Úterý

29. listopadu 2022

Nyní

Zítra

-1°

Svátek má

Lesy v Krkonoších jsou v nejlepším stavu za poslední stovky let

20. 10. 2022

page.Name
Lesy v Krkonošském národním parku (KRNAP) jsou v nejlepším stavu za posledních několik set let. Podle aktuální inventarizace lesů je na území KRNAP téměř 18 milionů stromů. Kůrovcovou kalamitu z minulých let se podařilo v Krkonoších natolik zbrzdit, že by neměla představovat pro krkonošský lesní ekosystém větší riziko. Od roku 2010 Správa KRNAP ve větší míře zaznamenává pozitivní jev, a to zmlazování lesů a posilování takzvaného spodního patra lesa.

„Naši předkové udělali z dnešního pohledu a se současným poznáním, jak les funguje, mnoho chyb. Mnohé se snažíme odstraňovat a věřím, že naši potomci budou shovívavě hodnotit vše, co dnes podnikáme, aby zdejší lesy byly zdravé a stabilní," uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Hospodaření v lesích KRNAP je založeno na přirozené obnově místo umělých výsadeb. Rozloha lesů na české straně Krkonoš je zhruba 37 000 hektarů. Jsou domovem více než 60 druhů dřevin, převažuje smrk ztepilý.

„Od roku 2010 do současnosti prokazatelně poklesl počet stromů nad sedm centimetrů výčetní tloušťky. Naopak vzrostl absolutní počet stromů nad deset centimetrů výšky a zároveň absolutní počet jedinců v obnově. Z toho plyne, že lesy se zmlazují a významně nastupuje spodní patro lesa, vytváří se výraznější prostorová struktura,“ řekl vedoucí odboru péče o národní park Václav Jansa.

Zlepšující se kondice krkonošských lesů je podle něj patrná i z dalších ukazatelů, jako je průměrná zásoba dříví na jeden hektar a zásoba jednoho stromu. Obě hodnoty narůstají i přes pokles počtu stromů. „To je dáno světlostním přírůstem, který nastupuje při prořeďování porostů a práci s přirozenou obnovou, kdy starší stromy dostávají více světla v korunách a uvolňuje se prostor pro nástup obnovy. Jednoduše řečeno, se světlem stromy znovu rostou, a to i ty staré. V důsledku toho jsou krkonošské lesy blíže k přirozenému stavu, tedy jsou zdravější a stabilnější,“ sdělil Jansa.

Druhové složení i prostorové rozložení krkonošských lesů v minulosti značně ovlivnil člověk, koncem minulého století pak znečištěné ovzduší. Do 13. století Krkonoše pokrývaly pralesy tvořené hlavně smrkem, jedlí a bukem, poté přišel do hor člověk a začal lesy měnit k obrazu svému. Vytvořil enklávy, louky, pastviny a vytěžené dřevo začal průmyslově využívat. Krkonoše byly v pozdním středověku téměř celé odlesněné s výjimkou těžko přístupného terénu v nejvyšších partiích hor, kde se fragmenty původních lesů dochovaly.

„Lesy zároveň představují žijící kroniku lidského působení v regionu. Již naši předchůdci si uvědomovali, jak jsou lesy důležité a jejich stav není vždy optimální,“ připomněl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

V 19. století podle něj působili v Krkonoších a Podkrkonoší lesníci uznávaní dnes v celé Evropě, například lesmistři Jahnel, Schmid, Cotta, Judeich, Bakesch. „Uvědomovali si nedostatky stavu lesů a prosazovali podobné myšlenky, které realizujeme dnes. Již od poloviny 19. století je patrná snaha o zvýšení zastoupení jedle a buku a naopak snížení zastoupení smrku, omezení pastvy v lesích a zavedení systematického plánování péče o les,“ sdělil Drahný.

KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55 000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Společně s polským národním parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.

ČTK
Foto: Kamila Antošová/Facebook KRNAP