Úterý

14. července 2020

Nyní

14°

Zítra

20°

Svátek má

Vzácná návštěva

20. 6. 2020

page.Name
Jen co včera ráno Sluníčko odjelo, lesní obyvatelé otevřeli dokořán okénka u svých chaloupek a vyběhli ven trochu se nadýchat čerstvého vzduchu. Tu se ozval klapot koňských kopyt. Po lesní cestě přijížděl nádherný, drahokamy ozdobený kočár, tažený párem běloušů. V něm seděl na měkkých zlatem vyšívaných polštářích sám pan král.

Na hlavě se mu blýskala koruna a v rukou držel dalekohled. Vedle něho se na dřevěném sedátku krčil hajný Zmijáček.

Nečekaná návštěva všechny tak ohromila, že se ani nestačili schovat a zůstali stát s otevřenými pusami tam, kde právě byli. Kočár zastavil a pan král se rozhlédl po lese. Pak se spokojeně usmál na hajného, který po celou dobu uctivě mlčel a smutně klopil hlavu. Radost neměl ani tehdy, když dva malí zajíčkové rozpustile zastříhali ušima a když se král rozesmál a pochválil ho.

Než se zvířátka ze svého překvapení vzpamatovala, kočí práskl do koní a po vzácném hostu zbyly jen otisky koňských podkov a kol kočáru. A ještě něco. Na cestě zůstal ležet stočený bílý list papíru. Převázaný byl zelenou stužkou a odshora dolů byl popsaný úhledným písmem. Vypadl snad náhodou, nebo ho v nestřeženém okamžiku vyhodil z okna kočáru hajný?

Co však v něm bylo napsáno, to nikdo netušil. V lese nebyla škola, a tak žádné ze zvířátek neumělo číst. Většina však považovala návštěvu pana krále za největší událost v lese, kterou je potřeba náležitě oslavit. Rozhodli se rychle pozvat světlušky a ptačí kapelu, vyzdobit paseku a nachystat večerní slavnost, jakou les nepamatoval.

Než se rozešli, aby vše připravili, dostal kos nápad. Zaletí do města navštívit svého bratra, který žije už třetí rok na školní zahradě. Z dlouhé chvíle často sleduje vyučování v první třídě a naučil se trochu číst. Ten určitě bude umět přečíst, co je napsáno v listě. Zvířátka souhlasila a kos se ihned rozletěl k městu.

Městský kos seděl zrovna u popelnice s odklopeným poklopem a pochutnával si na zbytcích nějaké velmi chutné svačiny. Z bratrovy návštěvy velkou radost neměl. Létat do lesa si dávno odvykl. Až když uslyšel o pasece plné voňavých červených jahod, nečekaně rychle souhlasil.

Na rozvinutý papír mrkl několikrát jedním okem a pak důležitě pronesl: "Za tři dny pořádá pan král velký hon a lovit se bude všechno, co má srst nebo peří." Pak si natrhal dosytosti zralých jahod, rozloučil se a rychle se rozletěl zpátky do města. Na školní zahradě měl klid. Vyučování dávno skončilo a ve škole zavládlo ticho. Co si počne jeho bratr a ostatní lesní zvířátka a ptáčci, mu bylo úplně jedno.

Alena Křivská
autor ilustrací: Jaroslav Cita