Od pastvy po turistiku, od pekárny k pivovaru. Luční bouda slaví 400 let

Luční bouda stojí na hřebenech, na jednom z nejvzácnějších míst Krkonošského národního parku – uprostřed Bílé louky. Právě od ní vede přes Úpské rašeliniště jedna z nejhezčích cest na 3,5 kilometru vzdálenou Sněžku. Díky nadmořské výšce 1410 metrů je Luční bouda považovaná za nejvýše položenou horskou chatu u nás.

Podle dobových pramenů stálo už v roce 1625 na jejím místě hospodářské stavení. Jednoduchý úkryt sloužil k odpočinku lidem cestujícím za obchody do Slezska. Stáří stavby potvrzuje i základní kámen s vytesaným letopočtem 1623, objevený při rekonstrukci mlýnice roku 1869. Historikové se domnívají, že skromná dřevěnka se sedlovou střechou sloužící poutníkům k přenocování na místě stála už v 16. století.

Luční bouda v roce 1623.

Luční bouda v roce 2023.

Obživou byly pro obyvatele Luční boudy chov dobytka a sklizeň trávy (senaření). K chatě totiž patřilo zhruba 100 hektarů pastvin a luk a desítky kusů krav a koz. Oblíbeným turistickým místem se stala až s rozvojem cestovního ruchu. Proslavila se blízkostí Sněžky a zemědělskými produkty, obzvlášť horským bylinkovým sýrem.

Klíčové byly dvě renovace v minulém století. Přestavba boudy roku 1914 umožnila ubytování v několika noclehárnách a výrazně zvýšila kapacitu na 100 lůžek. Po velkorysé obnově po ničivém požáru v říjnu 1938 byla chata mnohem větší a nadstandardně vybavená – měla výtah, ústřední topení, větrací šachty a domácí telefon. Nabízela dokonalé zázemí. Němečtí nacisté v ní zřídili armádní výcvikové středisko. Podobu z období druhé světové války má Luční bouda dodnes.

Od padesátých let využívaly boudu československá armáda, Československý svaz tělesné výchovy a po roce 1989 Klub českých turistů. V roce 2002 začala v soukromých rukách chátrat a byla dokonce dočasně uzavřena. Od roku 2004 ji úspěšně provozuje společnost AEZZ. V nabídce má více než padesát pokojů šesti kategorií od turistických lůžek až po luxusní, dále stylovou restauraci, bufet a pivnici. Raritou je unikátní minipivovar, pravděpodobně nejvýše položený ve střední Evropě. Vaří se v něm pivo Paroháč. Pojmenované je podle jelenů, které můžou hosté pozorovat před setměním z terasy Luční boudy.

Letitou tradicí je i výroba domácího pečiva tradičním způsobem. Pekárna z Luční je známá věhlasnými velkými rohlíky a borůvkovými koláči. Chata je v posledních letech známá i díky nevšednímu maskotovi – obrovskému bernardýnovi Bohoušovi.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek, Michal Bogáň a archiv Luční boudy