Dřevěné schránky a mapa připomínají zaniklá místa v Krkonoších

Součástí zaniklých míst jsou dřevěné schránky, v nichž mohou návštěvníci zanechávat vzkazy, pohlednice nebo i dopisy adresované obyvatelům, kteří zde žili desítky let, jednoho dne museli odejít, jejich obydlí a zároveň domov byly odstraněny. Tím se s nimi spojí ve vzpomínce a navíc si uvědomí, že se nachází na kdysi obydleném místě. Autorkou dřevěné poštovní schránky s číslem popisným, názvem obce a jménem rodiny stojící na místech dnes již neexistujících objektů, je Klára Stejskalová, koordinátorka projektů Paměti Krkonoš a zároveň provozovatelka výtvarné dílny Bosorka v Janských Lázních.

„Když ji poutník otevře, najde uvnitř fotografie původního domu, jeho obyvatel a ve zkratce jsou v ní připomenuty jejich osudy, kdy se narodili, kolik měli dětí, jak dlouho na tom místě žili, kdy odešli. Je to zkrátka příběh konkrétní rodiny,“ prozradila ředitelka, která uvedla, že masivní zánik jednotlivých míst a objektů souvisí především s odsunem sudetských Němců. Jednotlivé objekty však zanikají i v dnešní době. Podle zástupců Paměti Krkonoš je přirozené, že místa, která lidé vybudovali, v průběhu času zanikají.

„Někdy se to děje kvůli tomu, že ztratila svůj smysl a význam, mnoho míst však v Krkonoších zaniklo nuceně, často i vlivem politických událostí. Ze zaniklých míst mnohdy zbyly již jen nenápadné stopy či drobné připomínky lidské přítomnosti – zbytky zdí domů, ovocné stromy uprostřed zarostlého lesa, kamenné cesty na „nepochopitelných“ místech, nevyčištěné prameny, boží muka, kapličky. My pak to místo zmapujeme, vyfotíme a zahrneme do mapy zaniklých objektů,“ vysvětlují.

Do této mapy mohou zájemci přes web Archa Krkonoš vstoupit a přidávat v této souvislosti své vlastní příspěvky. K získání materiálů jsou využívány staré fotografie, mapy, různé dokumenty a podobně. Takových míst je v různých oblastech Krkonoš velké množství. Často jsou velmi krásná s jedinečným geniem loci, místa vzbuzující otázky a jitřící naši fantazii. Hledání a také nacházení těchto míst může být i dobrodružné a někdy možná ne úplně úspěšné, nebývají totiž na turistických mapách a nikdo o nich často nic neví. „Pátrat po obyvatelích, kteří žili v dnes už zaniklých místech, jejich příbězích a osudech je skutečně velké dobrodružství a zároveň mravenčí práce,“ potvrdila Hrubá.

Například ve Sklenářovicích ve schránce rodiny Richter byla pohlednice s textem: Myslíme na vás. Podpesaní byli, což byla shoda jmen, Richterovi z Červeného Kostelce. Ve Sklenářovicích u kapličky v blízkosti zaniklého objektu číslo 1 vznikají také svatební fotografie, což symbolicky představuje první krok do společného života. „Pro změnu v Horním Maršově, kde je však už dnes zástavba, jsme instalovali schránku v proluce nedaleko místa, kde kdysi žila židovská rodina. Z výpisů z matrik obsahuje několik informací o této rodině, jejíž stopa se ztratila ve druhé světové válce,“ přiblížila ředitelka Paměti Krkonoš.

Samotné schránky, které mají za cíl přitáhnout pozornost veřejnosti, si mohou zájemci sami vyrobit. Při této příležitosti se uskutečnil workshop, při němž účastníci nejen schránku sami vytvářeli, ale navíc se naučili, jak získat potřebné informace o lidech ze zaniklých míst. Nezbytnou pomocí při bádání o historii domů a osob poskytl historik Jan Ivanov, zkušený historik Paměti Krkonoš, který na praktických příkladech zasvětil účastníky do způsobů vyhledávání v matrikách, farních záznamech, seznamech poválečných transportů a podobně. Touto iniciativou se nechali inspirovat i v polských Kowarech, kde si ve svém prostoru udělali vlastní mapu zaniklých míst včetně schránek.

Poštovní schránky jsou tedy symbolickou připomínkou domů a lidí, kteří v nich žili. S tím související dlouhodobý projekt Mapa zaniklých míst je zárukou toho, že nepřestávají být pamětí tohoto kouzelného horského kraje.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Oldřich Nermuť