Kdo je připraven, není překvapen, říká bezpečnostní expert
12. 3. 2022

Proč by se mělo ve školách vůbec něco takového nacvičovat?
Aktivních útoků přibývá, lidé jsou agresivnější. Práh, kdy někomu tzv. rupnou nervy, je níž než dřív. Prostě útoky nebo přepadení se bohužel dějí. Takže se snažíme školením a následným nácvikem lidi na takové situace připravit. Kdo je připraven, není překvapen!
Daří se vám o tom přesvědčovat školy?
Jsou školy, ale i nemocnice a úřady, kde si to uvědomují. Někde si to nepřipouštějí, domnívají se, že se jich to netýká. Ano, aktuálně jsme jednou z nejbezpečnějších zemí na světě, ale na druhé straně tady lidé nejsou tak bdělí jako jinde. Nejsou připravení na střelce, agresi, násilí na ulici. Přitom k něčemu takovému může dojít kdekoliv. Proto je dobré si to radši vyzkoušet.
Čím jsou školy pro útočníka lákavé?
Nejde o školy, ale o skrumáž lidí. Tam, kde jich je hodně, například ve školách, nemocnicích či obchodních centrech, jsou pro něj snadným terčem. Musíme si uvědomit, že střelec potřebuje způsobit co nejvyšší škodu za co nejmenší čas. Plná škola je pro něj ideální místo. Navíc jsou v ní děti, které se hůř brání, a vznikne větší chaos, větší panika.
CO DĚLAT, KDYŽ SE OBJEVÍ STŘELEC
NEBO ÚTOČNÍK S NOŽEM
• pokusit se o bezpečný útěk
• schovat se, zabarikádovat, útočníka nepustit
do místnosti
• co nejrychleji zavolat policii
• do oken umístit informace o počtu
přítomných a zraněných
ÚTOČNÍCI VE ŠKOLÁCH
mu přepadení u nás došlo v říjnu 2014. Osmadvacetiletá psychicky nemocná žena s nožem vnikla v davu studentů do střední školy ve Žďáru nad Sázavou. V šatnách napadla dvě dívky. Studenta, který se jich zastal, ubodala k smrti. Bodla také zasahujícího policistu.
• Zatím poslední případ se odehrál loni v červnu v Příbrami. Čtrnáctiletý školák nožem zranil dva spolužáky.
Jak školení a nácvik s aktivním střelcem vypadá?
Na začátku je samozřejmě teorie, vysvětlování a instruktáže. Důležitou součástí je samostatný nácvik. Při něm si lidé zkusí, jak to může vypadat ve skutečnosti. Snažíme se takové situace dělat co nejrealističtější, jak jste se mohli sami přesvědčit v Základní škole ve Svobodě nad Úpou. Čím větší intenzitu do cvičení dáme, tím méně mohou být lidé zaskočení, pokud se jim něco takového stane.
Dá se vůbec něco takového naučit?
Je to především o psychologickém zvládnutí situace. Prostě vědět, co dělat, nezpanikařit. Pokud to lze, bezpečně utéct, schovat se nebo se zabarikádovat, zavolat policii. Postupovat takzvaně krok za krokem. Pravidel je víc, mění se podle okolností, jako je počet útočníků, místo přepadení a podobně.
Co může být největší chybou?
Například hrát si na akčního hrdinu, myslet, že zachráníte celou třídu. Něco takového rozhodně nedoporučujeme. Také není dobré jednat jen pudově Například útěk v panice. Neběžte za tím prvním, ten většinou běží špatně.
Je šance na vyjednávání?
U aktivního střelce většinou ne. Pokud už střílí, zabíjí, tak je mu všechno jedno. Chce zranit nebo zabít co nejvíc lidí v co nejkratším čase a pak se zabít nebo se nechat zabít policií. Říká se tomu demonstrace úmyslu sebevraždy. Proto také aktivní střelci nebývají maskovaní. Takže na vyjednávání s nimi není čas.
Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek