Letošní maximum na Mapě republiky bylo 9,5 metru
17. 4. 2020
Místní znalci i odborníci se shodují na tom, že množství sněhu, které v průběhu zimy v Krkonoších – zejména v nižších částech hor – napadlo, bylo nebývale malé. I přesto na tradičním sněhovém poli Mapa republiky, které pracovníci Správy KRNAP řadu let sledují, naměřili 8. dubna maximální výšku sněhové pokrývky 9,5 metru. Množství uloženého sněhu v této sledované lokalitě tedy odpovídá mírnému podprůměru posledních let.
▼ reklama
„Tuto lokalitu zkoumáme za pomoci moderních technologií dvacet let. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory,“ uvedl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik.
Letošní průběh zimy byl opravdu nezvyklý s velmi malým množstvím dnů, kdy sněžilo. Při prvním letošním měření sněhu 24. ledna přitom byla naměřená výška sněhu 5,3 metru. Po posledním velkém sněžení v březnu pak mocnost sněhové vrstvy výrazně stoupla.
Letošní průběh zimy byl opravdu nezvyklý s velmi malým množstvím dnů, kdy sněžilo. Při prvním letošním měření sněhu 24. ledna přitom byla naměřená výška sněhu 5,3 metru. Po posledním velkém sněžení v březnu pak mocnost sněhové vrstvy výrazně stoupla.
Mapa republiky přitahuje vědce řadu let. Nejprve s použitím technologie GPS a nyní i s dronem odborníci přesným zaměření terénu bez sněhu i terénu se sněhovou vrstvou a jejich porovnáním získávají nejpřesnější možná data.
Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory.
Přestože leží na jižním svahu, který odtává nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy.
Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky. Protože se dnes nachází v I. zóně národního parku, pěšky se přímo k ní návštěvník hor nepodívá. Dobře viditelné je ale od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v sedle mezi Luční a Studniční horou. Díky svému charakteristickému tvaru a barvě je vidět i z dalekého Podkrkonoší.
Radek Drahný
mluvčí Správy Krkonošského národního parku
Přestože leží na jižním svahu, který odtává nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy.
Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky. Protože se dnes nachází v I. zóně národního parku, pěšky se přímo k ní návštěvník hor nepodívá. Dobře viditelné je ale od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v sedle mezi Luční a Studniční horou. Díky svému charakteristickému tvaru a barvě je vidět i z dalekého Podkrkonoší.
Radek Drahný
mluvčí Správy Krkonošského národního parku
Mohlo by vás také zajímat