Neděle

27. září 2020

Nyní

11°

Zítra

11°

Svátek má

V hradním sklepě je poklad

15. 8. 2020

page.Name
Když se hajný druhý den probudil, bylo už teplé letní ráno. Zvířátka byla pryč, Sluníčko se svým vozíkem daleko. Miska od bramboračky stála na dubovém stole čistě vymytá a plná malin. Léto rozdávalo štědře své bohaté dary. Ale i hajný věděl, že to už nebude trvat dlouho.

Po dobré snídani vzal sekyrku a pilu a sešel dolů do lesa hledat souše. Nemusel chodit daleko. Kousíček pod hradem jich vítr zlomil hned několik. Před polednem už všechny ležely na nádvoří u dřevěné kozy.

Hajný rozdělal oheň a za chvilku se z černé kuchyně linula libá vůně hrachové polévky. Najedl se a na chvilku se posadil venku na lavičku a odpočíval. Jen co si trochu oddechl, zapálil tlustou voskovou svíčku a vydal se na prohlídku sklepů. Narozdíl od ostatních hradních místností byly úplně prázdné. Jen v rohu největšího z nich stála obrovská hnědá truhlice s černým železným kováním a přímo nad ní visel ze stropu šedivý netopýr. Zmijáček si posvítil a prudce vzal za víko. Odskočilo hned a truhla vydala okamžitě své tajemství.

Byla až po okraj plná zlaťáků a stříbrňáků. Tolik peněz Zmijáček jaktěživ neviděl a ani je nikdy nepotřeboval. Služba u krále mu zajistila klidný život. Za to, že se dobře staral o králův les a zvířata, přijel každý den lokaj a přivezl mu dobrý oběd z královské kuchyně. Každý měsíc pak přitáhl na vozíku pytel mouky, kopu vajec, pytlík hrachu, kus uzeného, několik bochníků chleba a mnoho dalších potravin. Jaké štěstí, že přijel těsně před nevydařeným honem a Měsíček nalezl plnou spíž! Kdepak by to všechno za těch pár dnů stačil Zmijáček sníst!

Teď měl na dlouhou dobu o jídlo postaráno. A až bude potřeba, má už teď i peníze na nový nákup potravin na zimu pro sebe i pro svá zvířátka. Nejraději by si byl zazpíval. Jenže v tom nadšení si ani nevšiml, že nedovřel dobře víko a truhla zůstala po jeho odchodu pootevřená.

Vyšel ven, zhasl svíčku a s chutí se pustil do řezání polínek. Všichni ptáčkové, kteří bydlili na hradě, se k němu slétli a nechali si o pokladu vyprávět. Pak se rozlétli po celém lese, aby to pověděli i všem zvířátkům. Nikdo z nich netušil, že hajného vyprávění zaslechla i nenapravitelná zlodějka straka. Hned si umínila, že musí poklad získat pro sebe.

Alena Křivská
autor ilustrací: Jaroslav Cita