Pátek

5. března 2021

Nyní

-4°

Zítra

Svátek má

Dřív trval výjezd na hory hodinu, v době pandemie dvě a půl

6. 2. 2021

Dřív trval výjezd na hory hodinu, v době pandemie dvě a půl 14 snímků
Pro záchranáře má rok 2020 dvě části. V první nový koronavirus poznávali. Učili se, jak se mají na výjezdech k nakaženým chránit, sháněli na to potřebnou výbavu. Ve druhé se změnili v covidové záchranáře.

Potvrzuje to statistika posledních týdnů loňského roku. „Počet zásahů u covid-19 pozitivních pacientů stoupl na šestinásobek proti podzimu,“ hlásí lékař Zdeněk Tichý, ředitel oblasti Sever Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje. Smutná realita pokračuje i v novém roce. „De facto teď jezdíme od covidu ke covidu.“

První podezření na pacienta s novým typem koronaviru oznámili trutnovské záchrance v pondělí 2. března 2020 před půlnocí. Tehdy to byla rarita. Zdravotníci ještě neměli s podobnými výjezdy zkušenosti. Navíc měli jet do špatně přístupného místa v Krkonoších, na Kolínskou boudu. „Museli jsme aktivovat horskou službu. Jenže jejich lidé neměli potřebné vybavení, tak jsme jim ho museli půjčit. Hasiči v Peci pod Sněžkou mezitím postavili dekontaminační stanoviště. Podezření na covid-19 se u pacienta nakonec nepotvrdilo,“ vypráví Karel Kouba, krizový manažer krajské záchranky.

Vzpomínky na loňskou první (jarní) vlnu epidemie vypadají z dnešního pohledu téměř jako pohádka. Počty infikovaných rostly nejprve jen po desítkách, pak stovkách. „Řada lidí v první vlně vůbec covid pozitivního člověka neviděla,“ upozorňuje Kouba. „Z dnešního pohledu, kdy to přibývá po tisících, to byla loni na jaře skoro pohoda. Ale mělo to výhodu, že jsme se v té době stačili naučit covidové výjezdy,“ přiznává Tichý. Málokdo byl tehdy na koronavirus připravený. Například nebylo čím se chránit. Záchranáři tak vykupovali z uzavřených kadeřnických salonů pláštěnky na hlavu. „V začátcích nám pomohl i Úpavan, kde nám ušili část vybavení, za což jim musíme poděkovat,“ říká Tichý.

čtěte také: Královny a králové roku. Zdravotníci odvádí poctivou práci a není to klišé


Nutnost obléknout se do speciálních ochranných oděvů, nebo se z nich při návratu naopak svléknout, je okolností, která ztížila záchranářům výjezdy. Zatímco k běžné dopravní nehodě stačí posádce respirátor FFP2 a rukavice, ke covidovým případům musí mít celoobličejové masky nebo štíty, ochranné pláště, neprodyšné obleky... „Je v tom vedro, snadno se zpotíte. Když se pak někde venku na mrazu musíte rychle převléct kvůli dalšímu výjezdu, druhý den pak nevíte, jestli máte příznaky covidu, nebo jste jen nachlazený,“ uvádí Tichý.

Na podzim nakažených razantně přibylo. Ze špitálů se staly covidové nemocnice. V prosinci a lednu byla volná lůžka pro vážně nemocné téměř neustále obsazená. Výjezd, který dřív trval záchranářům hodinu, se protáhl na dvě až dvě a půl hodiny. Dlouhé je hlavně čekání, kde pacienta přijmou. „Trutnovský špitál má tři covidová oddělení, každé v jiné budově. Dovezeme pacienta na jedno oddělení, ale tam už mezitím pro něj nemají místo. Tak musíme obvolat, kde je volné lůžko, nemocného naložit zpět do sanitky a přejíždět s ním po areálu,“ popisuje záchranář Václav Vrbenský.

Zdržuje i dekontaminace auta, trvá asi půl hodiny. „Teď už to ale někdy ani není na pořadu dne, protože jezdíme od covidu ke covidu,“ přiznává Tichý. Počty výjezdů narostly natolik, že k jednomu lékařskému a dvěma nelékařským autům muselo vedení záchranky přidat do Trutnova další sanitu. „Střídavě, podle potřeby, slouží tady u nás nebo vedle na Náchodsku. Využíváme ale i zdravotní dopravní službu a báňskou záchrannou službu. Bez nich by to nešlo,“ vysvětluje ředitel. Častěji se také musí v sanitách doplňovat kyslík. „Zatímco k léčbě necovidového pacienta stačí běžně dle stavu dávka tří litrů za minutu, u těch covidových se dnes často dostáváme i k patnácti.“

Ne vždy, bohužel, záchranáři vědí, že jedou za pozitivním pacientem. „Lidé nám začali trošku lhát. Nikdo nebyl u nikoho na návštěvě, nikdo nikoho nepotkal, žádná garážová párty neproběhla, ale všichni mají covid,“ tvrdí ředitel oblasti. „Teprve když na místě lidem z rodiny sdělíte, že by to mohlo být vážné, tak najednou vidíte, že dostali strach, a začnou to brát vážně,“ říká Skrbek.

V posledních týdnech se ale situace změnila. Covidem není ohrožená jen nejstarší generace. „Už dávno se nebavíme jen o seniorech. Vozíme i padesátníky, sportovce, statné chlapy, kteří najednou nemůžou dýchat,“ upozorňuje Jiří Svoboda. A situace by se mohla ještě zhoršit, obávají se záchranáři. Děsí se otevření zimních areálů. Úrazy na lyžích by mohly znamenat nárůst výjezdů téměř na dvojnásobek k už tak vysokým dnešním číslům. A na to už by neměli kapacity. „Nehledě na to, že standardní oddělení v nemocnici fungují jen v silně omezeném režimu. Pokud bychom museli někoho se zlomeným kotníkem z hor vézt místo do Trutnova například do Jičína, tak to nejsou dvě hodiny na výjezdu, ale čtyři a opět nám budou chybět transportní kapacity na zajištění přednemocniční péče,“ varuje Tichý. Hrozí, že přestane fungovat dobře navazující systém péče. „Když se vám něco stane, přijede pro vás záchranka, odveze vás do nemocnice, tam ihned navazuje další péče včetně operace, pokud jde o ošklivý úraz. To vše by přestalo fungovat a všude se bude čekat,“ vysvětluje Skrbek. „Každý má pocit, že všechno může a někdo se o něj postará. Ne že bychom nechtěli, ale může se stát, že nebude mít kdo a kde se postarat,“ doplňuje Tichý.

Zatímco loni na jaře lidé šili roušky, vyráběli ochranné štíty a tleskali zdravotníkům, na podzim se sounáležitost začala vytrácet. Mizí také opatrnost a obezřetnost, některá protiepidemická opatření lidé záměrně obcházejí. „Někteří mají pocit, jak jsou chytří, že dokáží protiepidemická nařízení obejít. Podle mě jsou to ale naprostí sobci,“ zdůrazňuje Tichý. „Ono se to ale ještě může vymstít. Teď se pro někoho totiž zdánlivě ještě nic neděje. Zdravotnictví momentálně horko těžko drží a dopadá to spíš na starší generaci,“ konstatuje Skrbek.

Vysvětlovat situaci „nevěřícím Tomášům“ podle záchranářů pomalu ztrácí smysl. „Když se někoho po roce nepodařilo přesvědčit, tak už ho nepřesvědčí nic jiného než špatná osobní zkušenost,“ říká Svoboda. Fyzické a psychické kapacity zdravotníků nejsou nekonečné. Hned v lednu se jich nechalo více než 90 procent očkovat. „Člověk vybírá mezi dvěma zly. Jestli jedno zlo je covid a druhé pro někoho očkování, tak myslím, že není co řešit,“ dodává ředitel oblastní záchranky Zdeněk Tichý.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Jan Bartoš