Pondělí

28. listopadu 2022

Nyní

Zítra

Svátek má

Život v Trutnově si užíval. A rád se vracel na místa, která maloval

19. 2. 2022

Život v Trutnově si užíval. A rád se vracel na místa, která maloval 6 snímků
Zvláštní cenu za výtvarnou dokumentaci města Trutnova In memoriam udělila redakce Trutnovinek Miloši Trýznovi. Zůstalo po něm mimo jiné mimořádné množství unikátních kreseb, které zachycují naše město. Nikdo jiný nenakreslil tak věrně a přitom malebně tolik trutnovských domů, uliček či zákoutí. Známý výtvarník, místní patriot a také dlouholetý ředitel Texlenu, zemřel 2. dubna 2021 ve věku 89 let.

„Moc děkujeme, že jste si na něj vzpomněli. Myslím, že táta by byl za ni rád,“ prohlásil syn Miloš Trýzna mladší, když cenu Trutnovinek osobně přebíral.

Uznávaný entomolog se sice výtvarnému umění nevěnuje, ale jeho nejrannější vzpomínky na otce jsou spjaté právě s malováním. „V ložnici nám visí asi metr a půl velký obraz, na kterém jsem se spoluautorsky podílel, když mi byly asi čtyři roky. Namaloval jsem do něj malý hnědý domeček, táta ho nezamaloval, ale nechal ho tam,“ vypráví.

A rychle přidává druhou nesmazatelnou vzpomínku. „Bylo mi asi pět let, táta mě vzal s sebou na Bojiště. Nesl si klasický stojan, plátno, paletu a olejové barvy, prostě maloval přímo v přírodě. Já díky tomu viděl poprvé v životě na vlastní oči lišku, která tam v tu chvíli proběhla.“

Miloš Trýzna tvořil téměř všemi malířskými technikami. Maloval olejem, kreslil tužkou, perem nebo uhlem. Nejbližší mu byly kresba a akvarel. Vytvořil tisíce obrazů, kreseb a pohlednic. Nikdy sice neměl vlastní ateliér, přesto bylo u něj doma pořád vzorně uklizeno. „Maminka byla v tomhle ohledu pedant. Táta proto maloval zejména venku, doma spíš jen domalovával a hlavně neustále udržoval pořádek. Ani po její smrti neměl v bytě nepořádek, a neproměnil si žádný z pokojů v nějaký bohémský ateliér,“ připomíná syn.

Na obrázcích jeho otce Miloše Trýzny dominovaly krajiny, stromy či zvířata, ale také akty. „Mně se od něj líbilo vše. Uměl krásně namalovat přírodu, své kouzlo ale měly i domečky, v tom se našel asi nejvíc,“ poukazuje na nejznámější část tvorby svého otce.

Právě výtvarná dokumentace Trutnova se totiž stala doslova hitem. Zachytil v ní známá místa, ale mnohdy už i zapomenutá nebo neexistující zákoutí našeho města. Přál si, aby jeho obrázky přinášely lidem radost a pohodu, aby vyvolávaly trvalou vzpomínku, a aby se lidem líbily. A dařilo se mu to. Jeho kresby patří v Trutnově stále mezi nejžádanější.

Jeho dalším výjimečným uměleckým počinem byla například unikátní obrazová kniha Trutnov v kresbách Miloše Trýzny vydaná v roce 1997. Také proto mu byla v roce 2000 udělena Kulturní cena města Trutnova. Ve vlastním nákladu vydal navíc přes padesát druhů kreslených pohlednic s místními motivy, ale také například vystřihovací betlém s nadsázkou zachycující významné osobnosti současného Trutnova. „Vždy hodně a velmi rád hovořil o Trutnovu. Znal dobře místní historii, rád šířil povědomí o městě a také se velmi rád vracel na místa, která maloval,“ zdůrazňuje Miloš Trýzna mladší.

ŘIDIČ - ZÁVODNÍK
Miloš Trýzna sbíral v sedmdesátých letech ocenění i jako amatérský automobilový závodník. Účastnil se nejrůznějších rallye, závodů do vrchu či jízd zručnosti. Auta a motory byly další jeho celoživotní vášní. „Jako dítě si pamatuji, že měl v garáži u nemocnice na zdi několik vavřínových věnců a diplomy z automobilových soutěží. Táta byl pilotem a závody jezdil s navigátorem, který se tuším jmenoval Ing. Stanislav Kraus. Na některé závody si pamatuji. Pak mu to máma zakázala, protože ničil sice závodně upravené, přesto však rodinné auto,“ vzpomíná Trýzna mladší.
Jeho otec trávil stovky hodin úpravami vozu na vyšší výkon. „Jako kluk jsem ho také často vybízel, když jsme jeli bez mámy, aby udělal nějaký smyk. Nebyl to pro něj žádný problém, měl volant pevně v rukách. Ostatně i jeho předčasně zemřelý bratr Bedřich Trýzna z Batňovic (opravář specializovaných lékařských přístrojů v trutnovské nemocnici) byl rovněž amatérským automobilovým závodníkem, tak to měli asi v krvi.“

Lidé znali trutnovského výtvarníka jako vždy veselého pána, džentlmena, který nenadával a nestěžoval si. Elegantně, ale přitom velmi důrazně, dokázal přimět návštěvníky veřejných akcí Spolku podkrkonošských výtvarníků, aby se zapsali do spolkové kroniky. Byl neskutečně pracovitý. Když bylo potřeba něco udělat, udělal to. Nikdy nezkazil žádnou legraci. „Nesmírně nás obohatil, dokázal nás inspirovat. Byl spolehlivý, a troufnu si říct, že byl vzorem pro generačně mnohem mladší kolegy,“ říká náčelník spolku Ctibor Košťál.

„Věděli jsme, že ve spolku je táta takzvaně v dobrých rukou. Neustále nám o akcích spolku nadšeně vyprávěl. Přišlo mi, že byl pořád v jednom kole. Místní dění si užíval, doslova tím žil. O to víc ho pak srazil na kolena covid, když se pak během pandemie nemohl setkávat s lidmi,“ potvrzuje Miloš Trýzna mladší.

Pokud vás zajímá, zda zdědil po otci výtvarný talent, tady je jeho odpověď: „Asi podědil, ale nerozvíjel jsem ho. Radši jsem sbíral a studoval brouky a jiný hmyz. Když jsem si ale potřeboval brouka nakreslit, tak jsem si ho nakreslil,“ dodává.

 čtěte také:  Zemřel známý výtvarník Miloš Trýzna


Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Kateřina Svobodová a Ctibor Košťál