Otce by určitě nenapadlo, že by se měl hotel zbourat

Stavbě nového komplexu Rieger Plaza s hotelem Clarion, který byl měl nahradit nynější legendární hotel Černigov naproti hlavnímu nádraží v Hradci Králové, patrně už nic nebrání. Vím, že nejste příznivcem novostavby a bojoval jste za záchranu nynějšího hotelu. Proč?
Hotel Černigov s hlavním nádražím vytváří ojedinělý volný a velký prostor, Riegrovo náměstí se mi zdá ucelené. Kdyby se tam rozvinula zeleň, která tam ještě stále chybí, prostoru by to prospělo. Vzniklo by tak velkorysé náměstí, které by Hradci svědčilo. Bohužel nový návrh tuto volnou plochu zastavuje, zbyde jen dopravní koridor před nádražím a velkorysé náměstí zanikne.

Domníváte se, že Černigov je z architektonického hlediska významnou a kvalitní stavbou? V čem především?
Objekt má nezpochybnitelnou architektonickou hodnotu, jak v urbanistickém, tak i v dobovém zasazení stavby do městského prostoru. Před válkou vznikla ve městě spousta architektonicky kvalitních staveb. Potom už v tomto ohledu nevznikalo nic a Hradec se soustředil na bytovou výstavbu. Teprve v šedesátých letech se situace začala uvolňovat a doba přála projektování kvalitnějších staveb. Moc se jich ve městě nepodařilo postavit, skoro se dá říci, že je to jedna z mála staveb, která tato měřítka splňuje. Otec byl zastáncem funkcionalistické architektury a na objektu hotelu je to vidět. Byl použit kámen, který jsme předtím neznali, vznikl v něm prostor pro výtvarná díla, instalována byla krásná osvětlení a bylo v tomto směru navázáno na prvorepublikovou tradici. Byla to naděje té doby. Původní hotel dostal název Regina, teprve s nástupem normalizace byl hotel přejmenován na Černigov podle spřáteleného ukrajinského města.

Někteří lidé, většinou nepoučení laici, ale argumentují, že jde o stavbu postavenou v socialistickém realismu, která je jen pohrobkem architektury minulého režimu. Jak vnímáte tento názor?
To je samozřejmě nesmysl. Právě to, že nebyl postaven v socialistickém stylu, je na této stavbě cenné. Objekt navazuje na funkcionalistickou tradici, nikoliv na tu socialistickou, kterou otec odmítal a vůbec v ní nevyrůstal. Navíc máme k dispozici názory velkého množství významných odborníků, jak architektů, tak i historiků umění, kteří tento názor odmítají a hotel vyzdvihují. Není to žádná panelová stavba, jak je občas slyšet, ale naopak je tvořena unikátní železobetonovou konstrukcí, od základu až po střechu je neobyčejně kvalitní nejen exteriérem, ale i interiérem. To, že podlehla finančním možnostem neblahé doby, je samozřejmé. Je to ale stále nadčasová stavba, která je stále plně funkční. To jsou pádné argumenty, proč by měl být hotel Černigov zachován. 

Součástí hotelu byla také umělecká díla několika významných výtvarníků, jako například Huga Demartiniho, Jaroslava Vožniaka nebo sochaře Ladislava Zemánka.
Jediné, co zůstalo, je Zemánkova socha před hotelem, jinak všechno nenávratně zmizelo a nikdo neví kam. Vožniak měl mezi vstupní halou a restaurací uprostřed prosklené stěny dílo vytvořené ze skleněných prvků. Demartini vytvořil plastiky a osvětlení ve vstupní hale. To všechno je bohužel pryč.

Pokud vím, měl jste snahu, aby byl hotel ministerstvem kultury zapsán mezi památky. To se však nestalo. Proč? Jaké zazněly argumenty proti tomuto kroku?
Hlavní argumenty byly ty, že památková péče nezapíše to, co nechce město nebo kraj. Město tomu nakloněno nebylo a k tomu zápisu dalo záporné stanovisko, vůbec dodnes nechápu proč. Kraj se vyjádřil stejně a tato stanoviska šla na ministerstvo, které to na jejich základě smetlo ze stolu. Přitom odborníci i památkáři zápis mezi památky doporučili.

Vznikla také petice na záchranu hotelu. Kdy byla sepsána, jaký měla ohlas, kolik ji tehdy podepsalo lidí?
Nejsem úplně příznivcem petic, ale v tomto případě to bylo důležité, aby se zmobilizovala veřejnost. Petici jsme dávali na město 16. prosince roku 2014. Fyzicky ji podepsalo 623 lidí, přes internet dalších více než 1000.

Nemohla být vaše snaha o zachování hotelu vnímána tak, že jeho autorem je váš otec, architekt Jan Zídka? Nesetkal jste se někdy s tímto názorem?
Ano setkal, u minulého primátora města. U veřejnosti ne.

Navrhoval jste rovněž jeho rekonstrukci. Jak měla podle vás vypadat?
Vytvořili jsme ideovou studii a navrhli, aby se přistavěl kongresový sál, který by novému majiteli vyhovoval, a z nynějšího sálu by bylo předsálí. Kromě toho by se vybudovalo podzemní parkoviště, a navíc by se mezi nynějšími pokoji vybouraly dělící příčky a ze dvou pokojů by byl jeden větší. Musely by se pochopitelně udělat nové instalace a plášť hotelu by se musel očistit. Kromě toho by bylo celé náměstí v zeleni. Studii jsme poskytli společnosti CPI, ale nebyla akceptovaná.

Nebyla by rekonstrukce nákladnější než demolice a výstavba nového komplexu?
Určitě by byla méně nákladná než demolice hotelu a výstavba nového komplexu. Hotel je určitě rekonstruovatelný a není tedy potřeba ho bourat.

Nechal jste se slyšet, že není ani tak důležitá estetika stavby. Jako příklad jste dal Eiffelovu věž v Paříži, která se lidem původně také nelíbila. Naopak dáváte přednost tomu, aby se stavba zapsala do kontinuity architektury ve městě. Trváte stále na tomto pohledu? Je tedy Černigov také tímto příkladem?
Samozřejmě, že je. Někdejší francouzský prezident François Mitterrand si dal cíl, že nechá v Paříži postavit deset nových staveb, a to se skutečně stalo. Proti všem těmto stavbám byl obrovský odpor a dnes jsou všechny chráněné. Také Černigov, který splňuje vysoké architektonické požadavky, by měl být chráněn.

Co je podle vás pravým důvodem bourání hotelu Černigov?
Vidina peněz. Je to kšeft.

Byl vydán demoliční výměr a tomuto záměru patrně už nic nestojí v cestě. Jaké z toho máte pocity?
Nemohl jsem tomu uvěřit. Dlouho jsem věřil, že se záměr zbourat hotel Černigov podaří zlomit. Několik let se nic nedělo, takže jsem doufal, že to hotel přečká. Bohužel se tak asi nestane.

Jak by tuto situaci vnímal váš otec?
Bylo to jeho nejzásadnější a nevýznamnější dílo. Vůbec si nedokáži představit, jak by na jeho odstranění reagoval. Tenkrát by ho určitě nenapadlo, že by se tato stavba měla zbourat. Zcela jistě si myslel, že staví objekt, který tady bude třeba sto padesát, dvě stě let. A hotel se má bourat po pětačtyřiceti letech.

Na jeho místě má vzniknout velký obchodně administrativní komplex s hotelem. Viděl jste návrhy této novostavby? Jak je jako architekt hodnotíte?
Vizualizace jsem viděl. Můj názor je, že to tam prostorově nepatří. Takových staveb je ve světě hodně. Podle mě je novostavba dost tuctová, na proti tomu je Černigov se svými architektonickými prvky stavbou ojedinělou.

Myslíte si, že bude novostavba pro Hradec v něčem přínosná nebo to v každém ohledu považujete za megalomanskou zbytečnost?
Jestli to bude mít pro město nějaký přínos, to nedokážu posoudit. Z mého pohledu se zruší náměstí, které bude zastavěno poněkud megalomanskou stavbou.

Dnes je trendem, že se veřejný prostor zbavuje mnohdy kvalitních objektů a soch, a to jenom proto, že jsou spojené s dobou komunistické ideologie? Není to škoda?
Bohužel je to pravda, bourá se kdeco a dělají to hloupí lidé. Při tom je v tomto směru na místě velká obezřetnost. Tyto kroky by se měly vyhodnotit až po nějaké době, a ne bezhlavě zbourat vše, co se momentálně nehodí. Jsou objekty a stavby, které mají svou estetiku, a lidi to v tu dobu nechápou. To ale ještě není důvod k bourání.

Do jaké míry vám bude hotel Černigov v Hradci Králové chybět?
Mám video, kdy se hotel Černigov stavěl. Až se bude bourat, půjdu si to natočit. Mám obavu, aby na tom místě dlouhodobě nebyla oplocená díra, kde nebude nic.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: Ondřej Littera