Vzácný nosorožec Kyjev od narození zvýšil váhu na 50 kilogramů
16. 3. 2022
Mládě je nosorožec černý východního poddruhu, který je v přírodě ohrožen vyhynutím. "Sameček pravidelně saje mléko od matky, každý den přibírá asi jeden kilogram," uvedla mluvčí. Chovatelé nyní začínají mládě přikrmovat senem. Mateřské mléko však ještě bude od matky sát možná i déle než rok.
Mládě s matkou jsou nyní v zázemí zoo. "Návštěvníci zoo by mládě poprvé mohli vidět se zahájením hlavní letní sezony, záležet však bude na stavu matky a mláděte," uvedla mluvčí.
Od matky se chovatelům daří odebírat mléko navíc. V budoucnu toto mléko mohou použít k chovu nosorožců chovatelé ve Dvoře Králové i v zoo jinde na světě.
Dvorský safari park je nejvýznamnějším chovatelem nosorožců černých východního poddruhu mezi zoo na celém světě. Celkem se jich ve Dvoře Králové dosud narodilo, včetně Kyjeva, 47. Naposledy se nosorožec dvourohý východní narodil ve Dvoře Králové v prosinci 2018. "Zvířata s dvorskou krví nyní žijí v zoologických zahradách na celém světě, kde vytvářejí pojistnou populaci v lidské péči," uvedla mluvčí.
Safari Park nyní chová 20 nosorožců, z nichž 14 je nosorožců černých východního poddruhu a šest je nosorožců jižních bílých. Nosorožci černí jsou ohroženi vyhynutím, v přírodě jich žije posledních zhruba 900 jedinců. Nosorožců bílých jižních žije v Africe přibližně 20.000.
Ze Dvora Králové se do divočiny ve Rwandě a v Tanzanii dosud vrátilo devět nosorožců černých východního poddruhu. Někteří se tam opakovaně množí.
Základ chovu nosorožců ve Dvoře Králové byl položen před 50 lety zvířaty, která z afrických expedic na přelomu 60. a 70. let minulého století přivezl tehdejší ředitel zoo Josef Vágner. První nosorožec se ve Dvoře Králové narodil v roce 1976, celkem se v zoo narodilo 59 nosorožců. Kromě 47 dvourohých černých se dále narodilo pět nosorožců severních bílých, tři jižní bílí, kříženec jižního a severního bílého a tři nosorožci indičtí.
V roce 2009 zoo poslala do keňské rezervace Ol Pejeta čtyři severní bílé nosorožce. Po úhynu samců Suniho a Sudána zbývají nyní v Keni dvě samice, které jsou posledními zvířaty svého druhu na světě. Druh se vědci pokoušejí zachránit pomocí umělých technik reprodukce, protože zvířata v Ol Pejetě se přirozeně rozmnožit už nedokážou.
ČTK
Foto: SPDK