Galerie EPO1 je briliant na prstenu firmy Kasper

Vzpomínáte si na okamžik, kdy vás oslovil podnikatel Rudolf Kasper, abyste vstoupil do realizace projektu Centra současného umění EPO1 v Trutnově?
Byl jsem tehdy v Opavě, když mně najednou zazvonil telefon a na opačném konci byl pan Ru- dolf Kasper, který na mě dostal tip. Sdělil mně, že připravuje v Trutnově velký projekt, a zeptal se, zda bych byl ochoten přijet. Souhlasil jsem, vydal se do Trutnova, pan Kasper mě provedl areálem budoucího EPO1 a představil mně svoji vizi. Někdo se k takové věci nedostane za celý život, ale já už jsem se na něčem podobném podílel a měl jsem nějaké zkušenosti. Zpočátku jsem v projektu působil spíše jako konzultant.

Kdy jste se stal ředitelem této kulturní instituce? Byla to pro vás výzva a věřil jste v naplnění tohoto velkorysého projektu?
V době, kdy jsem byl konzultantem, pan Kasper vypsal výběrové řízení na ředitele EPO1 a chtěl, abych se do něj také přihlásil. Po chvilce váhání jsem to udělal a byl jsem vybrán. Výzva to pro mě byla určitě velká, musím však říci, že kdyby to nebyl tak ambiciózní a velký projekt a zároveň kdybych si nerozuměl s panem Kasperem, protože si myslím, že do sebe lidsky dobře zapadáme, do Trutnova bych se nepřesunul. Projektu i panu Kasperovi jsem věřil a rozhodl se, že do toho půjdu.

Co říkáte na rozhodnutí manželů Kasperových vytvořit z bývalé elektrárny v Trutnově galerii s nadregionálním přesahem?
Je to naprosto vizionářský počin, který v širším regionu nemá obdoby. Velikostí je v zemi srovnatelný pouze s uměleckými centry DOX nebo Kunsthalle v Praze. Tento projekt je velmi přínosný nejen pro Trutnov, ale pro celý Královéhradecký kraj. Zcela jistě se zapíše do mapy českého výtvarného světa.

Na co se chtěli zaměřit?
Vytvořit velkou galerii s mezinárodním přesahem, která by byla zaměřená především na sochařskou tvorbu. Projekt je to obrovský, je v neustálém procesu a průběžně jeho rozmanité možnosti upravujeme. Samozřejmě, sochy budou primární, ale výstavní program tak velké galerie musí mít další umělecké přesahy. Vize manželů Kasperových mě zaujaly, viděl jsem v nich značný potenciál. Že vše dobře dopadne, mě ujistil jejich entuziasmus a také schopnosti pana Kaspera jako velkého byznysmena a průmyslníka, což je zárukou toho, že projekt byl nezištně vytvořen pro uměnímilovné lidi i celou společnost.

Jaké představy o budoucím galerijním prostoru vás provázely při probíhající přestavbě bývalé elektrárny?
V oblasti umění a kulturního managementu se pohybuji dvacet let, takže si dokážu provoz takové instituce dobře představit. Nicméně hned od začátku jsem si uvědomoval, že naplnit tyto velkorysé prostory uměním bude poměrně velká výzva.

Z čeho se EPO1 skládá? Co v něm návštěvník najde?
Pochopitelně hlavní bude výstavní program zahrnující sochy, objekty, fotografie, prostě všechno, co můžeme najít pod pojmy současné a mo- derní umění. Rádi bychom také provoz galerie obohatili o občasný další doprovodný program. Počítáme s rezidenčními a edukačními programy. A stálou součástí EPO1 bude i kavárna v přízemí.

Co je z vašeho pohledu přínosné pro umění v industriálním prostředí?
Díky EPO1 dochází k oživení budovy, která má nepochybně genia loci, bude využívána k novému účelu a tím i zachráněna před případnou demolicí. Proč bourat staré, architektonicky cenné objekty, když je jim možné dát nový obsah? Navíc industriální budovy se k umění dobře hodí, protože mají velkorysé a čisté prostory.

Jaký má EPO1 potenciál a jaké máte jako jeho ředitel plány?
Ve velké turbínové hale chceme připravit vždy jednu velkou výstavu ročně s hvězdným českým či zahraničním autorem nebo obsazením. V menších galeriích se budou expozice střídat častěji s tím, že budeme dávat příležitost i začínajícím autorům. Jedním z poslání EPO1 je totiž podpora mladých autorů. Už nyní u nás vzniká sbírka Fresh Power, do níž nakupujeme akvizice od nejmladší sochařské generace. Ta bude součástí blížícího se openingu EPO1.

Nechal jste se ve svém počínání něčím inspirovat?
Čerpám ze všeho, co jsem kdy navštívil a co vidím nejen v českých, ale i zahraničních galeriích. Pro mě je zásadní otázkou, jak to bude fungovat v místním kontextu.

Podle jakého klíče budete vybírat umělce? Na koho se mohou letos návštěvníci těšit?
Mezi sochaři vystavujícími svá díla v turbínové hale to musí být osobnosti, které již dosáhly obecného věhlasu a respektu na profesionální scéně. Kvalita je bezesporu důležitá, ale zásadní je, aby to lidi bavilo. Výstavy, které otevřeme v květnu, potrvají do konce letošního roku. Stoprocentně už teď mohu říci, že na konci tohoto roku se návštěvníci mohou těšit na legendárního fotografa Bohdana Holomíčka spjatého s tímto regionem i samotnou elektrárnou.

Co všechno se bude muset udělat, aby byla galerie současného umění vyhledávaná návštěvníky?
Mít kvalitní program, který bude návštěvníky nejen bavit, ale zároveň je povznášet a nenásilně vzdělávat. Nezbytná je i efektivní propagace.

Budete se tedy snažit své aktivity propagovat tak, aby EPO1 nebylo známé pouze v české kotlině, ale i v zahraničí?
Hlavní výstava, kterou zahájíme při openingu 24. května, bude mít mezinárodní, respektive středoevropské obsazení, a to je první krok k tomu, aby se o nás vědělo i v zahraničí. Budeme se samozřejmě snažit EPO1 všemožně propagovat i mimo republiku, ale jsme si vědomi toho, že půjde o postupné kroky, není možné galerii proslavit za jeden rok. Je to běh na dlouhou trať.

Čeho byste chtěl v EPO1 dosáhnout?
Rád bych, abychom vybudovali respektovanou uměleckou instituci, která bude mít renomé v České republice i v Evropě.

Může být stavba dálnice, která bude nedaleko, výhodou?
EPO1 má velký potenciál díky tomu, že je to obrovská galerie v bezprostřední blízkosti Krkonoš, nejnavštěvovanějších českých hor. To je myslím hodně důležité a může to fungovat. Stejně tak i připravovaná stavba dálnice je naší druhou největší výhodou. Kromě sjezdu ke galerii z ní bude i parádní výhled na EPO1. Galerie je přesně v polovině trasy mezi Prahou a polským městem Wrocław, kde jsou významné sochařské školy, a my můžeme být v tomto ohledu určitým pojítkem.

Součástí galerie budou také intervence do veřejného prostoru. Co byste v tomto směru prozradil?
Považuji za nezbytné, aby umění nebylo jen v galeriích, ale aby se s ním mohli lidé potkat i ve veřejném prostoru měst. Náš projekt Power For Space se právě na tohle zaměřuje. Aktuálně si EPO1 lidé pravděpodobně nejvíce spojují se sochaři Michalem Gabrielem a Čestmírem Suškou, nicméně do budoucna portfolio spolupracujících umělců určitě rozšíříme.

Jak důležitá bude tato kulturní instituce pro samotné město Trutnov?
Naprosto zásadní. Je natolik důležitá a nepřehlédnutelná, že nepochybně do značné míry zvětší věhlas Trutnova, posune ho dál. Neznám srovnatelně velké město, a možná ani větší, které by se něčím takovým mohlo pochlubit. Trutnov je kulturním centrem mimo tradiční centra.

Je jedním z vašich cílů, aby mělo umění v EPO1 vliv na formování lidského myšlení, být komunikačním kanálem a zároveň zrcadlem doby?
To je rozhodně jeden z našich cílů. Výtvarné umění sloužilo v evropské tradici vždy především jako komunikační prostředek a nese s sebou i další funkce, nejde jen o smyslové vnímání, ale také o kontexty, odkrývání pravdy a rozšiřování obzorů. Aby bylo umění aktuální, musí být vždy zrcadlem doby a také na ni reagovat.

Co byste popřál Galerii současného umění EPO1 a co byste vzkázal milovníkům umění i samotným umělcům?
Galerii EPO1 bych přál, aby se jí podařilo naplnit vize a cíle stát se respektovanou středoevropskou galerií. Všechny návštěvníky a milovníky umění bych chtěl v první řadě pozvat, aby se do této galerie přišli podívat, viděli tento prostor na vlastní oči. Jsem přesvědčen, že EPO1 je briliant na prstenu firmy Kasper.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek