Starosta: Bezdoplatkové zóny chybí, byly nástrojem proti obchodu s chudobou

Podle něj proto není divu, že sociální problémy jsou ve městě tématem před každými komunálními volbami. Bezdoplatkové zóny zrušil Ústavní soud loni. „Když u nás bezdoplatkové zóny fungovaly, příchod nepřizpůsobivých lidí se zastavil a některé dotčené domy se dokonce začaly vylidňovat. Bylo vidět, že zóny fungují. I když nejsou spásné, protože se problém přesune jinam, pro město, jako je Úpice, to řešením bylo,“ uvedl starosta.

Úpice je v hradeckém kraji jedno z měst nejpostiženějších tak zvaným obchodem s chudobou, proto také v roce 2019 vyhláškou zavedla bezdoplatkové zóny. Poté, co byly bezdoplatkové zóny zrušeny, se problémy opět začaly vršit. „Do týdne od zrušení zón se prázdné domy, kterých se to týkalo, opět zaplnily. Obchod s chudobou ve městě od té doby opět vzkvétá,“ upozornil Hron.

Jde o to, že v bezdoplatkových zónách noví přistěhovalci neměli nárok na doplatek na bydlení od státu. Město se tak mohlo bránit tomu, aby vznikala místa, kde se budou koncentrovat problémoví obyvatelé. Zrušení bezdoplatkových zón tak, jak poznamenal starosta, pomohlo spekulantům, kteří skupují byty a pronajímají je lidem na sociálních dávkách, přičemž za nájem inkasují mnohokrát více, než je běžné nájemné v místě.

Podle ústavních soudců zóny zasahovaly do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení a nerozlišovaly mezi původci a oběťmi problémů. Kritici bezdoplatkových zón dlouhodobě uváděli, že omezení doplatků na bydlení situaci nepomáhá řešit, nežádoucí sociální jevy podle nich naopak prohlubuje. Hron se v této souvislosti vyjádřil, že bezdoplatkové zóny byly ale užitečné. „Téměř žádné páky, jak tomu čelit, teď nemáme. Jediné, co nám ještě zbylo, je, že když se nějaký takový větší objekt dostane do problémů, odkoupíme ho v dražbě a třeba zbouráme, tak jako jsme to udělali loni. Byl to bytový dům za pět milionů korun a díky státní dotaci jsme ho letos zbourali,“ sdělil.

Během končícího volební období se výstavba obecních bytů v Úpici zcela zastavila. „Jsme vyloučenou lokalitou, takže hlad po bytech v Úpici není. Město vlastní asi 350 bytů,“ dodal starosta. V Královéhradeckém kraji se sociální vyloučení aktuálně týká zhruba 3980 lidí, z toho asi 75 až 80 procent tvoří romská menšina. „Tito lidé většinou žijí v jednotlivých domech nebo v městské zástavbě větších měst,“ prozradil mluvčí hejtmanství Dan Lechmann. Údaje jsou z poloviny června. V kraji sociální vyloučení charakterizuje existence jednotlivých domů v městské zástavbě nebo na samotě.

„V kraji je zhruba 60 takovýchto lokalit. Některé sociálně vyloučené lokality jsou obývány převážně romským etnikem, o ghetta se ale nejedná. Problematika se týká 30 obcí,“ doplnil Lechmann. Vyloučené lokality jsou zejména v Úpici, Broumově, Jaroměři - Josefově a Náchodě. Výstavba bytů v Královéhradeckém kraji v letošním prvním čtvrtletí meziročně klesla o 23 procent. Investoři za letošní leden až březen zahájili stavbu 302 bytů. Pokles nové výstavby v kraji přišel po růstovém roce 2021, kdy výstavba vzrostla o 16 procent a byla nejvyšší za posledních 12 let.

ČTK
redakce@trutnovinky.cz
Ilustrační foto: Facebook město Úpice