Vánoční zvyky v Krkonoších: Nejprve Dlouhá noc, teprve potom Štědrý den

Například pro den před Štědrým večerem je specifická tzv. Dlouhá noc. „Dívky při ní zůstávaly pohromadě často až do půlnoci. Do desáté hodiny předly, poté se bavily a zpívaly,“ uvedla Petra Ondryášová z Muzea Podkrkonoší v Trutnově.

O Štědrém dnu se strojil stromeček a dokončovalo stavění betléma. Hospodyně uklízela a pekla. Chystala koláče, křehtíky (kvasnicové bochníky z bílé mouky s rozinkami a mandlemi) a štědrovky (vánočky).

„I v nejchudších domácnostech se muselo napéci tolik pečiva, aby vystačilo po celé Vánoce pro rodinu a návštěvníky. Běžně se spotřebovalo dvacet až třicet kilo mouky. Koleda totiž trvala až do Hromnice (2. února) a žádný koledník nesměl odejít s prázdnou,“ zdůraznila Ondryášová.

Na Štědrý den lidé vstávali brzy. Věřili totiž, že kdo je první ve stavení na nohou, ten se v následujícím roce dočká štěstí. Vyprávělo se, že kdo naopak poslední vyleze z postele, na toho čeká bída. Celý den se měli členové domácnosti postit, aby uviděli zlaté prasátko. Než se objevila první hvězda na obloze, musela mít hospodyně večeři připravenou.

Zatímco během adventu se udržovala střídmost v zábavě, jídle i pití, o Štědrém večeru naopak nastala hojnost pokrmů. Po celodenním půstu přicházelo na stůl devět, někdy sedm pokrmů.

„Mezi oblíbené patřily houbová nebo hrachová polévka, knedlíky se zelím či s houbami, hrách (aby bylo hodně peněz) nebo čočka (proti vyrážce u dětí), kyselé zelí (pro zdraví), jáhlová kaše (zajišťovala vlastnictví peněz), hubovec - jáhly s houbami (pro štěstí), vánočka, krupice (zaručovala hodně dětí) a rozvařené sušené ovoce,“ řekla Ondryášová. Ryba byla vzácnou pochoutkou.

Při večeři se pod talíře dávaly peníze, aby se držely v domě celý rok. Po rozkrojení tří jablek se předpovídal osud. Hvězdička znamenala zdraví. Křížek předvídal těžkou nemoc nebo dokonce brzkou smrt. Pokud byl první rozloupnutý ořech po večeři prázdný, bylo to špatné znamení. „Děti pouštěly hořící svíčky na vodu, aby se dozvěděly, jestli se dostanou daleko do světa. V některých rodinách se do vody lilo olovo,“ potvrdila Ondryášová.

Po večeři zajišťoval Ježíšek nadílku dárků, i když naši předci si dárky většinou nedávali. Štědrý večer vrcholil půlnoční mší. „Pravá koleda nastala na svatého Štěpána. Smyslem koledy bylo přinést štěstí, zdraví a popřát vše dobré do rodiny a hospodářství,“ dodala Petra Ondryášová.

Čas Vánoc končil 6. ledna svátkem Tří králů.

(pac, um, mpt-on)
pavel@trutnovinky.cz
Ilustrační foto: Miloš Šálek