Velkorysé prostory EPO1 zahraniční tvůrce uhranuly

Německý umělec Julius Stahl ve své tvorbě vychází ze základních akustických jevů, zejména z kmitání a zvukových vln, jež vnímáme jako tóny, hluk nebo rezonance. Když procházel zbrusu novým výstavním prostorem, zaujala ho nečekaná akustická událost. Při jeho první návštěvě totiž vyšlo slunce ze zatažené oblohy, zalilo prostor světlem a prohřálo dřevěnou střechu.

„V tu chvíli začalo dřevo praskat, materiál se roztáhl a vznikla drtivá zvuková událost,“ prozradil Stahl, jehož bezprostřední dojem, když vstoupil do velkorysého prostoru, byl, že s budovou bylo zacházeno s mimořádnou pozorností k detailu a respektem k původní architektuře. Pro umělce jsou iniciativy jako EPO1 štěstím. Myslím, že zde vzniklo opravdu výjimečné místo,“ uvedl a ocenil odvahu manželů Kasperových pustit se do takového projektu. „Podstatou umělecké práce je jít tam, kam se ještě nikdo nevydal,“ řekl německý umělec, který v EPO1 představí tři rezonanční objekty.

„Jsou vyrobeny z kovu a uváděny do vibrací pomocí zvuků. Tvar předmětů také utváří to, co slyšíte. Podobným způsobem, jaký známe u hudebních nástrojů. Žádné melodie zde však neuslyšíte. V centru pozornosti je spíše otázka, jak zvuk vytváří prostor. Zvuky tvoří prostory kolem předmětů. Jde o vztahy mezi viděním a slyšením,“ vysvětlil a k EPO1 poznamenal, že když projekt takového rozsahu začne, nikdo ve skutečnosti nedokáže přesně předpovědět, jak se bude vyvíjet. „To je na tom také to vzrušující. Jisté je, že to povede k mnoha nádherným zážitkům,“ dodal Stahl.

Julius Stahl.

Dalším zahraničním tvůrcem, který představí své dílo na velké výstavě Volume v EPO1, je rakouský umělec starší generace Josef Baier, dlouhodobě pracující se zvukovými kvalitami sochařských objektů. Jeho dílo nazvané Lambdoma vychází ze stejnojmenné starověké hudební sestavy a tvoří ho 256 dokonale vyladěných trubic dlouhých až tři metry. Jde o interaktivní zvukovou instalaci kterou může rozeznít nejen návštěvník, ale především performer.

Toto originální dílo vytvořil ještě předtím, než byl vybrán pro výstavu v Trutnově. Vystavil ho již nejen v jiné průmyslové hale, ale také v odsvěceném kostele i v bývalé synagoze. „Když jsem viděl fotky galerie EPO1, byl jsem přesvědčen, že by se toto dílo do ní dobře hodilo. A tento pocit se mi potvrdil. Konstrukce, na které ozvučnice visí, dobře koresponduje s tímto velkým prostorem,“ prozradil Baier, kterého výjimečné prostředí zasáhlo.

Josef Baier.

„Abych byl upřímný, mé první myšlenky při vstupu do tohoto prostoru byly: Wow! To by byl skvělý ateliér, to je místo, kde chci pracovat. Také mě zajímalo, jak by tento prostor ovlivnil moji práci,“ sdělil a poznamenal, že jeho snem bylo vždy mít ateliér, kde lze přejít na vyšší úroveň a podívat se na svou práci z nadhledu, z jiné perspektivy.

„Ano, vím, myšlenka chtít takový ateliér je trochu troufalá, ale chci jen říci, že místa i architektura ovlivňují myšlenky a nápady. Myslím si, že v EPO1 jsou vytvořeny předpoklady pro to, aby se toto ‚poutní místo‛ stále umělecky rozvíjelo,“ nechal se slyšet Baier, jehož toto nové umělecké centrum, kterému do budoucna přeje hodně kvalitních výstav s velkým množstvím návštěvníků, zaujalo především svou prostorností a přesvědčivou estetikou.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek a archiv umělců