Každý den musí být nabitý zajímavými jmény, tvrdí pořadatel Festu Pod Parou

Co vás přivedlo na myšlenku před dvaceti roky udělat festival?
Byli jsme parta mladých nadšenců, muzikantů, měli jsme svoji kapelu a další projekty a tento svět nás lákal. Během dlouhých sedánků ve zkušebně, cest na koncerty a moudrých debat postupně uzrála myšlenka vytvořit svůj vlastní festival a oživit tak i naše rodné město, které do té doby bylo v tomto ohledu zanedbané. Nic podobného zde roky nebylo a to, co jsme vytvořili, vlastně nikdy.

Jak vznikl samotný název Pod Parou?
To je dodnes tajemství a spousta lidí nad tím občas spekuluje a výklady jsou různé. Nicméně asi mohu napovědět, že první ročník se původně neměl konat v Moravské Třebové, protože jsme nenašli vhodný prostor ani pochopení. Volba padla na nedalekou vesnici Mladějov na Moravě, kde část pořadatelů měla kořeny. Zpečetili jsme dohodu s tehdejším starostou a vesele se pustili do organizování prvního ročníku. Před cílovou rovinkou, asi tři měsíce před zahájením prvního ročníku, nám ovšem zavolal, že si dohodu rozmyslel. Důvodem byl neklid, který v obci vznikl s blížícím se festivalem. Starosta nám sdělil, že si neuvědomil, o jaký to žánr jde. A tak vyhrály předsudky a my byli v situaci, co s tím a zda dokážeme během dvou měsíců sehnat nový areál. Z dnešního pohledu je to téměř nereálné. Doba však byla jiná a my našli záchranu u kynologů v Moravské Třebové. A teď k samotnému názvu. Protože vše již bylo připraveno z pohledu promo materiálů, chtěli jsme festival spojit s místem, kde se měl festival konat a Mladějov je známý svou úzkokolejnou průmyslovou dráhou, kde se v minulosti proháněly parní lokomotivy při těžbě šamotu. Dodnes je možné se touto parní mašinkou výletně projet po hřebečských kopcích. Věřím, že už si každý domyslí, jak název Fest Pod Parou vlastně vznikl.

Jaké vzpomínky si zachováváte z prvního ročníku?
Asi ty nejlepší. Před akcí velký strach, do čeho jsme se to vlastně pustili. Neměli jsme žádné zkušenosti, nevěděli jsme, jestli vůbec někdo přijede a co se bude dít. A pak to začalo. Davy punkerů, kapely a už jen ty příjemné festivalové starosti, kdy nebyl čas myslet na nic jiného. Přes den bylo modré nebe a v noci zase plné hvězd. Muzika vyhrávala a lidé se bavili, návštěvnost na první ročník byla skvělá a vše jsme nějakým způsobem zvládli, což nás motivovalo a hnalo dál. Svět byl trošku jiný, včetně návštěvníků a fungovalo to dobře. Vše bylo jasnější, čistší a přímočařejší. Dnešní doba je velmi složitá a komplikovaná, a to i z pohledu fungování státu a měst, různých vyhlášek a nařízení.

Co považujete z pohledu pořadatelů za důležité v tom směru, že za několik dní vypukne už dvacátý ročník?
Důležitá je propagace, pomoc místních lidí, která vloni až taková nebyla a hlavně to, aby dorazili fanoušci. Roky covidu bohužel festival pomalu zruinovaly, stěhování nám také zatím až tolik nepomohlo a festival se z pohledu ekonomických čísel nepohybuje v úplně optimální kondici. Myslím si, že tento dvacátý ročník rozhodne o dalším osudu Festu Pod Parou.

V Trutnově si festival odbyl premiéru v loňském roce. Jak podle vás dopadl přesun z Vyškova na Bojiště?
Nestěhujeme se poprvé a sžívání s novým areálem, městem a prostorem vždy nějakou dobu trvá, než se vše zvládne vyladit. Někoho ztratíte jak v týmu pořadatelů, tak i z řad fanoušků a na novém místě se musíte snažit nové lidi získat. Vše chce čas a na hodnocení je ještě brzy.

Chystáte pro letošní rok nějaké změny?
Asi největší změnou je, že jsme se letos proti loňsku rozhodli pouze pro jedno podium tak, aby nikomu neuteklo nic důležitého.

Jak se vám podařilo sestavit line-up kapel?
Je to vždy alchymie a musí do sebe zapadnout řada věcí. A řekl bych, že s postupem let, a tak jak se vše vyvíjí, je to stále složitější. Z našeho pohledu je asi teď nejdůležitější držet rozpočet na uzdě. Tím, že máme velkou řadu zahraničních interpretů, musíme laborovat s tím, koho oslovit a na jaký den tak, aby každý festivalový den byl nabitý zajímavými jmény i nějakým překvapením a vše bylo vyvážené. Je to každý rok nová výzva. Člověk si říká, že po těch letech a zkušenostech už nemůže nic překvapit, ale vždy se najde něco nového, co je potřeba vyřešit.

Největší hvězdou budou skotští The Exploited, kteří na festivalu již v minulosti vystupovali. Jak tuto kapelu vnímáte?
The Exploited jsou pro nás srdcová záležitost. Máme skvělé vztahy. Je to kapela, která k FPP patří a bude pro nás vždycky znamenat mnoho. Byl to pro nás vlastně i první velký světový interpret, kterého jsme oslovili a v roce 2007 u nás vystoupili poprvé. Od té doby se FPP začal posunovat jiným směrem, a proto The Exploited nemohou chybět ani na dvacátém ročníku festivalu.

Na které další skupiny byste ještě upozornil?
Na každou kapelu, která vystoupí na festivalu. Každá parta je důležitá a je potřeba to tak brát. Nicméně mezi legendy světového punku patří určitě i britští GBH. Nadupanou partou jsou bez pochyby i španělští Non Servium nebo norští The Carburetors, jejichž show je prošpikovaná pyro efekty. Zástupci psychobilly z Německa Mad Sin jsou zárukou špičkového výkonu. Máme zde atraktivní dívčí kapely z Jižní Koreji Rumkicks nebo Dummy Toys z Číny. A řadu dalších kapel, které v ČR vystoupí poprvé a fanoušci se mají na co těšit.

Oslavíte 20. ročník něčím speciálním?
Speciální je už to, že jsme zvládli 19 let festivalu. Snad zvládneme i ten dvacátý ročník a těšíme se. Každý ročník je unikátní už jen svým obsazením, a proto neváhejte a dorazte se podívat na tento výjimečný punk rockový festival se světovým obsazením a tím nejlepším z československé scény. Uvidíme se na Bojišti.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek