Pondělí

29. listopadu 2021

Nyní

-1°

Zítra

Svátek má

Pedagog Bareš: Kéž bych kdysi i já měl takovou možnost

19. 11. 2021

page.Name
Studenti gymnázia ve Vrchlabí a v Hostinném mají od letošního školního roku jako první v zemi možnost studovat unikátní duální program v projektu americké maturity American Academy Online. Na vrchlabském gymnáziu je koordinátorem celého projektu pedagog Jaroslav Bareš. V rozhovoru pro Vrchlabinky a Trutnovinky popisuje, jak probíhal zrod celého projektu, v čem je pro studenty přínosný a proč je v dnešní době potřebné studovat cizí jazyky.

Potkáváme se na začátku října, kdy už má letošní školní rok za sebou přes pět týdnů. V září se na gymnáziu ve Vrchlabí jako na první veřejné střední škole v České republice rozeběhl projekt americké maturity American Academy Online. Jak hodnotíš toto počáteční období jako koordinátor celého projektu?
My jsme s tímto programem samozřejmě začali už dříve. Jeho předběžná či přípravná fáze odstartovala někdy na konci dubna či začátku května. Začali jsme jednat s panem Lepkou, což je výkonný ředitel Americké akademie. Rozjeli jsme startovní plány, jak by to u nás mohlo vypadat. Udělali jsme prezentaci u nás na škole, prezentace byla i na Facebooku či stránkách školy. Ale určitě jsme předem nevěděli, jaký bude ohlas. A najednou se nám objevilo, že zhruba 60 lidí – my jsme původně počítali, že jich bude třeba 25 až 30 – by do toho mohlo jít. Ředitel školy za mnou přišel s tím, abych koordinoval tuto akci ve Vrchlabí a Zuzka Kočová v Hostinném.

Takže 60 dětí tento program nyní skutečně studuje?
V Hostinném je to 6 dětí a u nás ve Vrchlabí okolo čtyřiceti. Zájem je tedy veliký.

Jaký byl rozjezd?
Jak to obvykle bývá, tak i toto začalo trošičku porodními bolestmi, protože nikdo nyní neví, co to přinese. Tyto věci se nikdy předtím na žádné škole nedělaly, tedy kromě sídelních měst projektu. Nikde jinde se to nerozjelo takto na dálku jako duální program. Takže my v tuto chvíli nevíme, co očekávat do budoucna. Budeme tedy čekat, jak se program uchytí, jaké budou například reakce studentů, jak budou spokojeni a tak dále. Nicméně zatím vše probíhá velice dobře. Spolupráce s Americkou akademií a s paní Yvonne Crawford je skvělá. Dolaďujeme programy studentů, takže každý si může vybrat.

Jak přesně tento program vypadá?
Studenti mají jeden předmět, který je povinný, a tím je angličtina. Pak mají jeden předmět také povinný a jeden předmět si mohou vybrat. Takže v zásadě mají dva předměty povinné a jeden volitelný. Studenti osmiletého gymnázia mají jen angličtinu.

Zmínil jsi povinné a volitelné předměty. Co si mohou studenti vybrat? Jaká je nabídka?
Předmětů je celá škála (například Nutrition and Wellness, Creative Writing, Intro to Visual Arts, Intro to Philosophy). To je pár z těch volitelných a jako povinné jsou tam samozřejmě angličtina a například americké dějiny.

Když je ta nabídka takto široká, kdo tyto předměty vyučuje? Kde se na to sehnali pedagogové?
To už je jejich věc. Nevím, jak to tam mají rozloženo či kolik externích pedagogů učí prezenčně. Ten program se jmenuje Courseware a je udělaný tak, že studenti mají předehrané hodiny a zadání a každý týden mohou konzultovat s učitelem vše, co k tomu potřebují. Základ však spočívá v tom, že pracují s textem a dalšími výukovými materiály, které jim Americká akademie připraví. A mají tam udělaný takový hezký graf, který každému studentovi ukazuje, jak na tom je. Tedy, jestli je se svým programem nebo předmětem pozadu nebo jestli je napřed. Chtěl bych zopakovat, že nikdo studentům nesliboval, že to bude snadné. Studium je opravdu náročné, ale myslím, že je to baví. Řekl bych, že systém je customer friendly jak pro vyučující, tak i pro žáky coby klienty. Určitě je zde výhodou dobrá znalost angličtiny. U studentů, kteří studují na vyšším gymnáziu, se předpokládá, že jejich slovní zásoba – alespoň ta pasivní – bude někde na úrovni B1 až B2. Zkrátka, aby se vyznali ve článcích a byli schopni zpracovat odpovědi. Ale já jsem velmi pozitivní. Žáci, co tam jsou, si myslím, že se s tím vypořádají.

Nicméně abychom vše vysvětlili, zasadili do správných kontur a dali tak přesnou informaci rodičům a žákům, kteří by o studiu tohoto programu uvažovali v příštím roce. Funguje to tedy tak, že děti normálně chodí na gymnázium a tento duální program mají nad rámec klasické výuky?
Ano, je to přesně tak. Je to něco, co dělají extra. Je to něco na úrovni „after school“ aktivity. Je to každého individuální věc. Každý si zvolí svoje tempo a v čase, kdy se mu to hodí. To, co však každý musí udělat, je držet se plánu programu, který má, a dodržet termíny, ve kterých mají odevzdat práci za pomoci konzultace.

Dobře. A program je v čase rozložen tak, že ten, kdo nastupuje do prvního ročníku klasického čtyřletého gymnázia, se může přihlásit, a tento duální program je na čtyři roky?
Ano.

Takže do toho nelze přistoupit z vyššího ročníku?
Protože to je letos první rok, tak jsme nevěděli, jaký bude zájem. Proto Americká akademie umožnila i studentům na úrovni druhého ročníku vstoupit do tohoto programu s tím, že se jim podle nějakého koeficientu započítají i předměty z prváku do jejich programu. Ale řekl bych, že letos byl první a zároveň poslední rok, kdy studenti z druháku do tohoto programu mohli přistoupit. Nevím, ale v příštím roce už to asi možné nebude. Nevidím pro to důvod. Ale samozřejmě záleží na Americké akademii.

Pokud se student pro tento program rozhodne, tak se asi předpokládá, že ho bude studovat celé čtyři roky. Co se ale stane v situaci, kdy v průběhu oněch čtyř let některý ze studentů zjistí, že přecenil svoje síly nebo ho to nebaví či se zkrátka na to bude chtít vykašlat? Anebo řekne, že na konci programu žádnou zkoušku skládat nechce?
Student podepisuje smlouvu na jeden školní rok. Pokud smlouvu k příslušnému datu nevypoví, tak se smlouva automaticky prodlouží na další školní rok. Student se tedy takto sám může rozhodnout, zdali bude v dalším roce ve studiu pokračovat. Pokud se rozhodne nepokračovat, dostane od akademie certifikát o absolvovaných předmětech. Na konci studia se zkoušky neskládají, studium je úspěšně ukončené, pokud má student dostatek kreditů, které se sbírají během studia za jednotlivé předměty. Tedy pokud každý rok ukončí úspěšně všechny předměty, dostane na konci studia americký středoškolský diplom.

Zmínil jsi finanční aspekt studia. Za tento program studia se tedy platí a jde tedy i o určitou formu školného?
Ano, je to tak. Původní cena studia byla stanovena na studenta a rok ve výši 20 tisíc korun. Ale tím, že máme množstevní slevu a zároveň i výsadu být první veřejnou školou, tak jsme díky tomu domluvili cenu 12 500 korun na studenta a rok. A to už je slušná sleva. Já bych k tomu chtěl ještě dodat toto. Když posíláte dítě externě studovat angličtinu, tak zaplatíte třeba 350 korun za hodinu, a když se to pak násobí několika hodinami týdně a pak měsíci, tak jste zhruba na stejné úrovni.

Ty jsi na začátku zmínil, že tě zájem o tento studijní program překvapil. Přitom jsi dodal, že ještě není přesně viditelný cíl, kam se celý program bude ubírat a jak bude vypadat finálová rovinka. Já osobně tedy takový zájem hodnotím jako úspěch, ale i překvapení. Nicméně zeptám se jinak. Co podle tebe přimělo děti, aby se na tento program přihlásily?
My jsme program představili přímo ve třídách. Jeho největší výhodou je, že kdyby se někdo rozhodl studovat v Americe, Británii nebo jakékoliv cizí zemi, tak bude tímto mít American High School Diploma, tedy americký maturitní výstupní diplom. Tento diplom pak usnadní cestu na americkou či jinou zahraniční univerzitu. Myslím si, že studium angličtiny je v dnešní době důležité. Jazyk je důležitý, abychom se my jako Češi z malého státečku s deseti miliony obyvatel dostali trochu dál. Jazyk nás obohacuje vnitřně i co se týče rozhledu. Nemusíme být závislí na informacích jen z českých médií. Studenti a potažmo jejich rodiče si zkrátka uvědomili, jaká je toto šance v relativně odkloněné části republiky získat takovou možnost. Určitě bych i zmínil fakt, že to může být i motivace zkusit něco, co předtím nikdo jiný nezkusil. Takže v tom je určitá zvědavost.

Přesto, on se opravdu nikdo jiný v České republice předtím nepokoušel tento program zavést?
Já opravdu nevím, jakým způsobem tohle vzniklo. Ale domnívám se, že to vyplynulo z debaty, za kterou stál Lukáš Teplý. Ten pravděpodobně někde sehnal kontakt na pana Lepku. Slovo dalo slovo, pánové to dohodli. Pak přišel ředitel gymnázia za mnou s dotazem, jestli bych to chtěl koordinovat. Ale opravdu nevím, proč to jiná škola nezavedla. Já si myslím, že Americká akademie zavedla duální program až nyní, pro nás. Já ani neznám neveřejnou, soukromou školu, která by to měla.

Když u tohoto programu začaly vznikat jeho obrysy, byl zde nějaký zájem nebo vliv ze strany podniků, jako je Kablo Vrchlabí či ŠKODA AUTO. Ostatně jejich ředitelé byli osobně přítomni slavnostnímu zahájení programu…
Spolupráce našeho gymnázia s Kablem i Škodovkou je dlouhodobá. Nicméně zájem a podpora ze strany těchto obou podniků se na jazyky či humanitní předměty nedala moc aplikovat. Nyní se to ale povedlo. Jak pan Ivan Slimák, tak i pan Tomáš Vrbata se vyjádřili ve smyslu, že studenti z gymnázia jsou univerzální pracovníci, kteří se dokáží rychle přizpůsobit podmínkám a naučit nové věci. Takže z tohoto hlediska se nebránili možnosti, že by mohli zafinancovat tento program.

Můžeš prozradit, jak tato podpora vypadá, respektive v jaké výši se pohybuje?
Jak Škodovka, tak i Kablo přispěly do prvního roku částkou sto tisíc korun.

Jak gymnázium, které je tělesem s historií v řádu mnoha desítek let a jakousi vlastní aurou, přijalo skutečnost, že se tu rozeběhlo něco, co zde nikde nebylo a není ani nikde jinde?
Myslím si, že řada lidí si ani neuvědomuje, jak velký krok to je. Takže je potřeba neustále vysvětlovat a mluvit o tom. Tato možnost je velmi výhodná pro studenty, kteří mají do budoucna velké plány a chtějí někam jít studovat nebo chtějí být v angličtině opravdu hodně dobří.

Představme si situaci, že náš rozhovor budou číst rodiče, kteří zvažují, že přihlásí své dítě do tohoto programu v příštím roce. Bude je třeba zajímat, kolik hodin nad rámec běžné výuky denně tomu bude muset jejich dítě věnovat. Lze to nějak kvantifikovat?
Řekl bych, že to je či bude hodně individuální, podle toho, jak kdo tu angličtinu ovládá. Jak kdo má vypracované pracovní postupy. Jak moc je či není studijní typ. Kdybych to měl odhadnout, tak v průměru nějakou hodinu a půl denně by tomu měl student věnovat. Záleží i na předmětech, protože u některých může být anglická terminologie náročnější. Určitě ho to bude stát něco úsilí navíc. Ale my nikomu neslibovali, že to bude zadarmo. Nikomu jsem nesliboval, že to nebude bolet. Studenti vědí, že budou muset studovat, ale něco za to získají. Vzdělání, které je kvalitnější, musí být i bolestivější. A to je fér. Myslím, že nyní to studenti vnímají a chápou. Vědí, že budou muset zanechat nějaké osobní prokrastinace nebo obětovat část volného času s kamarády.

Co ty osobně jako koordinátor můžeš pro studenty udělat a v čem jim jsi nápomocen?
Já jsem spíše taková spojka mezi Americkou akademií a naším gymnáziem. Dělal jsem pro celý program osvětu. Mojí hlavní funkcí bylo pomoci při rozjezdu celého programu. Nyní pomáhám, abychom sladili programy, když se třeba někomu zobrazil program či předmět, který si nevybral... Snažím se komunikovat na obě strany. Tlumočím přání, výhrady, poznámky či stížnosti studentů a předávám odpovědi z akademie, jak jsou tyto podněty řešeny. Každopádně jsem studentům řekl, že jim nebudu dělat domácí úkoly nebo pomáhat s angličtinou.

Vedle toho na gymnáziu působíš klasicky jako pedagog…
Samozřejmě.

Jak to všechno zvládáš?
Ono s tím zase není až tolik práce. Hodně jí bylo na začátku, když se dávala dohromady podoba, jak celý program bude vypadat, nebo když jsem komunikoval s rodiči. Tehdy vše bylo přes počítač, protože to bylo v covidové době. Proto se těším na první rodičovské schůzky, kde budu moci před rodiče předstoupit osobně. Jinak jako koordinátor mám pro studenty každý týden vyčleněnou hodinu, kdy mohou přijít. Samozřejmě mohou i mimo tuto hodinu, například v běžných konzultačních hodinách.

Jak to působí v rámci jednotlivých tříd, když například půlka třídy tento program studuje a druhá ne?
Nemyslím si, že to nějak narušuje výuku či atmosféru ve třídě. Ti, co studují duální program, to berou jako svoje osobní studium. A ti, co ho nestudují, na ně nijak divně nekoukají nebo nevyzvídají. To byla zkrátka výhoda, že každý měl svůj výběr. Ale myslím, že jedna výhoda tu vždy bude. Ti, kteří tento program dělají, budou v angličtině za chvilku velmi dobří. Kdybych já tuto možnost měl před lety pro svoje děti, tak bych ji využil. Kéž bych ji měl já sám, když jsem sám na gymnázium chodil. Zkrátka, je to úžasný!

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz
Foto: Jiří V. Novotný