Úterý

23. dubna 2024

Nyní

Zítra

Svátek má

Smekáme před tímto počinem, klaní se umělci galerii EPO1

31. 5. 2023

page.Name
Bývalá elektrárna v Trutnově-Poříčí, která se proměnila v českých poměrech na nevídané umělecké centrum, je zároveň vysoce esteticky vyhlížející objekt. Vystavovat v těchto prostorách je pro umělce nejen obrovská výzva, ale pro mnohé také splněný sen. Právě tyto i jiné skutečnosti jsou patrné z odpovědí věhlasných českých umělců - Ivany Štenclové, Milana Caise, Krištofa Kintery, Pavlíny Kvita a Lubomíra Typlta, kteří se zúčastnili ankety na toto aktuální téma.

Co říkáte na rozhodnutí manželů Kasperových vytvořit z bývalé elektrárny v Trutnově Centrum současného umění EPO1?
Štenclová:
Smekám před tímto počinem. Obdivuji sílu, nadšení, vytrvalost a samozřejmě osobní i finanční odvahu, se kterou manželé Kasperovi do celého projektu vstoupili.
Cais: Říkám BRAVOO!
Kintera: Je to příkladné a mám z toho upřímnou radost. Prostor jsem před otevřením párkrát letmo zahlédl na fotkách a v duchu jsem si říkal: „Co to sakra je? To měřítko je nějaké posunuté... něco není v pořádku. Měl jsem ale už možnost prostor vidět hned první den tohoto roku a uvěřil jsem vlastním očím.
Kvita: Je to skvělá myšlenka, cením si jejich přístupu k této technické památce. Konverze takto rozsáhlého souboru budov elektrárny pro galerijní účely a umělecký provoz se mi jeví jako výborný nápad. Myslím si, že tento počin bude nejen velkým přínosem pro kulturu regionu, ale může se stát významným i v kontextu celé střední Evropy.
Typlt: Takovému počinu mohu jen tleskat.

Byl by pro vás jako umělce tento velkorysý industriální prostor silným zdrojem inspirace pro vaše tvůrčí aktivity? V čem je jeho umělecký potenciál?
Štenclová:
EPO1 bude, díky svému velkému hlavnímu otevřenému prostoru, určitě zajímavým místem pro prezentaci sochařských objektů a instalací. Mně osobně se ale rovněž líbí i menší komornější výstavní místnosti, kde se dá pracovat s intimnějšími galerijními projekty. Výběr a pestrost. Vše pod jednou střechou. Nelze rovněž opomenout velikou výhodu naprosto profesionálního technického a technologického zázemí, které nabízí přilehlá firma pana Kaspera. Vycházím ze své kladné vlastní zkušenosti.
Cais: Myslím, že by to byl krás nej ateliér, sice pro mě trochu z ruky, ale dokážu si představit, jak by se tam všechny tvůrčí aktivity rozběhly rychleji než turbína na výrobu elektřiny.
Kintera: Kubatura jest to neodolatelná, takže ano, je to výzva. Žádná socha ani obraz neexistuje bez prostoru, který ho obklopuje, definuje, uzavírá. Je vždy jeho nedílnou, někdy dočasnou, ale ultimativní součástí.
Kvita: Při první návštěvě jsem byla ohromena rozlohou a rozmanitostí prostor. V každém jednotlivém místě si dovedu představit práci s různými měřítky. Kromě toho, že je zde výborné světlo a spoustu místa, mě velmi baví návaznost na přiléhající výrobní areál. Mít možnost vytvořit dílo v takto velkorysých podmínkách je sen každého sochaře.
Typlt: Takto velký prostor poskytne možnost setkávání se umění. Bude zde docházet k dialogu mezi díly.

Jak na vás působí atmosféra nevšedního prostředí v EPO1?
Štenclová:
Historie se díky skvělé práci architektů velmi vkusně prolíná se současností. Prostředí pro mě značně příjemné. Domnívám se, že kromě samotného prostoru tvoří atmosféru rovněž lidé, kteří se na fungování tohoto kolosu podílí. Ředitel a kurátor Honza Kunze je s EPO1 od samotného zrodu a na zdárném dokončení několikaletého úsilí má určitě veliký podíl.
Cais: EPO1 je velmi ambiciózní projekt s výbornou myšlenkou, zatím jediný svého druhu v Čechách, takže všichni sochaři musí slavit. Hurááá! Budova bývalé elektrárny je krásná, impozantní historická stavba, která je navíc dosti zdařile zrekonstruovaná. Je pro mě čest mít tam svou sochu.
Kintera: Prostor má svůj nezaměnitelný genius loci, charisma a neopakovatelnou velkorysost, která snese srovnání i s Turbine Hall v londýnské Tate Modern. Snad jen Hangar Bicocca, který v Miláně provozuje Pirelli, je o něco větší. Ano, všichni víme, že Trutnov není Miláno ani Londýn, ale o to tady právě jde! Může totiž nabídnout nečekaně silnou kartu, která právě snese srovnání se zmíněnými prostory.
Kvita: Genius loci místa je neuvěřitelný. Všude kolem vás doprovází duch industriálního dědictví. V prostorách do sebe vstřebáte směs zachovaných detailů, konstrukčních fragmentů, technických fines a monumentality. I přes současnou funkční strohost a hlučnou minulost prostory působí klidnou až snivou atmosférou. Pro mě ideální místo pro tvůrčí proces.
Typlt: Já jsem ten prostor viděl již v několika stádiích rozpracovanosti rekonstrukce a jsem jím hodně nadšen. Industriální prostory přeměněné na galerie bývají nejkrásnější. Mají velkorysé proporce.

Co byste tomuto uměleckému centru popřáli do budoucna?
Štenclová:
Přeji EPO1 spoustu zrealizovaných výstavních projektů, spokojené a vracející se návštěvníky , přízeň umělců i kurátorů, loajální a spolehlivý personál, kladné ohlasy u nás, také v zahraničí a hlavně silné a optimistické šéfy.
Cais: Kvalitní výstavní program, výdrž a nEPOměřitelně velké množství návštěvníků a milovníků současného sochařství.
Kintera: Obsahem silné a hojně navštěvované výstavy, které, když neuvidí, vlasy si rvát bude!
Kvita: Co nejvíce života, náruživých diváků, zasněných tvůrců a dobrý směr.
Typlt: Hodně návštěvníků!

Hynek Šnajdr
hynek@trutnovinky.cz
Foto: archiv umělců a Miloš Šálek