Středa

22. května 2024

Nyní

15°

Zítra

12°

Svátek má

Na sněhovém poli Mapa republiky je okolo čtyř metrů sněhu

14. 5. 2024

page.Name
Na sněhovém poli známém jako Mapa republiky ve východních Krkonoších je stále okolo čtyř metrů sněhu. Z úbočí Studniční hory by mohlo zmizet na přelomu června a července.

Sněhové pole připomínající prvorepublikové Československo s Podkarpatskou Rusí odtává od východu na západ, až nakonec zůstávají „střední Čechy“, v místě tzv. nivační deprese.

„Zatím poslední měření mocnosti sněhové vrstvy na Mapě republiky z 9. května ukázalo výšku přes čtyři metry. Je to přesně polovina letošního maxima. Sněhové pole známé jako Mapa republiky má téměř ideální tvar," řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

Letošní naměřené maximum sněhu na Mapě republiky bylo jedno z nejnižších za poslední roky. Pracovníci Správy KRNAP tam 19. března naměřili osm metrů. Podrobné měření v lokalitě dělají za pomoci moderních technologií od konce 90. let, poslední dobou s pomocí dronů. „Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory,“ uvedl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik.

Nejvíce sněhu tam Správa KRNAP zaznamenala v zimě 1999/2000, kdy tam bylo 15,7 metru sněhu. Naopak nejméně ho bylo na mapě naměřeno v sezoně 2013/2014, a to 5,4 metru, tehdy roztál 10. června. Loni sněhové pole roztálo 8. července.

Uplynulá zima byla v Krkonoších ve znamení výkyvů. Zatímco nástup zimy v prosinci byl nadějný, následné oblevy způsobily, že sníh začal odtávat výrazně dříve než v minulých letech. Odtávání sněhu v Krkonoších o víkendu 23. a 24. března zastavilo výrazné ochlazení a nový sníh, který na hřebenech nejvyšších českých hor napadl. Na hřebenech tehdy bylo 80 až 125 centimetrů sněhu.

Sněhové pole Mapa republiky se každoročně na jaře rýsuje nad Modrým dolem v nadmořské výšce 1420 až 1455 metrů. Je v klidovém území, dříve první zóně národního parku, pěšky se k ní proto návštěvník hor nedostane. Dobře viditelné je ale od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor. Díky svému charakteristickému tvaru a barvě je vidět i z Podkrkonoší.

„Přestože leží na jižním svahu, který odtává nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky,“ dodal Radek Drahný.

ČTK
Foto: Přemysl Janata, archiv Správy KRNAP