Středa

20. října 2021

Nyní

10°

Zítra

11°

Svátek má

Počty uštvané zvěře narůstají, nejhorší období teprve začíná

25. 2. 2021

page.Name
Nebývalý nárůst počtu nalezených zdechlin srnčí zvěře, uštvaných nebo stržených volně pobíhajícími psy zaznamenávají ochránci krkonošské přírody. Hovoří o vyšších desítkách kusů. Nejkritičtější období roku pro přežití zvěře přitom podle nich teprve začíná.

„Dosud nikdy jsme v zimním období neregistrovali tolik úhynů srnčí zvěře jako letos,“ upozornil Václav Jansa, náměstek ředitele a vedoucí oboru péče o národní park.

Úhyny jsou způsobeny extrémním vysílením zvěře v důsledků jejího rušení návštěvníky hor nebo štvaním volně pobíhajícími psy. V řadě případů pak je od psů srnčí i potrhána či přímo stržena a zabita. „Tento problém se nejintenzivněji projevuje v nižších částech hor a v blízkosti lidských sídel,“ upřesnil.

Zvýšený pohyb veřejnosti v terénu je pro zvěř dalším rizikovým faktorem. Stoupá počet lidí, kteří vyrážejí do hor v pozdních odpoledních, nočních či brzkých ranních hodinách, tedy v čase, kdy má příroda odpočívat a mít klid.

Ani tradiční lokality, kde zvěř hledá klid, jí ho nezaručí. Zatímco polský Krkonošský národní park je možné navštívit pouze od východu do západu Slunce, a noc je vyhrazena přírodě, v Česku podobné omezení neexistuje.

Nejkritičtějším obdobím pro přežití zvěře je přechod mezi zimou a jarem. Zvěř je po zimě vyčerpaná a na konci svých sil. Na začátku jara také proto, že přichází období mláďat.

„Chceme apelovat zejména na majitele psů, aby své mazlíčky v přírodě měli pod dohledem, ideálně na vodítku. Necvičený, volně pobíhající pes dokáže zvěř spolehlivě uštvat. Stejně tak apelujeme na návštěvníky hor, aby noční čas nechali přírodě, která si od lidí také potřebuje odpočinout,“ dodal Jansa.

V Krkonošském národním parku a zejména v jeho ochranném pásmu evidují ochránci přírody na 800 kusů srnčí zvěře. Polovina meziročních přírůstků, tedy asi 150 kusů, zahyne pod koly aut.

(pac, tz-krp)
Ilustrační foto: KRNAP