Výjimečnou krajinářskou výstavu Otakara Lebedy doplnil pokřtěný katalog

Po výstavách Antonína Slavíčka, Františka Kavána, Jaroslava Panušky, Antonína Hudečka či Josefa Ullmana jako připomínky slavné Mařákovy školy trutnovská galerie úspěšně pokračuje v představení dalšího představitele krajinářské scény. Po zápůjčkách z řady výtvarných institucí vznikl pozoruhodný celek více než 50 Lebedových obrazů, které nenechají milovníky krajin v klidu, protože z nich vyzařují malířovy mimořádné schopnosti, které se projevovaly už v jeho dětství.

„Lebeda vstoupil na Akademii výtvarných umění do krajinářské třídy profesora Julia Mařáka v roce 1893. O rok na to byl poprvé v Krkonoších. Niterným a majestátním projevem vnímání místní krajiny je krásné plátno Večer za chalupou zvané též Rozkvetlá louka,“ připomenul jedno z vystavených děl kurátor výstavy Michael Zachař, který k Lebedově poctě nejen s ředitelkou galerie Lucií Pangrácovou, ale také s jejími kolegyněmi Janou Cermanovou a Alenou Rodrovou připravil výstavu i katalog.

Ten byl před několika dny slavnostně pokřtěn přímo v epicentru Lebedovy expozice mezi jeho pozoruhodnými díly. Tato publikace mapuje malířovy krajinářské práce a komplexně informuje nejen o jeho výtvarné tvorbě a vývoji, ale také o jeho souputnících a životě. „Možná, že se zde historicky úplně poprvé setkáváme při křtu katalogu. Jsme rádi, že se tak děje, protože výstava samotná výjimečného malíře na české výtvarné scéně nás stála velké úsilí,“ řekla ředitelka galerie.

Podle kurátora Zachaře jde o výstavu výjimečného významu, která v tomto rozměru v Trutnově už pravděpodobně dlouho nebude. Doprovodný katalog je výjimečný svou celobarevností, což není zcela běžné. Kromě úvodního slova kurátora je doplněn Velebovými díly i jeho životopisem. Jeho součástí je také nevšední obraz, který je možné na výstavě rovněž spatřit, nazvaný Studie podzimní krajiny. Ten se s autorovy tvorby vymyká svou neobyčejnou moderností, přestože vznikl v roce 1899. „Vnitřně cítíme, že takto se před více než sto dvaceti lety ještě nemalovalo,“ upozornil Zachař krátce předtím, než byl katalog pokřtěn.

Poté kurátor přečetl několik zachovaných dopisů, které malíř Lebeda adresoval své matce ve svých osmnácti letech, kdy jeho tvorba už dostávala mistrovské obrysy. „Drahá maminko, už je čas, abych odepsal. Nemohl jsem se k tomu dostat skrze malování, ačkoli toho dohromady mnoho nebude. Profesor (Julius Mařák) poslal Slavíčka už do Bechyně v pondělí. Myslí nejspíš, že on je hlavní příčinou našeho špatného malování. On totiž pořád jen mudruje, celý večer nebylo slyšet jiného než jeho. Samé barvičky měl v hubě, a to člověka strhne. Škoda Kavána, že není na exkurzi, to bychom jinak malovali,“ stojí v jednom citovaném dopise. Výjimečná výstava Světla a stíny potrvá už pouze čtyři dny. Kdo má rád krajinomalbu, neměl by si ji nechat ujít a jako bonus si zakoupit reprezentativní katalog.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek