Pátek

7. října 2022

Nyní

Zítra

10°

Svátek má

V Krkonoších ubylo pozorování rysů, trvalý výskyt dosud nepotvrzen

27. 1. 2022

page.Name
Rys ostrovid dosud není v Krkonoších trvale usazen a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se to v nejbližších letech mělo změnit. Na území Krkonošského národního parku (KRNAP) zoologové registrují z uplynulých tří let jen minimum záznamů o jeho výskytu a žádný z nich není plně doložený. Krkonoše jsou přitom vhodným prostředím pro trvalý výskyt těchto šelem.

Reintrodukce rysa ostrovida v Krkonoších, tedy vypuštění rysů do volné přírody, ale není v plánu, stále se očekává jeho přirozené rozšíření do tohoto pohoří. Výrazný úbytek nálezů rysa v Krkonoších za posledních deset let podle zoologa Správy KRNAP Jiřího Flouska může souviset mimo jiné i s nelegálním lovem, prokázaným například na Šumavě.

Nejvíce věrohodných záznamů o výskytu rysů v Krkonoších v novodobé historii bylo mezi roky 2005 až 2016. Například jeden z rysů měl v tohoto období část domovského okrsku v západních Krkonoších a část v Jizerských horách.

„Vrchol pozorování byl v letech 2011 až 2013, to jsme měli 54 registrovaných nálezů z české i polské strany pohoří, přičemž řada z nich byla v nejvyšší kategorii průkaznosti. Očekával jsem tehdy, že je jen otázkou času, kdy bude doloženo rozmnožování rysů v Krkonoších. K tomu ale nedošlo, ani v Krkonoších, ani v sousedních Jizerských horách,“ uvedl Flousek.

Od roku 2013 počty pozorování či informací o jejich výskytu klesají. Poslední věrohodné pozorování v Krkonoších, tedy záznam z fotopasti, je z roku 2018. V posledních dvou letech bylo evidováno jen sedm registrovaných pozorování, všechny v nejnižší kategorii průkaznosti.

Na hodnocení věrohodnosti pozorování velkých šelem existuje metodika. Nejvýše hodnocené jsou snímky z fotopastí, nálezy uhynulého zvířete nebo pobytové stopy, jako jsou třeba chlupy šelmy nebo její trus, ze kterých je možno její přítomnost geneticky potvrdit. Naopak nejméně důvěryhodná jsou ničím nedoložená pozorování laické veřejnosti. „I po roce 2018 máme z Krkonoš pár informací o rysovi, ale vše v nejnižší kategorii průkaznosti,“ poznamenal Jiří Flousek.

Rysové mají rozsáhlé domovské okrsky, například samec v průměru okolo 400 kilometrů čtverečních, samice 250 kilometrů. Kromě doby páření žijí tyto šelmy samotářsky. „Dva největší problémy, které rysové v Krkonoších mohou mít, jsou kolize s motorovými vozidly a pytláctví. Obě možnosti bych v Krkonoších nevylučoval, byť ani pro jednu z nich tu nemáme doklad,“ řekl Flousek. Tolerance rysů ze strany například lovců nebo chovatelů hospodářských zvířat je podle něj zásadní pro jejich další ochranu a pro jejich trvalý návrat do Krkonoš.

Z pohledu struktury prostředí a biotopů jsou Krkonoše jedním z jádrových území v ČR, které by mělo rysovi vyhovovat. I navzdory obrovské návštěvnosti Krkonoš si je zoolog z KRNAPu jistý, že jsou tu oblasti, kde by mohl rys potřebný klid nalézt, a to spíše v západních než ve východních Krkonoších.

Druhou velkou šelmou, která připadá v Krkonoších v úvahu, je vlk. Smečky vlků jsou několik let doloženy jak v západním (Jizerské hory, Frýdlantsko), tak i ve východním sousedství hor (Broumovsko). Na rozdíl od rysů počty věrohodných pozorování vlků v Krkonoších rok rostou. Podle Flouska jde zatím o migrující jedince. „Je ale jen otázkou času, kdy se vlci v Krkonoších trvale usadí. Předpokládám, že to bude spíše na jižním úpatí hor, kde není tlak lidí tak vysoký jako v centru hor,“ uzavřel Jiří Flosek.

ČTK
Foto: www.pixabay.com