Miroslav Kutal: Agresivní chování vlků vůči lidem je extrémně vzácné

Vlci v Krkonoších byli vyhubeni v první polovině 19. století. Nyní se vrací zpět. Čím je to způsobeno a odkud do Krkonoš přicházejí?
Vlci rozšiřují svůj areál v celé střední Evropě posledních 20 let, především v Polsku a Německu. Obnova populace začala poté, co vlci v Polsku získali celoroční ochranu (1998). Zhruba od roku 2000 se smečky začaly šířit do západního Polska a Německa, v roce 2014 se první smečka usadila i u nás. V Krkonoších byly první známky výskytu už v roce 2011, v posledních letech je výskyt pravidelnější a je potvrzena přítomnost smečky.

Může jejich návrat do Krkonoš znamenat nějakou zásadní změnu v krkonošské fauně a v jejím přirozeném potravním řetězci?
Vlci se živí hlavně jeleny, srnci a divokými prasaty. Mohou pomoci jejich počty regulovat a snížit tlak na okus dřevin. Celkově tento návrat vrcholového predátora posouvá krkonošskou přírodu blíže přírodnímu stavu. Predace je proces, který tu mnoho let chyběl, nicméně kopytníci (kromě těch nepůvodních druhů) jsou na ni evolučně připraveni.

Znamená návrat vlků pro zdejší prostředí a region nějaké nebezpečí?
Samozřejmě že vlk představuje potenciální riziko pro člověka. Nicméně měli bychom mít před šelmou respekt, ne strach. Vlci dnes žijí kromě ostrovních států prakticky ve všech evropských zemích a agresivní chování vlků vůči lidem je extrémně vzácné.

Čím se vlk živí? Může zaútočit na hospodářská či jiná zvířata?
Ve střední Evropě tvoří více než 90 procent potravy volně žijící kopytníci. Ano, hospodářská zvířata jsou také kořistí šelem, ale především špatně zabezpečené chovy. Je třeba systém chovu upravit a s některými chovateli z Krkonoš a Podkrkonoší už na tom řadu let spolupracujeme.

Je nějak ohrožen člověk? Co má například udělat, kdyby ho potkal během horské túry či během sběru hub a dalších lesních plodů?
Jak jsem již zmínil, to riziko je minimální. V případě náhodného setkání je vhodné pořídit dokumentační foto (pokud je na to čas) a poslat nám hlášení na stopy@selmy.cz. V posledních týdnech přibývají pozorování relativně smělých vlků ve východní části Krkonoš a Podkrkonoší směrem na Rudník. Předpokládáme, že jsou to mladí vlci mimo své domovské teritorium. Situace však vyžaduje zvýšenou pozornost a detailní průzkum, čím je toto chování vlků způsobeno. Intenzivně se těmto případům poslední týden společně se Správou KRNAP věnujeme.

Mohou být vlci přenašeči nějakých chorob nebo dokonce vztekliny?
Nemoci a paraziti hrají důležitou roli v biotických interakcích ekosystémů a mohou se podílet i na regulaci některých populací. Podobně jako lišky mohou vlci trpět prašivinou, nicméně problém je to spíše pro jedince s oslabenou imunitou. Vzteklinu vlci mohou přenášet, ale hlavním rezervoárem této nemoci jsou lišky. Nejbližší potvrzené případy vztekliny za posledních skoro 20 let, kdy se vlci intenzivně šíří, jsou však ve východním Polsku a na Ukrajině. Pravděpodobnost, že by nakažený vlk přenesl vzteklinu až k nám, je mizivá, mnohem dříve by vznikla ohniska na Slovensku nebo v západním Polsku.

Co by podle vás měly podniknout příslušné regionální autority v oblasti ochrany životního prostředí?
Je potřeba především koordinace a spolupráce mezi ministerstvy životního prostředí a zemědělství v řadě otázek – ať už v případě podpory chovatelů, nebo jednání v potenciálně rizikových situacích. Problém je například v tom, že vlk je stále veden jako zvěř v mysliveckém zákoně (ač nemá stanovenou dobu lovu). To způsobuje značný legislativní problém například v situaci, pokud je nutné odstranit nějakého problematického jedince.

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz
Foto: archiv redakce a Tomáš Kopecký