Horští záchranáři si v Krkonoších připomněli 110. výročí úmrtí Hanče a Vrbaty

V době pietního aktu u mohyly větrno, mlha a pět až šest stupňů nad nulou. Akce se kromě horských záchranářů a veřejnosti účastnili také členové lyžařského Českého krkonošského spolku SKI z Jilemnice v dobovém oblečení a lyžařském vybavení.

„Horští záchranáři z celé ČR si připomínají Den Horské služby v souvislosti se zmíněným neštěstím. V tento den vzpomínáme na naše kolegy, kamarády, kteří už mezi námi nejsou. Pietního aktu u mohyly se dnes zúčastnily asi dvě až tři desítky lidí od HS," řekl mluvčí Horské služby (HS) ČR Marek Fryš. Mimo každoročního setkání u Mohyly Hanče a Vrbaty na Zlatém návrší se letos koná řada dalších pietních akcí.

„V příběhu Hanče a Vrbaty je obsažen ideový základ horské služby. Základní myšlenka je v tom, že nehledě na počasí a situaci se pro člověka, který v horách potřebuje pomoc, vydáme. Pokud nevíme, kde je, jsme schopni uspořádat pátrací akci, poskytnout základní první pomoc a transportovat ho do bezpečí. Důležitým odkazem je také lidský rozměr, kamarádství mezi horskými záchranáři,“ uvedl Fryš.

I když práce horských záchranářů prošla v posledních třiceti letech podle něj zásadní proměnou, a to zejména ve vztahu k zavádění nových technologií do praxe, fyzická kondice, zkušenost a místní znalost terénu je stále nenahraditelná. Nové technologie umožnily horským záchranářům cílenější a rychlejší zásahy v terénu, a také efektivnější nasazení prostředků.

„První větší technologický skok nastal před dvaceti lety s rozšířením mobilních telefonů. Když jsme hledali někoho, kde byl signál a měl mobilní telefon, umožnilo nám to zúžit pátrací akci třeba na oblast tří kilometrů. Před tím probíhaly akce na mnohem rozsáhlejším území s nasazením výrazně většího počtu lidí. S technologickým rozvojem v rámci chytrých telefonů se dostáváme do situace, že zásahy jsou ještě mnohem cílenější s větším využitím techniky a s menším nasazením lidí. Zvyšuje se pochopitelně také efektivita zásahu,“ upozornil Fryš.

Podle něj zároveň rostou nároky na vyšší profesionalitu horských záchranářů a rychlost zásahu. „Často víme, kde se hledaný nachází, ale dostupnost je problém. Nadále je proto lidský faktor nenahraditelný. Neustále se také stávají situace, kdy moderní technologie není možné z nějakého důvodu využít. Proto horská služba nadále cvičí v terénu lavinové záchranné akce velkého rozsahu, neustále dbá na fyzickou a technickou připravenost svých členů,“ sdělil Fryš.

Za další mezník ve vývoji horské služby označil rok 2012, kdy se horští záchranáři začali intenzivněji zapojovat do záchrany lidí, které zradilo srdce, jako tzv. first respondeři. „Spolupráce ze zdravotnickou záchrannou službou se tímto posunula na kvalitativně vyšší úroveň. Dostali jsme lepší zdravotní školení a vybavení, díky čemuž se může k pacientovi dostat první pomoc ještě před příjezdem záchranné služby,“ řekl ČTK Fryš.

Mezinárodní závod v běhu na lyžích na 50 kilometrů před 110 lety začínal za příjemného předjarního počasí, několikanásobný šampion Hanč i dalších pět lyžařů do něj nastoupilo jen v lehkém oblečení. Pak ale přišla prudká změna počasí, ve které to postupně závodníci vzdávali - až na Hanče. Závodníkovi půjčil jeho přítel Vrbata kabát a čepici, ačkoli věděl, že riskuje vlastní život, a vydal se hledat pomoc. Ani jednomu se jí ale nedostalo včas.

Horská služba, jejímž zakladatelem je ministerstvo pro místní rozvoj, působí v sedmi oblastech, kromě Krkonoš také na Šumavě, v Krušných horách, Jizerských horách, Orlických horách, v Jeseníkách a Beskydech. Organizuje a uskutečňuje záchranné a pátrací akce na horách. Poskytuje první pomoc a zajišťuje transport zraněných. Informuje veřejnost o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách, hlídkuje na hřebenech a sjezdových tratích. Spolupracuje s ostatními záchrannými organizacemi v ČR i v zahraničí.

Horská služba ČR má okolo 120 profesionálních záchranářů, které doplňuje dalších zhruba 350 dobrovolných členů.

ČTK
Foto: Facebook Horské služby ČR