Ochranáři úspěšně odchovali novou generaci ohroženého motýla

Vajíčka v Evropě vymírajícího motýla přivezli na začátku dubna z Polska, vzápětí se z nich v chovatelské stanici motýlů Skupiny JARO začaly líhnout první housenky a pokus o jejich odchov tak mohl začít.

„Z bezmála dvou stovek kukel se vylíhlo prvních několik desítek dospělců. Ty se entomologovi a chovateli motýlů Miloši Andresovi podařilo již úspěšně spářit a oplozené samice začínají klást první vajíčka. Teď už je jasné, že se český chov podařilo úspěšně zvládnout,“ uvedl předseda ochranářské skupiny JARO David Číp.

Praktická část mezinárodního projektu LifeApollo2020 na ochranu jednoho z nejohroženějších motýlů Evropy začala letos v několika oblastech střední Evropy. Misi za návrat ohroženého druhu motýlů do Krkonoš realizují členové Skupiny JARO ve spolupráci s českým a polským Krkonošským národním parkem, Agenturou ochrany přírody a krajiny, členy České společnosti entomologické, pracovníky Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a řadou zahraničních organizací.

„Chovat housenky tohoto motýla není jednoduché, o to těžší je dosáhnout toho, aby se dospělí motýli úspěšně spářili a následně samičky nakladly dostatek oplozených vajíček,“ sdělil Zdeněk Fric z Entomologického centra Akademie věd ČR.

V chovu je dospělý motýl velice citlivý na teplotu prostředí, která zásadně ovlivňuje jeho kondici a rozmnožování. „Je nutný téměř nepřetržitý dozor s přikrmováním několikrát za den. Jakákoliv chyba nebo opomenutí znamená v praxi velmi rychlý úhyn tohoto vzácného motýla,“ řekl Andres.

Jasoň je podle vědců jedním z ukazatelů zdravé přírody. Tam, kde tento motýl prospívá, se obvykle daří i dalším druhům nejen hmyzu, ale také celému ekosystému. „Přípravy prostředí pro jasoně, tedy hlavně vyřezávky dřevin a mozaikovité kosení květnatých ploch, totiž pomohou uchovat podmínky pro přežití dalších vzácných a vymírajících druhů rostlin i živočichů,“ pronesla koordinátorka krkonošské části projektu LifeApollo2020 Tereza Macečková.

Projekt je tedy zároveň zaměřený na ochranu a obnovu celých biotopů, kde jasoň funguje jako takzvaný deštníkový druh. Znamená to, že péče o něj a jeho biotop pomůže ochránit další citlivé druhy. Jasoň červenooký se podle zástupců projektu dříve vyskytoval ostrůvkovitě na mnoha místech ČR, zejména na horách a v podhůří.

Mise za návrat jasoně červenookého je financována z 60 procent Evropskou unií z programu LIFE, zbytek zajišťují ochranáři z vlastních zdrojů, dobrovolnickou prací a dary veřejnosti. Projekt LifeApollo2020 je součástí unijního programu LIFE+.

ČTK
Foto: Miroslav Kostelnik/Facebook KRNAPu