reklama 

Focení divokých zvířat je smysl života, který mě posouvá dál

8.4.2014  •  Rozhovory  • 
čtenost 1794

Trutnov - Jeho snímky divokých zvířat jsou pozoruhodné. Fotí je ve svém přirozeném prostředí, jezdí za nimi do Afriky. Jeho krédem je, aby byl zvěří nezpozorován. Veterinární lékař a fotograf Lukáš Pavlačík (37) má v současné době ve výstavní galerii Domu tisku v Trutnově velkou výstavu velkoformátových fotografií nazvanou Setkání s divočinou.

Focení divokých zvířat je smysl života, který mě posouvá dál

Vyrůstal jste na Slovensku obklopen krásnou přírodou. Bylo to určující prostředí pro kladný vztah ke zvířatům?

Narodil jsem se v Levoči, což je maléhistorické město v podhůří Tater. Byl tam vojenský prostor, a tím pádem zachovaná úžasná příroda. V té době tam žili tetřevi, byli tam vlci i medvědi. Toto všechno mě formovalo. Chodili jsme s rodiči často do Tater, byli jsme stále v přírodě.

Nejdříve jste je spíše kreslil. Kdy nastal ten okamžik, že jste vzal do rukou fotoaparát?

Kreslil jsem jako kluk a chodil jsem do výtvarky. Moc mě ale nebavilo, když mně někdo říkal, co mám malovat. Hodně jsem také tíhnul k modelování zvířat. Když jsme se odstěhovali ze Slovenska, tak mě to opustilo a nastala velká pauza. Přestěhovali jsme se s maminkou do Jindřichova Hradce a věnoval jsem se jezdeckému sportu. Na koni jsem jezdil patnáct roků. Fotografování přišlo až na vysoké škole veterinární. Věnoval jsem se oboru choroby volně žijících zvířat. Dostal jsem se do terénu, rok jsem strávil v Beskydech. Bral jsem s sebou foťák do přírody, dělal dokumentaci a začal jsem fotit vzácné druhy v situacích, které se jen tak nevidí.

Kdy jste ale tomu zcela vážně propadl?

V roce 2000 se mi splnil můj velký sen z dětství a navštívil jsem Afriku. První cesta vedla do Keni. Africká příroda mě natolik okouzlila a pravidelně se tam vracím. Experimentoval jsem, aby snímky vypadaly zajímavě. Tehdy vznikla ta vášeň pro fotografování divokých zvířat v zajímavých situacích.

DSC 0828 – Kopie

Snažíte se, aby o vás zvířata při focení nevěděla?

Nejsem typ fotografa, který chce za každou cenu udělat snímek. Pro mě je podstatné vidět zvíře v situacích, kdy se chová naprosto přirozeně. Je to důležité proto, že nechci narušit přírodní řád. Mnohokrát se mi vyplatilo, že když jsem zvíře nevyplašil, tak jsem mohl na stejné místo chodit několik dní a vidět mnohem více. To se velmi osvědčilo u medvědů na Slovensku v Poloninách. Měl jsem možnost pozorovat medvědici s mláďaty po tři dny. Bylo to úžasné. Moje krédo je raději nefotit, než zvíře vyplašit a při tom doufat, že se to podaří později.

To chce asi notnou dávku trpělivosti, ne?

To je základ. U některých druhů jsou to měsíce strávené v terénu, než se je podaří vyfotit. Jsou samozřejmě okamžiky, kdy zvíře potkám náhodně, jsou však velice vzácné.

Proč preferujete focení divokých zvířat?

Jsem posedlý přírodou a pro mě setkání s divokými zvířaty, s nimiž se nelze běžně potkat, je smysl života, který mě posouvá dál.

Afrika vám učarovala nepřebernou škálou zvířecích druhů?

Ano, zvířata a příroda. Představy lidí, kteří v Africe nebyli, že je tento kontinent plný zvířat, je ale mylná. Týká se to jen malé části Afriky. Jsou tam ale možnosti, které jinde na světě nejsou. Zvířata nejsou příliš plachá, nikde jinde se nelze dostat tak blízko ke zvěři a fotit ji.

DSC 0832 – Kopie

Byl jste někdy při focení nějakým zvířetem ohrožený?

Většina zvířat je mnohem silnější a smyslově vybavenější než člověk. Mají prostě navrch a jsou schopná ublížit. Většina z nich ale má snahu se člověku vyhnout. V Africe je pochopitelně větší možnost, že zvíře ublíží, protože tam žijí velcí savci, jako například nosorožci či hroši. Když však člověk respektuje jejich přirozené prostředí a vzdálenost, kterou zvířata tolerují, problém není. Může ale nastat nebezpečná situace, která se mi zatím vyhnula. Větší předpoklad, že vás ohrozí zvíře v Africe je, že vás srazí auto u nás.

Která místa kromě Afriky jsou pro vás ve světě pro focení nejoblíbenější?

Převážně je to Afrika, ale fotil jsem i na Aljašce, kde to bylo také hodně zajímavé.

A u nás?

Tady těch možností, hlavně k focení savců, moc není. Když chci ale vyrazit do přírody, mířím na Slovensko. U nás jezdím hodně fotit ptáky na rybníky, kde se můžu dostat k zajímavým druhům.

Jsou Krkonoše a jeho podhůří pro fotografování zvířat dobrou lokalitou?

Přiznám se, že Krkonoše téměř neznám, byl jsem tam jen párkrát. Navíc je tam spousta míst, kam se chodit nesmí a já to respektuji.

Máte rád přírodu a zvířata. Bylo tedy samozřejmé, že jste začal studovat veterinární medicínu?

Určitě to mělo souvislost. Vyrůstal jsem v doktorské rodině. Klasickou medicínu jsem ale zavrhnul a šel na veterinu. Chtěl jsem dělat přijímačky i na přírodovědu, ale veterinární medicína zvítězila.

LP 1

Co vás přivedlo do Dvora Králové?

Zoologická zahrada. Dostal jsem nabídku a teď léčím zvířata, která tam žijí. Navíc mám ještě veterinární ordinaci ve městě pro malou klientelu. Ve Dvoře Králové jsem deset let.

Fotíte také zvířata v zoo?

Beru si tam s sebou fotoaparát a občas zvířata fotím. Přiznám se ale, že mě to moc nebaví. Divoká zvířata v přírodě mě přitahují nepoměrně více. Samozřejmě v safari zoologické zahrady je hodně vzácných zvířat, například volavky, a ty fotím v různých situacích rád.

Představte nejdůležitější vlastnosti dobrého fotografa zvířat.

Kromě základní trpělivosti, musí mít fotograf v sobě lásku ke zvířatům a respekt k přírodě. Bohužel je spousta lidí, kteří chtějí získat za každou cenu snímek a je to velký průšvih. Sousta pseudofotografů se chová k přírodě špatně a nadělají tím spousty škod.

LP 2

Jak vnímá rodina vaši vášeň pro focení zvířat a pro přírodu?

S manželkou zatím nemáme děti, ale musím říci, že moje žena Lucka je skutečně skvělý člověk, který mě ve všem podporuje. Je rovněž nadšená přírodou. Pracuje také v zoologické zahradě jako ošetřovatelka u šelem. I ona se zbláznila stejně jako já do Afriky. Nebýt jí, tak by výstava mých fotografií tady v Trutnově nebyla.

Co tedy vystavujete v Domě tisku?

Je to taková směs. Jsou tam ptáci z české přírody, potom zvířata nafocená v Africe a několik snímků z Aljašky.

LUKÁŠ PAVLAČÍK

-          narozen 20. ledna 1977 v Levoči na Slovensku

-          pracuje jako veterinární lékař v zoo ve Dvoře Králové

-          od roku 2000 fotografuje divoká zvířata

-          za snímky jezdí často do Afriky

-          je ženatý, žena Lucie je ošetřovatelkou šelem v zoo

-          žije ve Dvoře Králové nad Labem

Hynek Šnajdar
Trutnovinky.cz
Foto: Lukáš Pavlačík, Hynek Šnajdar

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama