Sobota

15. června 2024

Nyní

10°

Zítra

13°

Svátek má

Ve dvorské zoo se poprvé v historii vylíhli supi

7. 6. 2024

page.Name
V Safari Parku Dvůr Králové nad Labem se vylíhla první mláďata supů bělohlavých v historii. Jedno z mláďat je přitom potomkem samice, která nemá trvalého partnera, a odchov se proto jevil jako dost nepravděpodobný. O druhé vylíhlé mládě pečují náhradní rodiče – supi hnědí – v liberecké zoo, která má s chovem i navracením dravých ptáků do divočiny obrovské zkušenosti.

„Vylíhla se hned dvě mláďata supa bělohlavého. Jedno ale nebylo možné vrátit pod rodičovský pár, a tak zamířilo k odchovu do partnerské zoo v Liberci. Ta má s chovem dravých ptáků velké zkušenosti. Mládě tam odchovávají pěstouni, supi hnědí, kteří sami snesli neoplozené vejce,“ popisuje zoolog Michal Podhrázský. K odchovu vedla mimořádně zajímavá a složitá cesta. V letošní sezoně dvorské hejno sneslo celkem čtyři vejce. Snášely dvě samice – jedna v páru se samcem, druhá si v hejnu trvalého partnera ještě nenašla.

Když supi začali snášet, odebírali jim odborníci okamžitě vejce a umisťovali je do líhně. „Díky tomu snesou samice zhruba do měsíce další vejce. Tak je šance odchovat více mláďat,“ vysvětluje Michal Podhrázský. Vejce snesla samice trvale zapárovaná s dospělým samcem, ale také samice, která stálého partnera v hejnu nemá. „Ta je nepříbuzná zbytku evropské populace, a je tedy velmi cenná. Ačkoli není zapárovaná, nakrátko se spojila se samcem z jiného ustaveného páru, který ji napářil,“ doplňuje zoolog. Protože jde o samici, která je vtištěná na člověka a sama bez pomoci partnera by péči i mládě s největší pravděpodobností péči nezvládla, putovalo její klubající se vejce pod fungující pár, který sám snášel,“ popisuje Michal Podhrázský. I tomu se z vejce začalo líhnout mládě. To by ovšem zase na hnízdě nepřežilo v konkurenci druhého ptáčete.

Zoologové s takovou situací počítali. V partnerské zoo v Liberci proto již s předstihem nechali odborníci sedět na hnízdě s neoplozeným vejcem pár zkušených supů hnědých. „Jakmile se u nás mládě začalo klubat, kontaktovali jsme naše spolupracovníky v Liberci a mládě tam okamžitě přemístili. To se v pořádku vylíhlo, liberečtí odborníci ho rozkrmili a následně během několika dnů podložili pěstounům. Ti o něj začali okamžitě pečovat,“ dodává Michal Podhrázský. Přirozený odchov pod rodiči je pro supy mimořádně důležitý. Ačkoli ještě není vyhráno, vše se zatím jeví na dobré cestě. „Jde o ukázkový příklad propracované spolupráce zoologických zahrad na záchraně ohrožených druhů. V projektu figurují ještě kolegové ze Zoo Zlín-Lešná, i ti byli připraveni s odchovem pomoci a významně si navzájem pomáháme i sdílením zkušeností,“ popisuje zoolog.

Mláďata se začala klubat 17. a 24. května. Ve Dvoře Králové aktuálně zůstává jedno z nich. Dospělí ptáci o něj pečují a prospívá. „Při poslední kontrole vážilo 600 gramů. Za odchované ho ale můžeme považovat až zhruba ve čtyřech měsících života. K tomu ještě bude dlouhá cesta,“ uzavírá zoolog. Pokud se odchov zadaří, bude to poprvé, kdy se ve Dvoře Králové povede odchovat supa. V minulosti zahradou prošli například supi hnědí, mrchožraví nebo afričtí, nikdy se ale nemnožili.

Dvorské hejno supů je zahrnuto v Evropském ex-situ programu (EEP), o budoucnosti ptáčat – pokud se je povede odchovat – rozhodne koordinátor a jeho poradní tým. Možností je, že se zařadí do pojistných hejn v jiné partnerské zoo (případně zůstanou ve Dvoře Králové), existuje ale i možnost, že budou vypuštěna do volnosti. Safari park se vrátil k chovu supů v roce 2017, a to v souvislosti se jejich zhoršující se situací v divočině. Postupně do zahrady přijelo šest dospělých ptáků, kteří dostali možnost se přirozeně spárovat v zázemní voliéře. Nyní se hejno poprvé dostalo do stádia, kdy se líhnou mláďata.

Supi prožívají v divočině hlubokou globální krizi. Jako mrchožroutům jim v souvislosti s proměnou zemědělství a chovu zvířat silně ubylo potravy. Ohrožuje je i trávení – pro jejich obrovitost stále budí obavy lidí, kteří proto líčí otrávené návnady. Ačkoli ustupuje dřív běžný lov pro fetiše, novým problémem se ukazuje zejména v Africe nepřímá likvidace supů. Je stále častější, že pytláci zabijí slona či nosorožce a – aby kroužící supi nelákali pozornost ochranářů – posypou ji prudkými jedy. Mrchožrouti a mezi nimi především supi pak umírají ve velkém. Není mimořádné, že u jednoho zabitého zvířete naleznou rangeři i dva tisíce otrávených supů. V mnoha případech jsou stavy supů na kritické úrovni a dále ubývají. I v situaci supů ale existují i pozitivní příběhy. Díky důsledné ochraně a výborně fungujícím projektům vypouštění i péče o divoké populace přibývá supů například ve Španělsku. Stabilní je situace i v Bulharsku. Poměrně dramatický je ovšem pro supy bělohlavé vývoj v severní Africe – ačkoli v Maroku začali nedávno znovu hnízdit, v Tunisku byli zcela vyhubeni. Ve velmi špatném stavu jsou i populace dalších supích druhů ve zbytku Afriky i v Asii. Zoologické zahrady jim proto věnují stále větší pozornost.

Sup bělohlavý může mít rozpětí křídel až 2,7 metru a vážit i přes 11 kilogramů. V přírodě se vyskytoval od Španělska (raritně se objevuje i v Česku) až k Indii, v Africe obývá suché a hornaté oblasti na sever o rovníku. Ačkoli někde je ještě relativně početný a jeho stavy dokonce stoupají, jinde vlivem lidské činnosti zcela zmizel. Jeho úloha mrchožrouta je přitom v přírodě mimořádně důležitá. Odborníci v roce 2013 popsali případ z Francie, kdy supi během necelé hodiny sežrali tělo mrtvé padesátileté turistky, která se zřítila během túry do rokle. Případ upozornil na kritický nedostatek přirozené potravy supů v přírodě – v EU je nařízeno pálit zdechliny zvířat z důvodu prevence šíření nemocí. Mrchožrouty to staví do velmi špatné situace. Supům bělohlavým i dalším druhům tak nyní na mnoha místech musejí cíleně pomáhat ornitologové. V zoologických zahradách není zcela neobvyklý, jeho rozmnožování je však složité, pomalé a stále vzácné.


(bog, tz-mš)
redakce@trutnovinky.cz
Foto: Helena Hubučková / Safari Park Dvůr Králové