U kaple svatého Josefa ve Slavětíně zní básně z nového poesiomatu

Slavnostní událost se konala v rámci programu Art Point. O úvodní slovo se postaral profesor Petr Neužil, kardiolog a primář kardiologického oddělení nemocnice Na Homolce v Praze. Kromě toho vystoupili básníci Dan Jedlička a Simona Racková, které na klavír doprovodil teprve čtrnáctiletý, ale mimořádně talentovaný klavírista Pavel Pejchal z Trutnova.

Manželé Kasperovi, kteří v této obci na Trutnovsku žijí, se před časem rozhodli nechat zrekonstruovat a zachránit tamní kapli, vdechnout ji nový, kulturní život. Právě poesiomat umístěný v její bezprostřední blízkosti je jedním z prvků, který by k tomu měl přispět. Tento krok měl ale svoji půvabnou předehru. „Poesiomat jsem si loni přála k narozeninám. Manžel s tímto dárkem souhlasil, ale podařilo se to až letos,“ prozradila Renata Kasperová, která je společně s Janem Kunzem, ředitelem Centra současného umění EPO1 v Trutnově, který má na starosti i kulturní program v kapli, iniciátorkou umístění této „mluvící sochy“ u kaple.

„Chtěli jsme zde připravit něco, co oživí tento prostor, protože kaple svatého Josefa je přístupná lidem především při kulturních akcích. Když k ní tedy někdo přijde, bude mít možnost si v příjemném prostředí poslechnout poezii a rozšířit si svůj zážitek z toho místa,“ vysvětlil Kunze. Stejně to vnímá i Kasperová, jež si myslí, že se právě poesiomat k tomuto objektu náramně hodí. „Nejenže se lidé chodí dívat do krásného interiéru kaple, ale často se tam zastaví i cyklisté. Řekli jsme si, že jim tu přestávku trochu kulturně zpříjemníme.“

Jak se nechal slyšet otec poesiomatů Kobza, je to nejen „mluvící socha“, ale také posilovač genia loci i kulturní periskop. „Nikde není stejný, protože žádné místo není stejné,“ řekl. A tato slova platí i pro ten slavětínský, který je naplněn básněmi takových velikánů, jako jsou Jaroslav Seifert, František Gellner, Josef Kainar, Václav Hrabě, ale i současných básníků Dana Jedličky, Jonáše Zbořila a Simony Rackové. „S paní Kasperovou jsme si řekli, že je nebudeme vybírat podle autorského, ale spíše tematického klíče. Zvolili jsme téma Nebe, peklo, poezie a podle toho jsme vybírali jednotlivé básně doplněné ještě třemi hudebními skladbami,“ uvedl Kunze a upozornil, že si málokdy můžeme poslechnout poezii ve venkovním prostředí.

Podle Kasperové poesiomaty šíří tento druh literárního umění mezi veřejnost, která se mnohdy k básním příliš nedostane. „Proto jsem přesvědčena, že instalace poesiomatů je dobrý nápad, jak veřejnosti poezii zprostředkovat a tímto způsobem přiblížit, aby ji to bavilo,“ sdělila s tím, že sama má k poezii blízký vztah, ráda ji čte i poslouchá. Kunze prozradil, že se mu tento projekt vždycky líbil a je to pro něj již třetí poesiomat, jehož umístění ve veřejném prostoru pomohl zprostředkovat.

„Poesiomat úžasně oživuje prostor a je to velice příjemná záležitost,“ domnívá se ředitel EPO1, který je sám aktivním literátem, píše i básně a provozuje s kamarády vlastní nakladatelství zabývající se současnou českou poezií.

Poezie je pro něj něco nevyřčeného mezi řádky normálního světa. Něco, kdy se rozšíří škvíra vnímání, jako když se ráno probouzíme nebo večer jdeme spát. „Vždy mě tento subjektivní pocit zajímal a když ho ještě někdo dokáže vepsat do slov, je to skvělé. Poezii čtu mnoho let a přál bych si, aby ji četlo mnohem více lidí. Navíc v dnešní době, kdy může být pro některé poezie na okraji zájmu, zrovna poesiomat je ideální k tomu, aby ji zprostředkoval lidem a ukázal, že je to něco krásného, co patří do umění i tohoto světa,“ dodal.

Kaple sv. Josefa ve Slavětíně je dominantou vesničky na severozápadě Jestřebích hor na Trutnovsku. Je to zároveň velmi silné místo, kde se návštěvník při poslechu básně zadívá do krajiny a zvuk linoucí se z poesiomatu mu vytvoří nevšední podkres pro nové vnímání onoho prostoru.

Hynek Šnajdar  
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Jan Bartoš