reklama 

Na přechodě mi hned zastavují, líbí se slovenské basketbalistce

2.12.2015  •  Naši cizinci  • 
čtenost 691

Trutnov - Ještě patří do generace, která o sobě může říct, že zažila Československo. I když jen necelých pět měsíců a ležela přitom v postýlce. Gabriela Nagyová se narodila v Košicích krátce před osamostatněním obou republik, a přestože to k nám neměla tak daleko, poprvé na další dobu se podívala za hranice až nyní při angažmá v Trutnově ve svých třiadvaceti.

Na přechodě mi hned zastavují, líbí se slovenské basketbalistce

Gabčo, jak se cítíš jako Slovenka v Česku?
Dobře. Skoro jako doma. Podle mě je to tady stejné jako na Slovensku.  Ale myslím, že jsou tu trošku milejší lidé. Na přechodě mi hned všichni zastavují, zatímco u nás čekám i „pět minut“. Tohle se mi tady velmi líbí. Rozhodně to není tak, že bych si u vás měla připadat jako cizinec. Líbí se mi čeština, domluvím se tady s každým, kdy chci, kde chci, je tu stejné počasí.

Je podle tebe vůbec nějaký rozdíl mezi životem v Česku a na Slovensku?
Asi o pár centů je to tady všechno levnější v obchodech. (smích) A v tom jazyku.

Pár měsíců už jsi tady. Mluvíš česky?
Nemluvím a ani nechci. Nelíbí se mi to u Slováků, když se snaží mluvit česky. Je to takové škaredé.

Co si myslí Slováci o Češích?
Všechno jen to dobré. Spíš jsem slyšela, že Češi o Slovácích si myslí vždycky to horší. Ačkoliv já nevím, co si o nás myslíte.

Panuje podle tebe mezi národy nějaká rivalita?
Tam, kde žiju já, tak myslím, že ani ne, nebo si to aspoň nějak neuvědomuji. Samozřejmě, když se hraje například hokej, je to něco jiného.  

V basketbalovém prostředí jsi někdy zažila nějakou rivalitu?
Ani ne, tam je to podle mě takové přátelštější.

Gabca 2

Co bys Čechům mohla závidět?
To, že jste o pár roků před námi. Ať už se bavíme o nějakých materiálních věcech až po systém ve státě, zabezpečení na školách...  Jak teď chodíme na tělocviky na školy, tak jsem některé viděla a musím říct, že i v tomto jste před námi.  Když se bude mluvit o tom, že má být nějaký konec světa, tak se vyplatí jet na Slovensko, tam budete žít o trošku déle, než to tam dojde. (smích)

Počkej, tohle si budou číst třeba i nějací Slováci, abys pak neměla doma zle?
V pohodě. To všichni vědí, že jsme pár roků dozadu.

A co myslíš, že my můžeme závidět vám?
Tatry. To nám závidí všichni. Na ty chodí z Čech i Polska hodně lidí. A ještě nám můžete závidět korbáčky a parenicu. A samozřejmě pravé bryndzové halušky či pirohy z pravého salaša.

Když jsi přešla k tomu jídlu. Už jsi spoluhráčkám uvařila ty opravdové slovenské halušky?
Ještě jsem nic neuvařila. Možná, že jednou se mi to podaří. Musím se však přiznat, že jsem je doma ještě nikdy nedělala. Radši si je půjdu dát někam na salaš, i když nejlepší jsou stejně od mámy.

Kolikrát jsi byla v České republice předtím, než jsi začala hrát v Trutnově?
Mockrát ne. Vždycky jen, co se týkalo basketbalu a dvakrát jsem tady byla možná na výletě. Jednou v Praze a jednou v Brně. Moc jsem toho v Čechách zatím nenavštívila. Teď jsem poprvé v životě byla v Hradci. Bylo to celkem fajn. Ale určitě bych se chtěla jet podívat ještě do Prahy. A teď si vzpomínám, že jsem se dostala i do Plzně, kam jsem si jela pro svého pejska.

09

Jak se ti líbí Trutnov?
Je to velmi pěkné město a to neříkám jen tak. Když jsem bydlela v Ružomberoku nebo ve Spišské Nové Vsi, byla to taková nevýrazná města. Trutnov je pěkné městečko, máte tady hezké náměstí, kopce, přírodu. Na to, kolik má obyvatel, je o něj velmi pěkně postaráno.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
twitter: michal.bogan
foto: Vilém Fischl, Miloš Šálek

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama