Zeman, hradní pán v Černé Vodě, splnil si svůj velký dětský sen

Trutnovský rodák, který má prosperující tesařskou firmu, si splnil svůj velký dětský sen. „Zajímal mě středověk, proto i hrad patřil mezi mé dětské sny. Chtěli jsme původně nějaký koupit, ale nebyl k mání, tak jsem se rozhodl postavit vlastní,“ potvrzuje muž s výrazným dlouhým knírem, který zdobí jeho tvář.

Někdy kolem roku 2002 koupil pozemky a o rok později poprvé kopl do země. Samotná výstavba začala v roce 2005. Vcházíme do rozlehlého areálu a už na jeho hranici si všimneme neobvyklého pohybu.

Zatímco v kleci u vchodu poštěkává dobrman, v té vzdálenější neklidně pobíhá krásná puma. Zeman není jen praktikujícím vyznavačem středověkých staveb, ale také čilým chovatelem exotických zvířat.

Šelma, která se jmenuje Baghíra podle známého pantera, opatrovníka Mauglího z Knihy džunglí, už netrpělivě vyhlíží svého pána, až jí přinese pořádnou porci syrového kuřecího masa.

„Je známo, že na chov je puma náročnější. Kdo by chtěl začít s chovem šelem, měl by si vybrat menší kočku. My jsme chtěli pumu proto, že je individualita, samotář, kterého nelze úplně ochočit. Hlavně si vždy vybere jenom jednoho pána. Je to ten, kdo jí nosí žrádlo, kdo s ní tráví nejvíce času,“ říká Zeman, vstoupí do klece za svou kočičkou, chvíli si spolu hrají a pak už se zvíře s chutí pustí do potravy.

„Samozřejmě je nutné být obezřetný. V případě napadení šelmou, může dojít k větší újmě na zdraví. Je třeba si udržet za každou cenu pozici alfa samce. Pokud se to nestane, chov skončil. Kdo zůstane stát a necouvne, vyhrál,“ říká chovatel a zamyká klec.

Vstupujeme do hradu a čeká nás posezení v kuchyni navazující na hudební a rytířský sál s obrovským krbem. Všude na zemi jsou kůže zvířat s hlavami, na stěnách množství trofejí, o zeď opřené funkční repliky kuší, které vyrábí Zemanův otčím. Součástí návštěvy je nečekaný a podle majitele hradu nezbytný rituál.

„Každý nový návštěvník musí natáhnout kuš. Za dvanáct let se to podařilo osmi lidem. Zkuste to,“ nabádá mě. S vypětím všech sil uprostřed dlouhé, pětadvacetimetrové místnosti, se mi to podařilo a jako devátý v pořadí jsem měl výsadu s kuše vystřelit, ale pouze naprázdno.

To už se ptám majitele na parametry hradu a jeho architektonické vyznění. Podle něj je obytná plocha spodního patra 320 metrů čtverečních, stejně jako podlaží nad našimi hlavami. K tomu patří další prostory vždy o osmdesáti metrech. „Na užívání je tento hrad o dispozicích 28 plus 6 pro tříčlennou rodinu, tedy pro mou partnerku a šestnáctiletého syna, který se potatil a učí se na tesaře, tak akorát,“ žertuje vlastník hradu.

Právě partnerka je Zemanovi v jeho smělých plánech velkou oporou. Zrovna přijíždí domů a chystá se jít nakrmit své milované koně. „Moje paní mě stoprocentně podporuje ve všem, co dělám,“ tvrdí, zatímco žena souhlasně přikyvuje.

Kromě středověké výzdoby domu je v kuchyni umístěné obrovské terárium se stočeným hadem - škrtičem. „Je to krajta tmavá, která měří čtyři metry třicet a váží pětačtyřicet kilogramů,“ představuje jen tak mimochodem spícího plaza. Když jsme se s kolegou konečně adaptovali u skvělé kávy v hradním prostředí, seznámil nás pan domácí se svými dalšími plány, protože výstavba hradu ještě není zdaleka u konce. „S dobou přicházejí nové nápady. Hrady vznikaly v minulosti desítky let, než dostaly podobu, kterou nyní známe,“ upozorňuje a vypráví, co bude ještě třeba udělat. A nebude toho málo.

„Ještě nejsou hotové stáje pro koně a další zvířata, dále vjezdová brána, parkány, hradní příkop. Není dokončené ani patro. Předpokládám, že letos přes zimu se zprovozní věžní systém, abychom mohli mít větší soukromí. Tam se také přemístí ložnice z hudebního sálu. Pustíme se i do prací venku. Součástí hradu budou také volně pobíhající lvi za šestimetrovým oplocením,“ vypočítává Zeman, který se tak nemusí bát nezvaných nájezdníků - zlodějů.

Hrad je z velké části autorským dílem. Majitel, jehož rodová linie po otci sahá ke šlechtickému rodu Filipkovců od Kutné Hory, je z velké části jeho autorským dílem. Ve stavbě lze najít prvky slavných českých hradů, jako například Křivoklátu. Stavebně i koncepčně vychází z toho nejlepšího, co lze vidět v českých hradech a zámcích.

„Hrad tvoří smysluplný celek, který byl dotáhnut do konce a má obranné prvky - hlavní torzní věže a boční střílny. Je to řešeno tak, že pokud by tento hrad stál v 15. nebo v 16. století, tak by byl plnohodnotně ubránitelný,“ domnívá se Zeman.

A nehrozí nebezpečí, že se v tak velkém domě jeho obyvatelé nepotkají? „Všude vznikají nějaké třenice. Pokud k něčemu takovému dojde, tak každý má svůj kus soukromí. Až to odezní, tak se zase v domě potkáme,“ mává rukou.

Soukromí obyvatel bude zajištěno v patře pánskou a dámskou věží. „Držíme se legendy Karlštejna, takže dámy nemají přístup do pánské části,“ usmívá se potutelně majitel hradu, který má v unikátním domě nejraději hudební sál. Tam i ve vedlejším rytířském sále se schází s přáteli. „Ležíme na kůžích, pijeme něco dobrého a diskutujeme o problémech 21. století,“ představuje setkání.

Zemanův hrad, nad kterým by měl v budoucnu vlát prapor s rodovým znakem, je ještě příliš mladý na to, aby v něm strašilo, jako v jiných hradech v zemi. Přesto se v jeho blízkosti něco děje. „Na pozemku u souseda se údajně zjevuje stín nějakého chlapa. Tady, v naší blízkosti jsme ho ucítili asi třikrát,“ dodal hradní pán z Černé vody.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Pavel Cajthaml