Středa

30. září 2020

Nyní

13°

Zítra

13°

Svátek má

Táta byl na Černigov opravdu pyšný

23. 2. 2020

page.Name
Když přijde řeč na Černigov, vypráví s obrovským zápalem. Nedávno pětaosmdesátiletý Pavel Čížek má v sobě tolik energie, že by mu mohli závidět i výrazně mladší. Dostatek životní síly podle něj stále proudí i v budově hotelu a plánovaná demolice je zbytečná. Stačila by prý rekonstrukce, ostatně stavitelé s ní už tehdy počítali. Pavel Čížek, který je sám statikem, o tom ví hodně, konstrukci Černigova navrhoval jeho otec František.

Když se řekne hotel Černigov, co vás jako první napadne?
Hotel má na tehdejší dobu odvážnou a dodnes moderní monolitickou konstrukci. Jejím autorem je můj otec František Čížek, kterého je možné považovat za významného protagonistu betonového stavitelství. Budova hotelu svojí výraznou čistotou navazuje na architektonickou tradici předválečných let a dotváří urbanistickou kompozici velkoryse upraveného přednádražního prostoru Riegrova náměstí. Vytváří úměrnou protiváhu nádražní památkově chráněné budovy.

Jak otec stavbu hodnotil?
Oceňoval si ji nejen on sám, ale chválili ji i kolegové. Byl na ni opravdu pyšný. Ve své době si ho opravdu považovali, po roce 1948 měl dokonce nabídku, aby odešel pracovat do Kanady.

Zažil jste někdy hotel na vlastní kůži?
Když v něm kdysi byla konference, tak jsem i přespával a bylo to příjemné. V neděli tam lidé chodívali na obědy, také jsme zde mívali semináře. 

Zmínil jste dodnes moderní konstrukci. V čem je unikátní?
Má úžasnou výhodu, že vnitřní prostory jsou úplně volné. Byla navrhována s vědomím, že přijdou inovace, u hotelů nebo obchodních domů to je každých přibližně sedm let. Konstrukce by se mohla oholit, což by bylo nejekonomičtější.

Občas je možné zaslechnout názor, že Černigov je obyčejný panelák.
Ta představa je scestná a zbytečně vyvolává negativní reakce. Konstrukce hotelu je čistě železobetonová a nachází se ve velmi dobrém stavu. Už architekt Jiří Zídka věděl, že vlastnosti skeletu dovolují v budoucnosti případnou rekonstrukci, která bude cenově daleko úspornější než varianta demolice a postavení nového hotelu. O dopadu ekologických a společenských ani nemluvím.

Stavělo se v té době více podobných budov?
Černigov patří do série velkokapacitních hotelů, které byly postaveny na přelomu 60. a 70. let i v řadě dalších měst, jako například Parkhotel a Olympik v Praze nebo International v Brně. Tehdy představovaly slušný standard a svému účelu slouží dodnes.

A co v zahraničí?
Tam také, jedním z prvních byl v roce 1960 hotel pro leteckou společnost SAS v Kodani, kterou navrhl architekt Arne Jacobson. Hotel je i dnes přes řadu změn vnitřního uspořádání, které logicky vyvolávají provozní potřeby, významnou ikonou hlavního města Dánska. Také nebylo potřeba nic demolovat.

Zbourat takový kolos asi nebude snadné, co myslíte?
Konstrukce, jak už jsem říkal, je monolitická a hlavně vysoká 55 metrů. V případě že by se měla demolovat, neexistuje žádné zařízení, které by to v pohodě zvládlo. Pokud jste viděl demolici panelového domu v Prešově, tak tam použili stroj z Kladna, který je ještě někdy z dob okupace. Ten panelák měl ale jen 33 metrů.

Jak dlouho to podle vás bude trvat?
Jakmile se začne bourat, tak to zabere roky, protože tam bude hrozný nepořádek. Jde i o občany. Ti už si docela „užili”, když se dělala ulice od nádraží k Prioru. Známá říkala, že to bylo peklo. Když to budou bourat, tak znečistí celé okolí, a potom se bude stavět něco nového, takže znovu to samé. Vědí o tom ti lidé vůbec? Město by mělo hájit zájmy svých obyvatel, a ne zájmy pana Vítka.

Viděl jste návrh nového hotelu?
Ten původní ano, ale pozměněný už ne. Mně se to nelíbí, je to tuctová architektura, která nevynikne. Je to obvyklá snaha, udělat všechno co nejjednodušeji, jen to nějak polepit dohromady. Je to taková odcizená architektura, prostě jen byznys. Koupit a postavit co nejlevněji a pak draze prodat.

Je to současný trend v architektuře?
Ty nové škatule, co se staví, to není architektura. Ale nejde jen o hotely, ale třeba i bytové domy. Dneska se staví byty, kde udělají velké sezení s televizí, ale nikde nemáte prostor na knihy nebo místo, kam pověsit obrazy. Lidé také chtějí, aby to měli rovnou vybavené, to nechápu, vždyť místo k bydlení si přece musím vytvořit já sám.

Jaká je příčina, že to dříve šlo?
Musím smutně konstatovat, že na rozdíl ode dneška hráli tehdy významnou roli při prosazování architektury skutečně vlivní investoři a osvícení starostové. Můžeme jmenovat třeba Františka Ulricha, který byl velmi pokrokovým člověkem s širokým rozhledem. Zmínit musí i architekty Kotěru, Gočára či Havlíčka. Tyto osobnosti měly na mysli optimální tvorbu městského prostředí, která má sloužit zejména obyvatelům.

Víceméně daleká historie…
Za prvních 20 let minulého století se postavilo víc budov než za prvních 20 let tohoto století. To se nedá srovnávat. Můžeme se chlubit obdobím Karla IV., pak barokem a první republikou. A to je bohužel konec.

David Záruba
david@salonkyhk.cz
Foto: Ondřej Littera