Úterý

29. září 2020

Nyní

12°

Zítra

14°

Svátek má

Ve východních Krkonoších pokračuje projekt na omezení kleče

10. 8. 2020

page.Name
V Krkonoších letos pokračuje třetí etapou prořezávka klečových porostů. Cílem je na některých místech uvolnit prostor ohroženým rostlinným druhům, které rozrůstání klečí omezuje. ČTK do dnes sdělili zástupci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Kleč byla na hřebenech Krkonoš uměle vysázena ve druhé polovině 20. století, aby nahradila porosty, vykácené v 18. a 19. století při tzv. budním hospodaření.

Současná fáze projektu se týká východní části Krkonoš a navazuje na dvě předešlé etapy ze západní části hor. "Dvě předchozí etapy byly v letech 2010 až 2011 a 2015. S odstupem několika let lze říci, že tyto zásahy byly účinné, zastavilo se zarůstání lokalit těchto druhů rostlin a na uvolněné plochy se již začínají jejich zástupci vracet," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Novodobá výsadba kleče se nyní prořezává na Stříbrném návrší, severozápadně od Luční boudy. Zásahy jsou na jednotlivých plochách odstupňovány od 30 až do 90 procent.

"Prořezáním výsadeb kleče bude vytvořena přírodě blízká mozaika různě velkých skupin kleče a travinné vegetace alpínského bezlesí, která umožní zachování krkonošské arkto-alpínské tundry v příznivém stavu," uvedl garant projektu a botanik Správy KRNAP Josef Harčarik.

V roce 2021 budou práce pokračovat na Bílé louce a Studniční hoře, pod Výrovkou a u chalupy Na Rozcestí. "Celková plocha upravovaných porostů činí 73,8 hektaru," uvedl Harčarik. Samotnému zásahu v krajině předcházel dlouholetý výzkum kleče. Týkal se třeba její původnost či nepůvodnosti v Krkonoších a jejího vlivu na okolí.

Správci KRNAP naplánovali prořezávku kleče s ohledem na ochranu živočichů na druhou polovinu léta a transport vyřezané hmoty vrtulníkem až na podzim.

Projekt Prořezávka klečových porostů je financován z Operačního programu Životní prostředí.

Správa KRNAP husté klečové porosty ve vybraných lokalitách prořezává postupně od 90. let minulého století. Kromě podpory vzácných druhů, jako jsou například jestřábníky, arnika, hořec nebo plavuníky, je cílem zabránit zplošťování krajinného reliéfu zformovaného mrazem a tím chránit křehký ekosystém arkto-alpínské tundry na hřebenech Krkonoš.

Arkto-alpínská tundra je tím nejcennější, co nejvyšší české hory nabízejí. Cílem není kleč vymýtit, ale vytvořit optimální prostorovou mozaiku s klečovými porosty.

ČTK
Foto: Správa KRNAP