‘ říká kdokoliv, kdo k trabantu přidělá nohy.“ Tyto odsudky jsou však zaviněny chybějícími informacemi a absencí touhy si je opatřit. Černý svůj trabant vytvořil v roce 1990 jako připomínku čtyř tisíc východních Němců, kteří v roce 1989 prchali ze své vlasti a nacházeli přechodný azyl na velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze. Přitom mnozí z nich zanechávali svá auta Trabant v ulicích města.

Samozřejmě umělecký počin ve veřejném prostoru měl i pozitivní reakce. „Hezký kus umění s příběhem. Jsem rád, že je u nás k vidění.“ Další čtenář je toho mínění, že každý vnímáme umění jinak. „Někdo preferuje repliku ‚slunečnic ve váze‘ na zdi, někdo má rád neotřelá spojení, jako třeba trabant s nohama, který má svůj příběh.“ Sochu okomentoval také šéfkuchař Tomáš Levý z trutnovské restaurace Vejmrda. „Jak to pozoruju, tak asi nejkontroverznější téma v Trutnově. Quo Vadis městu sluší a za mě tedy veliké díky rodině Kasperů, která svými aktivitami nejen v Trutnově přispívá k tomu, že nejsme tím občas sebekriticky nazývaným Teplákovem,“ poznamenal šéfkuchař.

Je třeba připomenout, že u zrodu myšlenky obohatit umělecky zdejší veřejný prostor stálo právě vznikající Centrum současného umění EPO1 v Poříčí, které prostřednictvím svého majitele a úspěšného podnikatele Rudolfa Kaspera navázalo s umělcem spolupráci. Ještě před instalací podnikatel a milovník umění Kasper věřil, že dílo potěší nejen Trutnováky, ale i návštěvníky města. „Taková věc není ve městě okresního formátu úplně obvyklá. Navíc předpokládám, že bude vyvolávat rozdílné názory, ale to je v pořádku a tak to má být,“ řekl Kasper, který velmi rád spolupracuje se zajímavými umělci, mezi něž David Černý nepochybně patří. Kasper se dohodl s umělcem a starostou města Michalem Rosou, že socha bude veřejnosti k dispozici na pěší zóně.

Starosta byl tomuto záměru velmi nakloněn. „Když se ke mně dostala nabídka na instalaci sochy od výtvarníka, který je jako jeden z mála českých tvůrců ve světě nejen uznávaný, ale také komerčně velmi úspěšný, neváhal jsem ani chvíli. Socha od Davida Černého na půl roku zadarmo včetně dopravy a instalace? Sem s ní, ať si ji v Trutnově můžeme prohlédnout zblízka,“ nechal se slyšet starosta s tím, že se nemusí každému líbit, a pokud někoho nedojímá nebo nezajímá příběh, který má připomínat, nevadí. „Berte ji jako recesi. Není tu napořád. Zkuste se zasmát tomu, jak je ošklivá, nebo co vám připomíná. A pokud můžete, zastavte se na chvíli a sledujte, co na to děti. Na rozdíl od nás dospělých nemají předsudky. Když jsem se byl podívat, jak to trabantu na Svatojanském náměstí sluší, viděl jsem paní s malým chlapcem. Snad nebudu paní křivdit, když napíšu, že nejspíš nevěděla, co na to říct. Chlapeček měl jasno. Rozzářily se mu oči, váhal jen malou chvilku, asi čekal, jestli mu to někdo nezatrhne. Pak se k trabantu rozeběhl a chytil ho za nohu,“ dodal Rosa.

Jan Kunze, ředitel EPO1, v souvislosti s množstvím komentářů na Facebooku připomenul, že každé správné umění má vyvolávat kladné i záporné emoce, což považuje za jednu z jeho funkcí. „Pokud je jakékoli umění provázeno lhostejností, je to špatně. Určitě je lepší, když to diváka rozladí a dá to najevo, nebo naopak vzbudí pozitivní emoci. David Černý s těmito momenty umí velice dobře pracovat a už více než třicet let vzbuzuje svými díly určité vášně, což bylo patrné i po instalaci jeho díla v Trutnově.“

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Kateřina Svobodová