Neděle

27. září 2020

Nyní

11°

Zítra

11°

Svátek má

Hvězdář: Když znáte vesmír moc, už to není romantika

3. 8. 2020

Hvězdář: Když znáte vesmír moc, už to není romantika 19 snímků
Moderní technika sice změnila také astronomii, přesto stále zůstává symbolem hvězdárny velký astronomický dalekohled v kopuli. „Pořád je to pro laika velké lákadlo, i když pohled do vesmíru může být velice atraktivní i mnohem menším dalekohledem,“ říká Marcel Bělík (54), ředitel úpické hvězdárny.

Co vás baví na pozorování hvězd?
Že můžu být pod oblohou a dívat se na ni. Pokud se ale bavíme o astronomii, tak ta je dnes už spíše technickou záležitostí. Lidským okem přes dalekohled na oblohu se mezi profesionálními astronomy už téměř nekouká.

Takže už neplatí, že astronomové s rozvahou hledí na oblohu, bádají a filozofují?
Dnes už ne. Moderní technika to změnila. Ale kdo chce, může. Například jeden z kolegů má doma kromě robotizovaného dalekohledu také klasický dalekohled, kterým se může koukat přímo na oblohu. Tvrdí, že pokud při pozorování pod oblohou nezmrzne, tak to není vzrušující. A má pravdu!

Dnešní astronomové tedy hlavně sedí u počítače?
Ano, ale často ne při pozorování. To díky technice běží často automaticky. Počítač napojený na dalekohledy vše zaznamená a speciální program ty obrovské hromady dat zpracuje. Člověk na to spíš dohlíží, sám by takové množství práce nikdy nezvládl.

Laik si všimne Měsíce, možná postřehne hvězdy na jasné noční obloze. Co tam ale vidí astronom?
Velké zklamání. Vidíme totiž čím dál méně hvězd, může za to stále větší světelné znečištění oblohy. Hvězdy tam jsou, ale my na ně prostě nevidíme. Ve velkých městech uvidíte méně hvězd, než tady v Úpici. A v Praze jich uvidíte ještě méně. Jinak na obloze vidíme to samé, co vy laici. Akorát jako odborníci máme tu smůlu, že to umíme pojmenovat.

Proč smůlu?
Návštěvníci hvězdárny většinou říkají, že by to chtěli také všechno znát. Já jim říkám, ať to radši znát nechtějí. Jakmile budou vědět, co to je, jak je to velké, proč to bouchá, tak už v tom není ta romantika.

V čem se liší astronomové od laiků?
Právě tím, že vědí až moc. Uvedu příklad. Proletí jasný meteor. Já se musím podívat na hodinky, abych věděl v kolik to bylo, zapsat si to, nakreslit si to, odhadnout jasnost meteoru a spoustu dalších věcí. Když nám to ohlásíte vy jako laik, zpravidla řeknete, že jste v Trutnově na západě viděl letět něco jasného. Ale my musíme dál vyzvídat, zjišťovat, a pracovat na tom. Odborníci na rozdíl od laiků vědí, co si mají o zpozorovaném jevu zapamatovat.

Jsou současní návštěvníci hvězdárny poučenější, než ti, kteří k vám chodili před dvaceti lety?
Hlavně děti nás mnohdy zaskočí, co vše o vesmíru vědí.

Co vše může laik vidět na obloze? Měsíc, Severku, Velký a Malý vůz, asi zahlédl každý. Co třeba Mléčnou dráhu?
Krásně, pouhým okem, ale spíš tady u nás, než třeba ve městě. Na letní obloze je krásně vidět, jak se vine její stříbřitý pás. Na světě je dokonce několik míst, kde Mléčná dráha vrhá stín. Ale pouhým okem je viditelná například i galaxie v Andromedě.

Je na obloze něco nového? Přibývají nebo ubývají hvězdy?
Pořád vznikají nové hvězdy. Například za 4 miliardy hvězd se spojí naše Galaxie s galaxií v Andromedě a začnou se vytvářet nové hvězdy. Podobným způsobem vzniká většina hvězd. Jiné hvězdy zase zanikají, umírají. Ale jestli hvězd víc vzniká nebo zaniká, to vám neřeknu.

Co chtějí lidé nejčastěji pozorovat?
Pokud jde o návštěvníky naší hvězdárny, tak to záleží na tom, jaká skupina lidí zrovna přijde. Pro děti je třeba ideální na pozorování Měsíc v první čtvrti. Měsíc obecně je asi nejkrásnější při pozorování dalekohledem, to oceňují i dospělí. A planety, Jupiter a Saturn. Ty jsou asi nejhezčí. Venuše má viditelný jen srpek, a Mars je maličký. Ale někomu stačí třeba i to, že díky dalekohledu viděl na vlastní oči do vzdáleností 300 tisíc světelných let.

Je vůbec zájem o hvězdárnu?
Dnes si přece lidé mohou pouštět v televizi nejen dokumenty, ale i vesmírné záběry z NASA. Zájem je asi větší než dřív. Lidé chodí na úpickou hvězdárnu častěji, ale není to nic masivního. Přijdou k nám s podobným cílem, jako když jdou třeba na hrad či zámek. Stráví tu volný čas, mladí si prohlédnou nebo vyzkouší přístroje, starší vyslechnou přednášku nebo prohlédnou fotografie.

Má veřejnost větší zájem o astronomii?
Díky internetu se častěji ví o atraktivních jevech, které lidé mohou pozorovat. Takže díky tomu je občas o něco mimořádný zájem. Například když bylo poslední zatmění Měsíce, tak na úpické hvězdárně bylo neuvěřitelných šest set lidí. To jsme předtím zažili naposledy v roce 1996, když prolétala kolem Země kometa Hyakutake. Je také prav da, že v poslední době se celosvětově objevila „zatměňová turistika“. Když bylo v roce 2017 zatmění Slunce, tak se kvůli pozorování přesunula málem půlka Ameriky. Něco podobného se děje i u nás.

A téměř každý to fotografuje. Třeba na mobil, pak je internet plný velkého Měsíce před úplňkem.
Mnoho mých kolegů patří mezi odpůrce fotografování astronomických objektů mobilem. Já ale už dvakrát zjistil, že je to úžasná věc. Když se v noci probudím, střešním oknem vidím na obloze krásné mraky, vedle nich Měsíc a Jupiter, a přitom u sebe nemám dalekohled nebo profesionální fotoaparát, tak prostě popadnu mobil, opřu ho o balkon a vyfotím to. Velmi často je taková fotka zdařilá. A mě se pak na Facebooku taková fotka od laika líbí víc, než kdejaké fotky z dovolených před pivem, za pivem, nad pivem... Navíc autoři snímků se na oblohu museli podívat, něco je tam muselo zaujmout, museli si pohrát s kompozicí snímku... To k tomu dobrodružství patří. Takže mě focení oblohy na mobily rozhodně nevadí. I já třeba fotil zatmění Měsíce mobilem a umístil jsem ho na Facebook. Mobilem dnes vyfotíte i už zmiňovanou Mléčnou dráhu.

Také se objevují dodatečně upravené fotky. Poznal byste je jako odborník?
Mnohdy velmi těžko. Musel bych znát místo, odkud snímek měl vzniknout, a znát dobře hvězdy nebo jevy, které jsou na fotografii. Někdy je taková úprava však vidět na první pohled. Ale celá řada astrofotografií je upravená, některé mám ve své kanceláři a nevadí mi to. Jsou to hezké fotografie.

Které mýty a omyly musíte vyvracet nejčastěji?
Pořád stejné, jako před padesáti lety. Někdo tvrdí, že Země obíhá v Saturnových prstencích. Kolegovi nedávno přišla výzva, aby se přidal do spolku Za placatou Zemi. Stále se objevují zaručené zprávy, že Slunce obíhá kolem Země. Nebo že člověk nebyl na Měsíci a filmové záběry kosmonautů byly pořízené někde v Nevadě. Ale přibývají i nové. Například před časem se objevila informace, že ve vesmíru je obrovský diamant. Nebo v březnu se objevilo, že bude Mars vidět na obloze podobně jako Měsíc.

Měsíc občas zaujme větší velikostí, hlavně když vychází...
Dodnes se vedou spory, co způsobuje, že se nám Měsíc nad obzorem jeví větší, než když ho máte nad hlavou. Je samozřejmě pravda, že Měsíc je někdy Zemi blíž, pohybuje se totiž na eliptické dráze. Svoji roli ale také hraje lidská psychika. Když vám někdo řekne, že Měsíc bude víc zářit, tak prostě máme pocit, že září víc.

Víte, že...

Úpická hvězdárna vznikla již v roce 1959. Už tehdy se zde pozoroval výskyt meteorů, komet, přelety umělých družic a proměnné hvězdy. Sledovala se zatmění Měsíce a Slunce. Dokonce se povedlo zachytit signály sovětské kosmické rakety vyslané k Měsíci. Více na www.obsupice.cz.

Jak jste se dostal k astronomií?
Začalo to asi v pěti letech. Jezdili jsme na podnikovou chatu v Krkonoších. Jako malého mě naši museli z autobusáku v Janských Lázních dotáhnout na saních k chatě. Aby mi tu cestu zpestřili, tak mi u toho táta vyprávěl o hvězdách. Zářily mi nad hlavou, tenkrát ještě nebylo takové světelné znečištění. Astronomie sice byla od dětství mým koníčkem, ale jsem vystudovaný chemik. Po vysoké škole jsem pracoval v různých odvětvích, v úpické hvězdárně jsem teprve od roku 1991. Ředitelem jsem se stal v roce 2011.

Kolika objevy se můžete pochlubit?
Jestli máte na mysli hvězdy, tak to není moje specializace. Hodně se věnuju Slunci, zabývám se zejména výzkume sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Například jsme studovali, jak se pohybuje plazma ve sluneční atmosféře.

Jaké „nejzajímavější“ jevy jste pozoroval?
Stejně jako většina lidí řeknu zatmění Slunce. To je nejúžasnější a největší jev, který na obloze můžete vidět. Je to něco netypického. Viděl jsem už spousty zatmění, ale každé nové je pro mě vždy něčím mimořádným.

Daří se hvězdárně plnit její hlavní poslání?
Naším úkolem je z velké části popularizace astronomie. Snažíme se o astronomickou osvětu mezi nejširší laickou veřejností se zaměřením na mládež. Na druhé straně zájem od veřejnosti je také slušný. Vliv na to mají určitě i internetová média, kde se téměř neustále objevují nějaké informace o vesmíru. A také... přes den svítí Slunce, v noci Měsíc a hvězdy. To je docela slušná reklama.

Co vše na hvězdárně pozorujete?
Slunce, hvězdy, meteory, komety, planetky. Ale primární při pozorování je Slunce. Hvězdárna je odborným pracovištěm, vedeme i specifické úkoly. Například optická a radiová sledování sluneční činnosti či pozorování meziplanetární hmoty.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek