V Krkonoších bude kvůli jelení zvěři omezen vstup na část cest

Omezení se týká 17 cest, například zeleně značené turistické trasy nad Michlovým Mlýnem podél Dřevařského potoka nebo úsek červeně značené Bucharovy cesty mezi Předním a Zadním Žalým. Omezení vydává Správa KRNAP na zimu pravidelně. „Každá z těchto turistických cest má alternativu, nejde o páteřní trasy,“ řekl Drahný.

Cílem je zajistit klid pro jelení zvěř v obůrkách, která se může na relativně malém oploceném prostoru splašit a způsobit si zranění. „Správa KRNAP již řadu let provozuje celou síť přezimovacích obůrek, které slouží k tomu, aby se do nich přes zimu zkoncentrovala jelení zvěř a nepůsobila škody v přírodě. Když napadne sníh, zvěř nemá co jíst a může působit škody v lese,“ poznamenal Radek Drahný.

Obůrky na různých místech hor začaly vznikat také z toho důvodu, že jelen kvůli lidským zásahům na úpatí Krkonoš ztratil přirozené migrační trasy, v létě do hor a v zimě do podhůří. „V přezimovacích obůrkách se lesníci o jelení zvěř starají a zůstává tam prakticky do začátku jara,“ uvedl mluvčí.

Lesníkům se tak v oborách daří na zimu zachytit přes 90 procent krkonošských jelenů a škody na lesích od zvěře jsou díky tomu velmi malé.

Na české straně Krkonoš je jelení populace dlouhodobě stabilní, žije tam asi 650 kusů jelení zvěře. Vzhledem k tomu, že jeleni nemají v Krkonoších žádného přirozeného predátora, správci parku musí jejich počty regulovat, aby nevznikaly škody na lesních porostech. Každým rokem jich loví asi 450, uvedli zástupci Správy KRNAP.

Jelen je pro Krkonoše symbolickým zvířetem. Připomíná nejstarší dochované vyobrazení vládce hor Rýbrcoula, německy Rübezahla, na mapě Slezska z 16. století. Je to stvoření stojící na zadních nohách s kopyty, jeleními parohy, ptačí hlavou a tělem lva.

ČTK
Ilustrační foto: Michal Bogáň