Pátek

27. listopadu 2020

Nyní

Zítra

Svátek má

Vize, které zůstaly jen na papíře (2): Vlakem až na Sněžku

13. 3. 2013

page.Name
Trutnov - Železnice měla být i v Krkonoších. Dnes jezdí vlaky pouze do Svobody nad Úpou, ale už v roce 1868 se objevily první představy (tehdy ještě koňské) dráhy, která by vedla až do Maršova nad Úpou. Důvody však nebyly turistické, jak bychom dnes čekali, ale průmyslové. Doba přála otevírání a podpoře nových továren a podniků, dráha byla důležitou dopravní součástí.

V roce 1886, kdy už běžně jezdily vlaky mezi Trutnovem a Svobodou, dokonce jeden projekt počítal s protažením dráhy do Pece pod Sněžkou, a i na nejvyšší český vrchol. Zatímco do Temného Dolu by jezdila normálně rozchodná parní tramvaj, na vrchol Sněžky by vedla ozubená dráha.

Vize to rozhodně nebyly nereálné, v roce 1897 byl dokonce návrh na úzkorozchodnou kolej do Temného Dolu s odbočkami na Janské Lázně, Velkou Úpu a k Mohornskému mlýnu schválené tehdejším ministerstvem železnic. Po roce 1907 se objevila také vize vést úzkorozchodnou dráhu ze Svobody k Pomezním Boudám.

Největší příprava se před první světovou válkou věnovala trati ze Svobody do Maršova. Elektrická dráha měla podle projektu vést hlavně po levém břehu řeky Úpy, mohla být až pět kilometrů dlouhá a měla mít minimálně tři zastávky. Ze záměru nakonec sešlo.

Vrátilo se k němu až socialistické Československo. V padesátých letech minulého století začalo nápad oprašovat. A nebylo to kvůli průmyslu, ale protože „Krkonoše přestaly být výletním místem české a německé buržoazie a staly se rekreačním střediskem pracujícího lidu“. Aspoň tak to uvedlo v pátek 10. února 1950 Rudé právo. Trať měla mít tři zastávky a dvě stanice. Myšlenka se opět realitou nestala.

Před dvěma lety se povedlo záměr oprášit znovu. Ke spojení Trutnova s Pecí pod Sněžkou by mohlo dojít v rámci odvážného projektu Úpa Expres 2020. Pec chce totiž dovést železnici až pod tamní lyžařské vleky.

Většina z více než 14 kilometrů nové tratě by ze současné konečné stanice ve Svobodě nad Úpou vedla sedmi tunely a po devíti mostech. Jednokolejná trať má mít deset zastávek. Vlaky by denně mohly přepravit až 2000 lidí.

Mezi Horním Maršovem a Pecí by se dráha dostával na povrch vlastně jen v místech zastávek. Některé stanice by ale byly v podzemí. Konečná podzemní zastávka u sjezdovek by svojí 100 metrů dlouhou nástupní hranou měla umožnit i příjezd speciálního rychlíkového vlaku. Náklady se odhadují na 12 miliard korun.

Zdánlivě finančně nereálný projekt by se ale mohl uskutečnit díky plánu protáhnout tunely až do Špindlerova Mlýna a hlavně polského Karpacze. Pak by totiž na novou dráhu mohla přispět Evropská unie. Zda se opravdu začne stavět zatím oficiálně zveřejněno nebylo. V dokumentu k EIA (posouzení vlivu stavby železnice na životní prostředí) ale zpracovatelé jako možný termín zahájení a dokončení stavby uvádějí už roky 2015 až 2019.

Pavel Cajthaml
Trutnovinky.cz