Týdenní produkce kabelů z Kabla by obkroužila celou zeměkouli

Když vstoupíte do výrobních hal vrchlabského Kabla, ocitnete se v prostředí plném velkých automatických strojů, měřicích a kontrolních zařízení, kovových cívek a svižně pádících měděných drátů. Doslova před očima se vám obří měděné svitky mění v tenké drátky neboli jádra, na která pak další stroje nanášejí izolační PVC materiály, a tento produkt se následně posouvá chladicím žlabem, kde je opakovaně prochlazován přefiltrovanou vodou čerpanou z nedalekého Labe. Nakonec se pak namotává na velké cívky, a sotva je cívka namotaná, hned poblíž jsou připraveny k nahrazení další, aby se mohlo pokračovat.

Zkrátka a dobře na nějaké velké rozjímání či přemítání nad průběhem výrobního procesu tu není příliš čas. Tažená měděná a následně i izolovaná jádra se tu extruzními stroji posouvají rychlostí až jeden kilometr za minutu. Tomu následně odpovídá i celkový výsledek produkce. „Týdně vyrobíme 35 až 40 tisíc kilometrů kabelů, což je vlastně jednou kolem zeměkoule,“ vypočítává provozní ředitel podniku Pavel Mečíř. „Za rok vyrobíme kabely o délce více než dvakrát na Měsíc a zpátky,“ dodává. Na hotové kabely a vodiče pak čekají především dodavatelé do velkých automobilek, kam míří zhruba tři čtvrtiny zdejší produkce, ale i výrobci takzvané bílé techniky, což jsou například žehličky, varné konvice či další domácí elektrospotřebiče.

Manažeři Kabla Vrchlabí Pavel Mečíř a Tomáš Franc.

Čísla o objemu výroby na obyčejného člověka působí impozantně. Stejné to je i u množství surovin, které se na to spotřebuje. „Každý měsíc dovážíme zhruba tisíc tun mědi ve zhruba pětitunových svitcích, a to především z Polska a Německa. Vedle toho za stejné období bereme 900 tun surovin pro izolační materiál,“ říká Mečíř. Z výše popsaného je tak patrné, že v Kable si dělají i samotnou předvýrobu.

Přestože proces přeměny měděného svitku a chemických polymerových látek do konečného kabelu s předepsaným průměrem a správně smotanými vodivými vlákny je vysoce sofistikovaný, jeho výroba prakticky vůbec nezatěžuje okolní životní prostředí. „Na chlazení bereme vodu z Labe, ale fungujeme jako jakási čistička. Po procesu ji tak vracíme do koryta v ještě lepší kvalitě, než jsme ji odebrali. Určité emise jsou při extruzi, ale nejsou takové, abychom byli nuceni je pravidelně měřit a reportovat. Jediné, čím zatěžujeme životní prostředí, je kamionová doprava,“ říká Tomáš Franc, který je v Kable manažerem zodpovědným za řízení systémů kvality, bezpečnosti a životního prostředí. „Naše výroba je zkrátka čistá, není to žádná špinavá práce,“ dodává.

Přestože samotná výroba kabelů a vodičů není ekologicky škodlivá, má však velké nároky na energii. Podle Pavla Mečíře Kablo za rok obvykle platí zhruba 50 milionů korun za energie a například v loňském roce činila energetická náročnost 947 kilowatthodin na vyrobenou tunu produktu. Zajímavým údajem je, že k tavení granulek z PVC dochází při 150 až 200 stupních a roztavená izolační hmota se v extruzních strojích nanáší na tažená jádra.

Výroba tak obrovského množství kabelů a vodičů klade veliké nároky na logistiku a včasnou a pravidelnou dopravu surovin. Kablo sice drží bezpečnostní zásoby surovin, ale ty vystačí jen několik málo dní. „V minulosti se nám stalo, že jsme kvůli zasněženým přechodům v horách na hranicích čekali řádově hodiny na polskou měď,“ vzpomíná Mečíř s tím, že pokud dojde k obdobné situaci, nezastaví se výroba zcela, ale na určitou dobu se například odstaví hrubotah.

Určitou změnu výrobního procesu v Kable může přinést pokles poptávky automobilového průmyslu či přeorientování výroby automobilek z klasických dieselových motorů na elektromotory. „Nešlo by však o nějakou fatální změnu. Základ vodičů je stejný, ale v některých ohledech bude muset k produktovému posunu dojít. Nepůjde však jen o vodiče, ale celou vnitřní komunikační síť toho automobilu,“ říká Mečíř, podle něhož lze vodiče z Vrchlabí nalézt pod kapotou aut vyprodukovaných v koncernech Volkswagen, KIA, Hyundai, Jaguar či Mercedes. Velkou výhodou podnikových extruzních strojů však je, že dokážou vyrábět i jakýkoliv jiný sortiment kabelů. Jako perličku oba manažeři dodávají, že v Kable se vyrábějí i vodiče pro detonační účely.

V současné době vyrábí Kablo Vrchlabí na 100 procent lidské kapacity a stále má otevřený náborový program, protože strojní kapacita by ještě umožnila rozšíření výroby. Vedení podniku je na své dlouholeté zaměstnance náležitě hrdé. „Naši operátoři ve výrobě jsou zodpovědní za to, co z firmy jde ven. Velice si vážím lidí, co tu jsou, protože za nimi už nikdo v celém procesu není. Oni drží naši kvalitu - a zkrátka přijali ji za svou,“ uzavírá Tomáš Franc.

Jiří Štefek
redakce@trutnovinky.cz
foto: Petr Ticháček, Jiří Štefek