Sobota

1. října 2022

Nyní

13°

Zítra

12°

Svátek má

Ester Kočičková: Tady je to tak hezký!

12. 9. 2022

page.Name
Ester má náš kraj ráda a pokaždé je potěšená když zde může vystupovat. Naposledy moderovala s Karlem Hynkem Pilníkovské slavnosti 3. záři. Já ji vyzpovídala netradiční formou stručné slovní asociace. Abeceda života, kdy na sebe člověk prozradí třeba i to, co nechce…

Ambivalence: To je první co mě napadlo.

Citrón: Mám ho ráda.

Činasky: Skupina, která se píše s Ch, se kterou mám problém. Asi jsem zamrzlá na té jiné hudbě, ačkoli to dělají strašně dobře, nejsem jejich cílovka.

Dařbuján a Pandrhola: Krásná česká pohádka.

Ester: Můj pseudonym, který je už mým prokletím. Jmenuji se Renata, tak mi říká už jen máma.

Fíkus: Květina, kterou měla naše maminka v pokoji a neustále ji neprospíval. Má ho tam dodnes a my jsme se s ním pořád všichni museli trápit.

Ester Kočičková

  • vlastním jménem Renata Kozáková
  • narozena 13. ledna 1968 Klatovy
  • je komička, zpěvačka, textařka a moderátorka
  • studovala konzervatoř a VOŠ Jaroslava Ježka
  • zpívá šansony s vlastními texty
  • působí v pořadu Na Stojáka

Gumáky: Gumačky, jak se říká u nás na Klatovsku. Dobrá obuv, mám dvoje a ráda je nosím.

Home office: Zvláštní prvek společenského života v posledních letech. Kdysi jsem chtěla být svoje paní a když se mi to splnilo, tak jsem zjistila, že bych spíš potřebovala zpátky nějaký řád. Teď, co byli všichni na home officu, tak mi hodně lidí dalo za pravdu. Přinutit se k nějaké práci, když nad vámi není bič, je opravdu složité.

Internet: Další výzva, které se snažím nepodlehnout, přitom se s tím snažím smířit. Umím odeslat zprávu, něco vyhledat, poslat to někomu, třeba přes telefon mi to nejde a na to už jsem opravdu stará. Asi se to už nezačnu učit.

Jiřinka: Moje sestra, která zemřela velice brzy.

Karel Hynek: Dnes s ním moderuji Pilníkovské slavnosti a jsem zvědavá, jak to celé dopadne. Na jevišti jsme spolu poprvé, a tak se trochu oťukáváme jako kolegové.

Maminka: Moje zlatá, kterou trošku zanedbávám. Vidím jí jednou za půl roku, ze zdravotních důvodů, to musím vyřešit a chci ji vidět víc.

Nanotechnologie: Nanoroušky nás měly spasit. Nikdo neví, co se může stát, co to udělá s organismem, ale používala jsem ji.

O náš pán: Víra v Boha, nevíra v Boha, to je taky moje věčné téma. Jevím se spíše sobě býti budhiskou.

P…: Neřeknu to hrozné slovo, ale jde o to, aby byla p…, když někam přijedeme se stand-upem, ale pořád někomu vadí, že tam jsou hovorová slova, až neslušná. Ale stand-up je od toho, aby tam ta slova byla. Není to o kultivovaném humoru, ale ten umím taky, když chci.

Q magazín: Časopis pro homosexuály, ve kterém jsem dlouho dělala. Mám celou řadu kamarádu gayů a lesbiček.  Mám je hrozně ráda. Hlavně si myslím, že to na nich nemusí být ani vidět a nemusíme se nikoho takového bát.

Renata a taky rozkoš: Když lidi pochopí ten vtip, přesně tak. jak jste myslela, to je opravdu nádhera.

Řeřicha: Mařenko, řekni ř.

Syčák: Vyjmenovaná slova syčet, nevím. jestli bych si dneska vzpomněla na všechny.

Šibal nebo švindlíř: Šibalský úsměv, čeština je nádherná a slovo šibal, chtěla bych, aby dnešní mladá generace ještě tyhle slova rozeznala.

Táta: Pro změnu. Zemřel velmi záhy. Byl výborný muzikant a bavič. S malinkou harmonikou dovedl obsáhnout sedmdesátihlavou svatbu. Jsem po něm takový komediant.

Univerzální: Nic není univerzální. Čím jsem starší. tím víc si uvědomuji, že nemůžu nikoho šmahem odsoudit. Naopak adorovat. A je dobré hledat ty lepší a stinné stránky, dávat dohromady a s nimi se smiřovat.

Viktorka: Je vlastně svoboda a ta je velmi cenná, kéž bychom ji měli.

Wikrent Jaroslav: Můj oblíbený zpěvák, skladatel, bohužel už taky nežije.

Ypsilonka: Oblíbené divadlo, i když zvláštní umělci z něj vyšli. Řada z nich někam zabloudila. Teď, co já řeším, že já jsem nechtěla zabloudit do mainstreamu, a tak jsem dnes tam, kde jsem. Bohužel.

Akce Z: Něco z mého mládí. Na ní se dělali různé věci a to by se ani vracet nemuselo.

Žid: Jednou mi napsal fanoušek, který nevěděl, že Ester je můj pseudonym. „Ester Kočičková, ty stará židovko, tvoji rodiče měli skončit v plynu a ty si se vůbec nenarodila a všem by se ulevilo…“ To nelžu.

Tak to musíme zakončit veseleji. Co byste popřála čtenářům?
Já si přeji, aby velebili svůj kraj a byli na něj patřičně hrdí. Vždycky říkám, že nemám ráda roviny, jsem sama z té Šumavy a tady v Pilníkově je to tak hezký. Kdybych si mohla vybrat a měla bych prostředky, peníze a určitou odvahu, tak bych nejela zpátky na Klatovsko a jela bych sem, protože tady jsou lidi mně bližší, to si nevymýšlím. To nepochlebuji. Tady to frčí…

Alena Nedomová
Foto: Jan Bartoš