Středa

16. října 2024

Nyní

Zítra

Svátek má

Zdravotník a kynolog Josef Matějec: Při lavinové záchraně jde hlavně o čas

8. 2. 2023

page.Name
Přestože začátek letošní zimy byl velice skoupý na sníh, hostily hřebeny Krkonoš v první polovině ledna Mezinárodní lavinový a kynologický kurz. Co bylo jeho smyslem a v čem je tato akce důležitá a přínosná, vysvětlil v rozhovoru zdravotník, záchranář a člen kynologické brigády horské služby Josef Matějec.

V polovině ledna se u nás v Krkonoších konal Mezinárodní lavinový a kynologický kurz horských služeb. Co je to přesně za akci?
Mezinárodní lavinový kurz je setkání českých a zahraničních horských kynologů, lavinových specialistů a ostatních složek integrovaného záchranného systému, se kterými horská služba úzce spolupracuje. Tato akce je o předávání zkušeností, zdokonalování a praktickém nácviku záchrany lidí při lavinové nehodě pomocí speciálně vycvičených psů. Akce se konala na Richtrových boudách a v Modrém dole.

Co jste tam dělali a kdo se tohoto kurzu účastnil?
Během celého týdne jsme připravovali naše čtyřnohé parťáky na několika tematických pracovištích. Tyto nácviky prověřily nejen schopnosti psa najít člověka pod vrstvou sněhu, ale i samostatnost a rozhodování psovoda. Velký dík patří lavinovým specialistům, kteří nám při nácviku pomáhají. Tím to ale nekončí. V odpoledních a večerních hodinách jsme absolvovali přednášky. Ty se týkaly lavinové problematiky, spolupráce s kynology Policie České republiky a postupů při vyhledávání osob v horském terénu nebo moderních výcvikových postupů. Prakticky jsme ještě procvičovali práci s lavinovými vyhledávači a měření sněhového profilu. Této akce se krom třiceti psovodů se svými psy a deseti lavinových specialistů z České republiky účastnili i kolegové od policie a zástupci kynologů ze slovenské a slovinské horské služby.

Proč jsou tyto kurzy důležité?
Při lavinové záchraně jde hlavně o čas. Psovod se psem by měl být na laviništi první a k tomu je důležité, mimo jiné, aby byl pes se svým páníčkem dokonale sehraný. Čím dříve postiženého najdeme, tím vyšší je jeho šance na přežití. V případě, že zasypaný u sebe nemá lavinový vyhledávač, psí čich je to nejrychlejší, co ho může i pod několikametrovou vrstvou sněhu rychle najít. Pes musí být zvyklý například na vrtulník, což je nejrychlejší prostředek dopravy. Psovi nesmí vadit hluk na palubě, létání v podvěsu nebo rychlá jízda na skútru či čtyřkolce. Důležitá je samozřejmě i poslušnost a socializace, která probíhá každý den ráno v 7:30 po venčení. Psi se musí při práci na lavině vzájemně snášet. K tomu všemu slouží tyto kurzy.

Čím se účastníkům takových kurzů rozšíří jejich kvalifikace a co všechno mohou po jeho absolvování dělat?
Psům se věnujeme už od štěňat. I pro ně byl připravený trenažér, kde podporujeme hlavně motivaci, pohyb po laviništi a správné označení. Následně se psům ztěžuje přístup k figurantovi vrstvou sněhu. Dle hloubky sněhu, počtu zasypaných lidí a celkové práce v lavině psi získávají jeden ze tří stupňů atestu. Po jeho úspěšném absolvování mohou být nasazeni do ostrých pátracích akcí.

Jak moc kurz ovlivnila skutečnost, že v době konání bylo málo sněhu, a tudíž nepříliš zimní počastí?
Nakonec nás tato skutečnost ovlivnila pouze minimálně. Na vrcholcích hor celý týden panovalo opravdu zimní počasí. Ač se to v údolí nezdálo, na hřebenech byla mlha, vichřice, sněžení a mráz. Dokonce i sněhu bylo dostatek a ve vytipovaných lokalitách jsme vytvořili téměř dva metry hluboké záhraby. Prostě ideální podmínky pro náš plnohodnotný výcvik. Na přesuny jsme museli využít čtyřkolky s přívěsnými vozíky a nemohli jsme využít skialpinistické lyže. Z důvodu snížené viditelnosti nemohl přiletět dojednaný policejní vrtulník. Ale i na to musíme být připraveni.

Jak dlouho se této činnosti věnuješ ty?
V roce 2000 jsem se prvně účastnil kurzu jako figurant a hrozně mě to začalo bavit. Později, v roce 2008, jsem se svým prvním psem labradorem Báďou jel na kurz jako psovod. Následně jsem pracoval s německým ovčákem Rysem a nyní dva roky s border kolií jménem Sirius.

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz
Foto: Valerián Spusta