Provoz Vejsplach nikdy nebyl zadarmo. Bez příspěvku od lyžařů už to dál nepůjde

Cena parkovného pro osobní automobil za každé započaté tři hodiny bude činit 95 korun, řidiči dodávek za stejnou dobu zaplatí 250 korun a autobusy pak rovnou tisícovku. Častí návštěvníci areálu si pak mohou zakoupit parkovací sezónní permanentku za 1000 korun. Ceník parkovného vytvořili provozovatelé areálu v čele s Romanem Charvátem a jeho podobu schválila Rada města.

V minulosti dosud platila praxe, že finance na svůj provoz a údržbu tratí areál získával především od města Vrchlabí, sponzorů a z dobrovolných příspěvků od lyžařů, kteří si koupili známky. Další peníze pak plynuly do rozpočtu areálu z příspěvků tělovýchovných jednot, okolních obcí či z pořádání závodů.

Za poslední dva roky však došlo k prudkému nárůstu cen elektřiny. A když se k tomu připočetla drahá nafta, ale i potřeba investovat do údržby děl a obnovy rozvodů, bylo provozovatelům jasné, že dosavadní systém financování už není udržitelný. Před nimi tak vyvstal úkol najít nový zdroj financí na pokrytí nákladů. Uplynulou zimu areál finančně ještě „zachránilo“ pořádání zimní Olympiády dětí a mládeže, na který obdržel mnohasettisícovou dotaci od Královéhradeckého kraje. Nyní už žádná podobná finanční injekce nepřijde.

Ve Vejsplachách proto seznali, že bez finanční spoluúčasti samotných lyžařů už to dál nepůjde. „Je tu zažitý předsudek, že běžecké lyžování je beznákladový sport, který nic nestojí. Tato představa pramení ještě z dávných dob, kdy každoročně hodně mrzlo, napadlo velké množství přírodního sněhu a na horách nikdo neupravoval běžecké stopy,“ říká Roman Charvát. Tato doba je už však minulostí. „Podmínka, kterou tu v zimě máme, je už zkrátka jiná. Abychom tu mohli vůbec lyžovat, musíme tratě uměle zasněžit a každý den se o ně starat. Například loni o Vánocích nebyl sníh ani na hřebenech, ale ve Vejsplachách jsme měli kolečko,“ dodává.

Podle Charváta je potřeba, aby si lidé uvědomili, že provoz areálu vyžaduje nemalé peníze, které musí někdo zaplatit. „Rád bych připomenul ještě jednu věc, která mnoho lidí třeba ani nenapadne. Pokud jdou na sjezdovky a koupí si permanentku, zaplatí v její ceně samozřejmě i náklady na úpravu, udržování, zasněžování, ale i rolbování sjezdovek. Podařilo se mi zjistit, že z ceny skipasu v areálech v České republice na pokrytí těchto nákladů může mířit až polovina z jeho ceny. Tedy pokud si někdo koupí skipas na lyžování na tři hodiny třeba za 550 korun, v této ceně může zaplatit až 275 korun za připravenou sjezdovku. Vzhledem k tomu, že nabízíme alespoň čtyři kilometry uměle připravené běžecké tratě o šířce šesti metrů, což je ekvivalent kilometrové sjezdovky o šířce 24 metrů, lze říci, že bychom za tříhodinové lyžování u nás mohli žádat zcela stejný poplatek, jaký započítávají sjezdové areály obdobné velikosti do svých skipasů. To je skutečná cena lyžování ve Vejsplachách,“ vypočítává Charvát. Zároveň odhaduje, že pro pokrytí svého provozu bude areál v nadcházející sezóně potřebovat až dva miliony korun.

Část z těchto peněz má do rozpočtu přinést právě zpoplatněné parkoviště. Charvát odkazuje, že výběr peněz za zaparkovaná vozidla není žádná rarita. Děje se tak nejen v zahraničí, ale i v Česku. Finance se vybírají od návštěvníků například na parkovištích v Bedřichově v Jizerských horách, ale třeba i na nedalekém Benecku či Mísečkách. „V Alpách jsou zcela běžně zpoplatněny i běžecké trasy a místním by připadalo blbý za něco nezaplatit. V našem zeměpisném prostoru to však bohužel nejde jinak než přes placené parkoviště,“ vypočítává Charvát. Při stanovování ceny parkovného vycházel z kapacity parkoviště a očekávaného výnosu. Peníze, které za parkovací lístky a permanentky utrží, však nepůjdou jemu, ale do rozpočtu města, které je vlastníkem parkoviště. „Očekávám, že tento výnos od města obdržíme celý a v plné výši bude zachován i dosavadní příspěvek, který jsme dostávali dosud,“ vysvětluje.

Šéf provozovatelů areálu odmítá, že záměr vybírat peníze za parkování je namířen proti místním lidem. „Ti, kteří sem přijdou pěšky nebo dorazí z autobusové zastávky, to budou mít stále zadarmo. Na druhou stranu bezpečně víme, že sem jezdí lidé odevšad a tito lidé si tady užívají za vrchlabské peníze. My proto musíme do budoucna najít takový model, jak chod areálu dál financovat, jinak to tady nebude,“ říká Charvát.

Ve výběru parkovného však bude platit režim, který nijak nezatíží lidi, kteří sem potřebují pravidelně jezdit, když vozí například děti na lyžařské tréninky. Totéž platí i o fotbalistech. „Obecně řečeno: je potřeba se toho nebát a probrat celou záležitost s trenéry. Ti pak zajistí, že lidé, kteří sem pojedou na fotbalový trénink nebo rodiče od trénujících lyžařů, obdrží na potřebný časový úsek parkovací kartičku, kterou pak vrátí obsluze. Opakuji, naším cílem nejsou místní lidé,“ uzavírá Charvát.

Zda se jeho plán v nadcházející lyžařské sezóně podaří s úspěchem uskutečnit, bude jasné v následujících týdnech. Nicméně v areálu už běží sněžná děla. Provozovatelé vědí, že je musí beze zbytku využít. Mrazivých dní je totiž stále méně a méně a na sněhu, který se podaří vyrobit ještě během adventu, se pak může lyžovat i po Silvestru...

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz