reklama 

Jak se z „ne“ stalo „ano“ a zrodil se Rýbrcoul, událost roku 2018

8.2.2019  •  Téčko  • 
čtenost 1306

Jelen s orlí hlavou, který stojí vzpřímeně na zadních nohou s kopyty, hlavu mu zdobí paroží a v tlapách drží dlouhou hůl či větev. Někdy má dokonce křídla. Takto bývá nejčastěji vyobrazována postava Rýbrcoula - ducha hor, který se stal předlohou ambiciózního projektu, jehož vrcholem byla v sobotu 6. října loňského roku v Trutnově a Mladých Bukách kulturně vzdělávací akce se spoustou zábavy. Pro nás to byla Událost roku 2018, za což jsme organizátory odměnili naším Téčkem. To si přišel do naší redakce převzít Jan Duduš, předseda spolku Rýbrcoul - duch hor a muž, který za vším tím stojí.

Jak se z „ne“ stalo „ano“ a zrodil se Rýbrcoul, událost roku 2018

Máte ponětí, kolik lidí se zúčastnilo prvního ročníku?
Zkoušeli jsme se to nějak spočítat a naše představa je, že akci celkově navštívilo cca osm tisíc lidí, což myslím, že je na první ročník úžasný výsledek.

Jan Duduš

  • narozen 19. listopadu 1983 ve Vrchlabí
  • je rok ženatý, s manželkou Janou v Horním Starém Městě v Trutnově vychovávají dvě děti - Honzíka (10 let) a Justýnu (5)
  • má vystudovanou poštovní školu v zaměstnání po dvanácti letech opustil sektor bankovnictví, nyní pracuje na volné noze a externě se pro několik firem věnuje marketingu a propagaci
  • je předsedou spolku Rýbrcoul - duch hor, který byl založen v prosinci 2017
  • má rád čas strávený s rodinou, dobrou hudbu, Slavii Praha
  • nemá rád koprovku, rum, filmy o kterých už od začátku ví, že skončí tak, jak si myslí, že skončí

Takže jste spokojení s tím, jak to dopadlo?
Samozřejmě, že víme o plno věcech, které se nepovedly a na kterých musíme zapracovat, aby se do příštího ročníku zlepšily. Nicméně ohlas na akci nás hodně příjemně překvapil a velmi nás těší, že tento ohlas jsme registrovali jak u veřejnosti, tak v řadách našich partnerů.

Jaké věci se nepovedly?
Jednalo se spíše o takové technické záležitosti, jako audio a video prvky. Při hlavním představením večer před Uffem byli například lidé oslňováni obrazovkami z Uffa a nepodařilo se nám je vypnout. A pak i ten následný průvod na náměstí byl trochu chaotický. Podcenili jsme množství lidí na náměstí a tak jsme museli narychlo upravit trasu průvodu, který tak byl kratší a tak jsme pohádku pustili o trošku dříve, takže i na timingu a přípravě „plánu B“ je potřeba do příště zapracovat.

Ale pohádka se jinak líbila, ne?
Pohádka se moc líbila a jsme rádi, že její premiéra proběhla na naší akci. V průběhu roku jsme měli možnost se na natáčení pohádky z dílny Špetla Film i podílet. Někteří členové našeho spolku i někteří naši partneři, z čehož jsme byli nadšení, se do ní zapojili coby herci a kompars.

Jak dlouho jste akci Rýbrcoul - duch hor připravovali?
Dá se říct, že celý rok. Vlastně už někdy v říjnu 2017 jsem prvotní myšlenku nastínil svojí dlouholeté kamarádce a spoluzakladatelce spolku Heleně Hardikerové. Úplně živě si na to vzpomínám, jak počátkem všeho bylo slovo, a to slovo bylo ne. Řekla ne, že je to blbost. Nicméně jsme se dohodli na tom, že budeme hledat cestu, jak z ne udělat ano. A ta cesta se našla. Předlohou se nám stala skulptura Rýbrcoula od Pauliny Skavové na kruhovém objezdu u Teska. A věci se daly do pohybu. Ta socha v našem městě vzbuzovala a vlastně stále vzbuzuje mnoho reakcí, ať pozitivních či negativních. Spousta lidí ani neví, kdo to byl Rýbrcoul. To jsme si dali za cíl změnit.

Čím se vám podařilo přesvědčit vaši kamarádku, že změnila názor?
Právě tím, když jsme detailně začali probírat Rýbrcoula. Třeba jak na sebe bral různé podoby a jak se kolem něj držely různé mýtické a mystické postavy. To mě na něm uchvátilo už před třemi čtyřmi roky, kdy jsem si začal zjišťovat informace, kdo to byl Rýbrcoul, protože jako spousta dětí či dospělých mám tyto postavy rád. Miluji i filmové kostýmy. A pak mi to cvaklo, když jsem jednou projížděl kruhový objezd a viděl jsem to před sebou. Říkám si: To je ono! Prvotní myšlenka ale byla jen prostě uspořádat nějaký průvod těchto postav.

Cože se pak akce rozrostla až do takových rozměrů?
Průvod měl být vyvrcholením všeho, ale samozřejmě jsme hledali nějaké další doprovodné programy. Vymýšleli jsme, co by lidi mohlo nadchnout. Chtěli jsme zaujmout co nejširší škálu populace, proto třeba ty otevřené hospody. Nechtěli jsme, aby průvod skončil a lidé odešli domů. Chtěli jsme, aby se šli bavit, udělali kšeft hospodám a aby to ve městě žilo až do rána.

Myslím, že zrovna tato část se povedla.
Ano, bylo to něco fantastického. Všechny hospody byly narvané k prasknutí, do některých zařízení se ani nešlo dostat. Už teď se nám sami od sebe ozývají provozovatelé dalších restauračních zařízení, že se chtějí přidat. Do prvního ročníku se jich zapojilo dvanáct, teď počítáme tak s dvaceti. Jedním z našich záměrů je totiž ukázat Trutnov jako město, kde to žije jak ve dne, tak v noci. Opravdu jsme proto vymýšleli program, který zaujme širokou škálu populace a nebude vyloženě cílit na jednu skupinu.

Jak se objevil Richard Krajčo v „Irský“?
Napsal jsem mu e-mail a ta myšlenka se mu líbila. Nadchlo mě, jaký je to patriot našeho regionu, že vystoupil bez nároku na honorář. Myslím, že nás podpořil docela významně.

Kolik lidí se podílelo na organizaci?
Myslím, že přibližně stovka. Na začátku jsme byli jen zakládající členové, ale věděli jsme, že ve dvou lidech se to zvládnout nedá, takže jsme oslovili okruh svých známých a tak založili spolek, v rámci jehož činnosti se devět aktivních členů od zimy intenzivně podílelo na přípravách. V realizaci nám pak pomáhali i skauti, mateřské školy, základní školy, divadelní spolky, hudební soubory a spousta dalších lidí. Ze zapojení tolika dobrovolníků jsme měli velkou radost a ještě jednou bychom všem chtěli poděkovat.

Když zmiňujete divadelní spolky, velký úspěch u veřejnosti vyvolaly i zážitkové tematické vlaky. Obrovský úspěch. Ten vlak bychom vyprodali stokrát, nicméně k dispozici jsme měli pouze 200 vstupenek, které se vyprodaly za dvacet minut. Tohle je jedna z cest budoucího ročníku. Už od března totiž chceme tyto zážitkové tematické vlaky znovu nastartovat. Místní ochotníky to nadchlo, tak v tom budeme pokračovat. Vlaky budou jezdit jednou měsíčně na trase Trutnov - Svoboda. A chceme do toho zahrnout i Žacléř a v budoucnu Polsko.

S jakým rozpočtem jste pracovali?
650 tisíc. A já jsem hrdý na to, že z 92 procent to zafinancovaly soukromé subjekty. Na příští ročník už však pracujeme s dvojnásobným číslem. Uvidíme, zda se nám podaří potřebné prostředky zajistit a budeme tak moci uskutečnit vše, co je v plánu.

A kdy a jaký bude druhý ročník?
Proběhne v sobotu 5. října 2019. Akce se bude opět konat v Trutnově a Mladých Bukách, ovšem již v průběhu roku se něco bude dít a uskuteční se menší doprovodné programy, jako například ty zážitkové tematické vlaky. Chtěli bychom otevřít naučnou stezku o Rýbrcoulovi v místním lesoparku, kde by byly umístěné sochy, co se vytvářely na prvním ročníku. Také chceme zmapovat veškeré doly po okolí a budeme vytvářet mapu, protože druhý ročník bude zaměřený na zlatokopectví, dolování, hornictví, vzácné kameny… Chystáme se vytvořit i takovou krkonošskou hru, protože chceme rodiče a děti dostat ven do přírody, aby poznávali zajímavá místa. V plánu je i velká ukázka a prezentace záchranářských složek, rádi bychom více zapojili i polskou stranu. Chceme do akce také více zapojit  veřejnost, protože nechceme, aby návštěvníci akce byli pouze konzumenty. A tak chystáme i zápis do České knihy rekordů v největším počtu permoníků na jednom místě.

Když vás tak poslouchám, tak vy už snad máte vymyšlený celý program?
Dá se říct, že ano. Samozřejmě, že ještě než skončil úvodní ročník, jsme přemýšleli o tom, co bude dál, protože z Rýbrcoula chceme udělat tradiční událost. Jsem hrdý na to, v jakém městě žijeme, jaké tady máme tolerantní publikum, jaké tu máme skvělé akce, ať už to jsou Dračí slavnosti, Jazzinec, Cirk-UFF nebo Obscene Extreme. Doufám, že i Rýbrcoul si mezi nimi najde svoji pevnou základnu a lidé se na tuto akci budou těšit. Proto bych chtěl ještě jednou poděkovat všem partnerům a dobrovolníkům, kteří se podíleli na prvním ročníku.

Jak vy jste vlastně strávil sobotu 6. října 2018?
Popravdě jsem si tu akci přes den ani moc neužil, až večer. Kdo pořádal nějakou akci, tak ví. Byl to první ročník, takže byly i menší zmatky, seděl jsem v produkčním karavanu a řešil nedostatky. Objížděl jsem všechna místa, kde se něco odehrávalo, a kontroloval jsem, jak vše probíhalo. Jak jsem řekl, víme, co musíme pro příští ročník zlepšit.

Co říkáte na to, že jste získali Cenu Trutnovinek?
Byl jsem z toho opravdu zaskočen, protože se jednalo teprve o první ročník. Můj osobní názor je, že by si takové ocenění v Trutnově zasloužil někdo jiný. Ale myslím si, že nás to určitě nakopne v dalším úsilí. Je to pro nás všechny velká odměna, protože jsme začínali od nuly a s minimem zkušeností, jen s nadšením pro věc. Děkujeme!

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
foto: Miloš Šálek

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama