Létající jelen? Nechám na divákovi, aby se nad tím sám zamyslel, říká autor sochy

Trutnov patří mezi několik málo srovnatelně velkých měst v zemi, která se umění ve veřejném prostoru věnují dlouhodobě. Více než deset let přinášela městská galerie v souvislosti s projektem Sochy ve městě velkou dávku sochařského kumštu proslulých autorů nejen na Krakonošově náměstí, ale i v ulicích či na nábřeží řeky Úpy. Vždy to bylo doprovázeno určitým, pro umění dobrým rozruchem. „Naším záměrem bylo nabídnout příležitost setkat se s uměleckým dílem také lidem, kteří běžně galerii nenavštěvují. Tomu pak odpovídají reakce na prezentovaná díla. Skvělé je rovněž sledovat, jak se proměňuje v souvislosti s vystavenými objekty důvěrně známý prostor, a objevovat jeho nečekané možnosti,“ řekla ředitelka galerie Lucie Pangrácová.

Zatím poslední dílo, které se nyní objevilo v centru Trutnova, je Létající červený jelen známého sochaře Michala Gabriela, jenž se stal součástí a zároveň jakousi symbolickou branou do aktuální výstavy městské galerie Potkat jelena. Kromě toho je odkazem na staré báje, na okřídleného koně Pegase, kterého v současnosti umělec nahrazuje nedomestikovatelným krásným jelenem, jehož lze nyní potkat v Bulharské ulici, nad níž se nepřehlédnutelně vznáší. Sám autor nepodává pro diváky žádný „návod k použití“, jak dílo vnímat, například proč je jelen červený a proč má křídla. „Nechám na divákovi, aby se nad tím sám zamyslel,“ uvedl.

Létající jelen byl vytvořen ze skelného laminátu a váží sto kilogramů. Základ a nejpevnější část představují křídla, k nimž je připevněno tělo jelena. Dílo má zbourat dávné klišé o loveckém stereotypu a přivést toto zvíře prostřednictvím výtvarného vyjádření do galerií nebo právě do veřejného prostoru, což se v Trutnově stalo. A jak Michal Gabriel vnímá sochy v ulicích a co si myslí o tom, že Trutnov v tomto ohledu hraje republikový prim? „Je to určitě unikátní počin, což je zásluha především městské galerie, která jde touto cestou už mnoho let. Nikdy se moc neptám, co to městu přináší, protože negace není motivem mých soch,“ poznamenal.

Těžiště díla posouvá do roviny nezvyklých sochařských forem nebo nečekané barevnosti v souvislosti s tradičními až archetypálními tématy. Ta z podstaty nemohou poškozovat prostor, do kterého jsou správně umístěna. „Pokud někteří lidé reagují negativně, nemá to se sochou moc společného. V Trutnově mám pozitivní reakce na smečku vedle Uffa či na lva u městské galerie, a to nejen od obyvatel Trutnova. Nečekaně často v republice potkávám lidi, kteří se hlásí s tím, že projížděli Trutnovem a smečku znají,“ vysvětlil sochař.

Gabriel upozornil, že instalace takové sochy v ulici města je velmi náročná, a chválil firmu, jež se na tom podle jeho slov excelentním způsobem podílela. „Byl jsem naprosto spokojen nejen s instalací, ale i s proporcí, kterou jelen v Trutnově mezi domy zaujímá. Myslím si, že je to jedna z mých nejdokonalejších instalací. Na sochách mě zajímá, jakým způsobem ovlivní okolí a rozvinou nějaký příběh s daným prostorem,“ dodal sochař, který svými díly v Trutnově už zanechal nesmazatelnou stopu.

Nepřehlédnutelná je jeho smečka šelem, která byla rozmístěna a instalována v roce 2010 u Společenského centra Uffo. Tvoří ji sedm šedesát centimetrů vysokých bronzových zvířat pokrytých strukturou vytvořenou ze skořápek vlašských ořechů. Dalším Gabrielovým dílem je monumentální Ocelový lev, jenž vznikl ve spolupráci sochaře se zdejší firmou Kasper Kovo a umístěný byl v roce 2019 na Slovanském náměstí.

A to není všechno. Známá jsou také díla sochařky Pauliny Skavové, mezi něž patří socha Rýbrcoula na kruhovém objezdu v Krkonošské ulici, dále její Tanec smrti, replika sousoší Emila Schwantnera v městském parku či permoníci pro kašnu na Krakonošově náměstí. Kromě toho před sídlem firmy Kasper v Poříčí stojí od roku 2014 elegantní Krasavice sochaře Čestmíra Sušky a další jeho díla je možné vidět vedle nově vznikající Galerie současného umění EPO1, která po svém otevření 23. května příštího roku kromě instalací ve svých prostorách hodlá dostat sochy i do ulic města. Trutnov je zkrátka a dobře, ať už se to někomu líbí, nebo ne, městem zaslíbeným umění ve veřejném prostoru.

Hynek Šnajdar
redakce@trutnovinky.cz
Foto: Kateřina Svobodová a archiv Michala Gabriela