82 kapel na Obscene Extreme. Bude to fakt nářez, má radost Čurby

Kolik kapel se letos objeví na Bojišti?
Letos to bude rekordní ročník, na jednom pódiu se vystřídá osmdesát dva kapel. Bude to fakt nářez. Ve středu máme ten old school, kdy deset kapel zahraje od čtyř do půlnoci. Ale pak každý den – čtvrtek, pátek, sobota – to bude od desíti ráno do tří v noci nářez neskutečné muziky. Pauzy jenom deset minut. Ještě musím dodat, že to bude muzika z celého světa. Strašně se to povedlo. Vystoupí kapely z takových exotických zemí, jako jsou třeba Bahrajn či Indie. Dvě kapely přiletí i z Argentiny, z čehož mám konkrétně já obrovskou radost.

A proč letos tolik kapel?
Vždycky jsme dělali tu srandu, že máme víc jak šedesát devět kapel. Teď, když jsem si to počítal, vyšlo mi najednou osmdesát dva. Sám jsem z toho byl překvapený. Neuvěřitelný.

Na jaké taháky se návštěvníci festivalu mohou těšit?
Pro mě je velké zadostiučinění, že tady konečně budou Carcass, které poslouchám možná od svých čtrnácti let. To je prostě kapela pro nás všechny, kteří v téhle muzice jedeme. Máme je za takové polobohy, třeba jako Napalm Death. Carcass jsou Angličani, kteří založili extrémní styl gore grinde. Zpěvák a basák Jeff Walker je velká osobnost naší scény. Jsme dlouholetí kamarádi a já ho sem zvu už deset let. On si ze mě dělal srandu, že tady budou hrát, až bude šatna pro kapely a před pódiem budeme mít bariéry. Je to vtipálek, protože on ví, jak to tady chodí. Byl tady už v roce 2011, ale tenkrát s kapelou Brujeria. Ta je známá tím, že si hraje na takový mexický kartel. Hudebníci jsou zahalení v šátcích, takže nikdo neví, kdo tam hraje. Samozřejmě podle účesů asi poznáš, kdo to je. My všichni, co tento festival děláme, se na Jeffa strašně těšíme. Je to osobnost. Vždycky, když ho potkáme, je s ním strašná sranda a je ho plná místnost. Má takový skvělý anglický suchý humor.

A které další kapely bys vypíchnul?
Třeba Massacre, kde hraje Kam Lee. Ten vlastně zakládal death metal, protože hrál v kapele Mantas, která předcházela legendární kapele Death. Je neuvěřitelný, že tenhle šoumen sem přijede taky. Další obrovskou radost mám z kanadských Exciter. Hrají možná už čtyřicet let, celou dobu to mastí, spousta lidí na nich hudebně vyrostlo. Samozřejmě pecka bude i polská kapela Vader nebo finský Rotten Sound, kteří sem poprvé přijeli v roce 2000. V městě Vaasa sedli do dodávky a přijeli do Trutnova. Odehráli tady jeden koncert, který měl možná půlhodiny, zapařili, mimo jiné čuchli k našemu Božkovu, od té doby si ho vždycky kupují, a odjeli zpátky do Finska. Na ty se těším strašně. Byli pak s námi dokonce na těch světových turné v Austrálii a Asii. Jsou to borci. A budeme tady mít i Sabinu Classen z Holy Moses. U ženských by se to říkat nemělo, ale bude jí už šedesát. Celý život zpívá v trashmetalové kapele a vypadá to, že tohle bude její poslední vystoupení v České republice. Máme pro ni připravené speciální věci. Je to taková metalová matka, úžasná, plná energie. Těším se na českou kapelu Ingrowing, kterou jsou kdysi dávno vydával. Francouzští Blockheads, indičtí Gutslit, americké skupiny Internal Bleeding a Pyrexia, japonský Fuck On The Beach, belgický Hiatus, italský Bulldozer, který tady bude hrát čtyřicet let staré desky. Připravili si speciální set z prvních dvou legendárních alb. To všechno jsou prostě diktáty. Zhruba polovina kapel tady bude hrát poprvé. Pro nás, kdo opravdu posloucháme tuto muziku, je to podle mě skvělý line-up.

Jak tě poslouchám, tak ses to snažil zajistit co nejlépe.
Vždycky to zajistím nejlíp, jak se dá. A vždycky si kapely zvu hlavně pro sebe. Když se to bude líbit ostatním lidem, tak budu rád, ale já budu spokojený stejně.

Máš přeci narozeniny, že?
(smích) Přesně tak. Festival je pořád ta narozeninová party. Kdo mně chce přinést veganský dort, tak den před Obscenem (4. července) mám narozeniny. Najde mě na Bojišti, budu tam někde běhat.

Jak dlouho připravuješ festival, aby to takhle klaplo?
Mluvím o tom docela často. Já už vlastně teď dva měsíce připravuji fesťák, který bude za rok, takže asi tak. Příští rok bude dvacet pět let Obscenu a já v průběhu festivalu budu slavit padesátiny. Obrovsky se na to těším a připravuju velké věci.

Takže ještě trumfneš letošní ročník?
Je potřeba také říct, že už mi pomalu docházejí síly, a kdo ví, kolik těch ročníků ještě bude. Lidi si myslí, že Obscene Extreme tady bude navždycky. Myslel jsem si to taky, ale v průběhu posledních pár let s covidem, válkou a se vším tím, co se kolem nás děje, se ty vstupy tak obrovsky zdražily, že už je mi nepříjemné mít cenu vstupenek takhle vysoko. I když si myslím, že je to stále férová cena, protože o to nám jde.

Kolik letos stojí lístek?
Na místě zaplatíš 3500 korun, v předprodejích byl od 2700… Za všechny čtyři dny, za osmdesát dva kapel, za Bojiště, za zvuk, který je tady špičkový. Za tohle všechno dohromady. Ale je mi to trošku nepříjemné a nevím, jak dlouho to vydržím. Třeba ty vstupy (záchody, pódium, zvuk) vyrostly od roku 2019 o sto procent. A tím pádem, že nemáme žádného sponzora, mecenáše, ani nás nedotuje město, kraj, Evropská unie, tak si na to prostě musíme vydělat sami. Samozřejmě nikde nebrečíme, po nikom nic nechceme, a tak si myslím, že to vydrží až do úplného konce Obscene Extreme. Jenom bych chtěl, aby lidi pochopili, že jestli mají pocit, že chtějí podpořit tento festival, tak je právě ten čas ho jednou ročně podpořit. Ta částka na druhou stranu není tak obrovská. Když si dáváš do prasátka pár stovek měsíčně, tak se to dá přežít.

Máš představu, jak se bude pohybovat návštěvnost letošního ročníku?
Já to právě nepočítám, vždyť už dělám ten příští ročník. (smích) O to se starají jiní lidé. Já ale jen vidím, že můžu platit průběžně faktury, které musíš platit. Kapelám se platí dopředu padesát procent, aby sem vůbec přijely. Některým se platí letenky, což je dnes absolutně šílená věc. Vezmi si, že letenky mexické kapely Disgorge stojí 160 tisíc. Fuck On The Beach přiletí za 120 tisíc. Ano, jsou to exkluzivní show, ale dřív jsme třeba tohle pořídili za polovinu. Není to jednoduché ani pro ty americké kapely, které přiletí do Evropy kvůli Obscenu, aby tady pak dělaly další koncerty a odjely svoje turné. Kdo ví, jestli příští rok bude vůbec takhle nabitý, protože ty možnosti, aby sem kapely přijely exkluzivně, nebudou takové.

Co letošní festival nabídne, když pomineme hudební program?
Každý rok se tady děje spousta věcí. Ve středu začínáme Freak festivalem v bláznivých disciplínách a večer pokračují freak show. S&M Project a Fly High Tribe Show jsou tady každý rok. Jednou za čas se tady objeví Australan Samora Squid, letos je ten moment. A pak přijede nová parta z Anglie, která si říká Traumaville. A mělo by to být fakt pekelný. Kdo chce, může se v zadní části parku v průběhu festivalu nechat pověsit na háky při suspension workshopu. Já si to zkusil a musím říct, že je to pěkný rituál. Lidem to doporučuji. Samozřejmě měl bys být střízlivý, žádné drogy, nic takového, cucá se tam nějaký cukr, abys neomdlel. Moje dcera to zbožňuje, takže chodí každý rok. Pak co hodně řešíme, je jídlo – vegetariánské a veganské. Tento rok budeme mít mexické jídlo, bude i stánek se sushi, veganské nanuky, máme kávu Coffin Grindera od místní pražírny Volkafe. A zrovna zítra jedeme ochutnávat, já teda ne, protože jako abstinující alkoholik nepiju, ale všichni moji kámoši, kteří mi pomáhají s organizací, se těší do plzeňského Proudu, kde máme to naše pivo Symphonies of Sickness, kterým vzdáváme hold těm Carccas. Myslím, že vyrobeno bude dvanáct nebo třináct tisíc plechovek, tak potřebujeme, ať nám s těmi anglickými speciály lidi pomůžou. Každý rok se takhle bavíme a řešíme maličkosti. Myslíme si, že i to mimohudební vyžití je tady skvělé. A hlavně super je to, že se potkáš s tolika lidmi z celého světa, co si myslím, že každý člověk potřebuje. A jsem rád, že v posledních pár letech se zvedl také zájem lidí z Trutnova o festival. Je to úžasné.

Poslední otázka. Co říkáš na nové lavičky?
Chvíli jsem na nich seděl. Doporučil bych tomu architektovi, aby si udělal jeden prototyp a sedl si na to na hodinu. Nejsem úplně přesvědčený, že je to perfektní. Myslím si, že se to mohlo udělat lépe, jako všechno v Čechách. A mrzí mě to strašně. Nové vedení města chce areál oživit, má tady velké plány s tím, jak to bude dál, ale mělo by se to dotáhnout. Přijde mi smutné, že tady dělám festival přes dvacet let a nikdo se mě ani nezeptá, jestli bych k tom třeba nechtěl něco říct. Myslím si, že bych měl dobré postřehy. A třeba bych si tu lavičku zkusil a dva tři dny bych na ní seděl. Ale řeknou nám pak lidi, co a jak. Já si nedovedu představit, že bych na nových lavičkách v letním kině seděl celý film v jedné pozici. Na těch starých lavičkách ano. Krásně ses opřel, bylo to široký. Já mám tu jednu lavičku schovanou doma, tu, na které seděl Václav Havel. Pořád na ni koukám s nostalgií. Jinak areál vypadá líp, nová cesta, osvětlení, všechno je super. Doufejme, že ten směr půjde dál, protože Bojiště si to zaslouží. Jestli něco proslavilo Trutnov, tak je to tento areál. Představ si, že já jsem si třeba pletl Trutnov s Turnovem, než jsem sem poprvé přijel. Takové rouhačství. (smích) Dnes už bych se nespletl a neudělají to ani další deseti tisíce lidí na celém světě. Díky tomu, že sem přijeli, že se jim město líbí a vracejí se sem.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Kateřina Svobodová