Sochařské dílo Ladislav Zívra nabízí uhrančivou uměleckou výpověď

Díky neobyčejnému úsilí kurátorky této instituce Jany Cermanové, která dříve pracovala v Galerii plastik v Hořicích, jsou diváci svědky skutečně zdařilé instalace sochařských děl tohoto velikána moderního sochařství. Jde o podívanou, na níž se nezapomíná. Díla byla zapůjčena z deseti galerií a muzeí v České republice a také od soukromých sběratelů. Aktuální expozice prostřednictvím Zívrova díla navazuje na fascinující sochařskou tradici regionu, dále ji rozvíjí a obohacuje.

„V přírodou inspirovaných objektech vrcholné etapy Zívrovy tvorby přináší progresivní autorskou vizi, která obstojí i v konfrontaci s díly soudobých evropských autorit oboru Henryho Moora a Hanse Arpa,“ řekla kurátorka Cermanová, která z celé škály sochařů východních Čech, mezi něž mimo jiné patřili Stanislav Sucharda, Bohumil Kafka či Quido Kocián, vybrala osobnost, jež zosobňuje modernost, zároveň specifický ozvuk soudobých evropských tendencí v českém sochařství a současně představuje hluboký autorský hold přírodě a rodnému kraji.

Sochař Zívr, který se narodil v Nové Pace, s magickou, mystickou a přírodně mimořádně zajímavou, četnými skalními útvary bohatou krajinou obklopující toto město velmi intenzivně pracoval. „Nebyla to ale jenom příroda, ale také kultura a sochařská tradice východních Čech. On tento region svým významem a nadčasovým dílem dalece přesáhl. Modernost Zívra je pro mě fenomenální záležitosti. Ve všech etapách své tvorby dokázal dosáhnout na to aktuální a nejmodernější, co se ve výtvarné tvorbě dělo,“ prozradila kurátorka.

Galerie města Trutnova nyní návštěvníkům představuje průřez tvorby tohoto sochaře, který v raných letech svých uměleckých projevů v ducha civilismu modeloval polychromované portréty a pracoval na kubisticky koncipovaných sochách i reliéfech. Paralelně, pod vlivem surrealismu, vytvářel objekty z nalezených věcí a reliéfy z vosku a pálené hlíny. Téma Člověk a stroj se stal výhradním motivem Zívrových skupinových plastik. Při bádání v geologických vědách a astronomii rozkrýval mystéria vesmíru a přírody, jimž doslova propadl, aby se později ve své tvorbě nechal zcela vést přírodou, kdy usiloval o vystižení čistoty prvotních tvarů, vytvářel plastiky a kresby v duchu imaginativní abstrakce.

Podle Jaromíra Typlta, novopackého rodáka, kurátora a znalce Zívrova díla, celý svůj život udržel pozornost ke všem projevům života, hmoty a nevědomí. „Snad proto dokázal neustrnout ve svém uměleckém vývoji. Prošel více proměnami, přirozeně ne bez výkyvů, ale přesto je jeho dílo soudržné a završené. Vstřebal obě nejzásadnější umělecké zkušenosti moderního umění, kubismus i surrealismus, a pomáhal jim dokonce v českém prostředí dávat originální výraz,“ uvedl Typlt.

Součástí vernisáže byly také krátké ukázky ze Zívrových deníkových záznamů, které návštěvníkům nastínily jeho osobnost. „Ti, co závidí a dívají se jen povrchně, vidí v mých věcech Moora nebo Arpa. Tvarosloví je světovou idejí a v tom nejsem objevitelný. Mohlo by se tak soudit o všech moderních umělcích. Je-li v mém díle poezie a snad i osobitý projev, je čistě můj. Všemu konvenčnímu a akademickému jsem se vyhýbal. A hlavně, imitaci přírody,“ napsal ve svém deníku Zívr, jehož výstava naplněná uhrančivou uměleckou výpovědi potrvá do konce letošního roku.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek