Dvorská zoo ohlásila tajemný a vzácný přírůstek
15. 2. 2024
Jde o třetí odchov v historii zoo a výjimečný je i v celosvětovém měřítku. Na světě v zoo podle databáze ZIMS nyní žije jen přes 50 medojedů kapských.
„Odchov probíhá plně v režii samice. Ta až nyní dovolila uskutečnit veterinární prohlídku, když se od mláděte vzdálila,“ vysvětlila zooložka Gabriela Linhart. Mládě se narodilo už 22. listopadu loňského roku, od té doby se však matka držela stále u něj. „Vývoj medojedů je stejně jako u ostatních lasic poměrně pomalý, a tak mládě dlouho potřebuje veškerou pozornost a péči matky. Ve světovém kontextu jde stále o mimořádný odchov, a tak jsme dvojici dopřávali maximální klid,“ dodává Gabriela Linhart.
Matkou mláděte je sedmnáctiletá samice BeeBee, pro níž to byl třetí úspěšný vrh. Mláďata se jí narodila dvě, ale o jedno nejevila zájem.
Mládě s největší pravděpodobností ve dvorské zoo nezůstane a odejde do některé z partnerských zahrad. Chovný pár medojedů, samce Tysona a samici Beebee, získal safari park v roce 2020 z Velké Británie.
Navzdory dosud příznivému vývoji je mládě stále ještě relativně málo pohyblivé a ani venkovní teploty zatím nejsou dost příznivé, aby se s matkou mohlo vypravit do výběhu. Návštěvníci jej proto uvidí na jaře. Pozoruhodný u odchovu je i vyšší věk obou rodičů: otci je 18 let, samice BeeBee je necelých 17. V péči člověka se tato šelma může dožít zhruba pětadvaceti, v divočině podstatně méně.
V safari parku se dosud medojedi rozmnožili třikrát (před tím v letech 2020 a 2022), ve dvou předchozích případech šlo o samce. Otcem mláďat byl ve všech případech samec Tyson.
|
Medojed kapský je jedna z největších lasicovitých šelem. V přírodě zatím není bezprostředně ohrožený vyhubením, jejich stavy však na mnoha místech rychle ubývají. V zoologických zahradách jde o skutečnou raritu, možná i díky mimořádné náročnosti na chov. Medojed je svéhlavé a urputné zvíře, které je třeba neustále zabavovat a připravovat mu nové podněty, navzdory tomu často vymyslí, jak se dostat i z těch nejlépe zabezpečených expozic. Jde o masožravce, který si ale rád pochutná i na hlízách nebo – jak jméno napovídá – medu. Ten dostávají i dvorští medojedi. Proslul spoluprací s ptákem medozvěstkou. Oba druhy často plení hnízda včel pospolu – medojed odvede těžkou práci, nasytí se medem a larvami a zbytky nechá medozvěstce. Medozvěstky podle některých nepotvrzených teorií medojedy na hnízda včel upozorňují, aby si ulehčily sháňku potravy. Pozoruhodná je i medojedova výrazná odolnost vůči rozličným jedům – díky tomu si nezřídka pochutná i na jedovatých hadech či štírech. Obrovitá síla a překvapivá houževnatost způsobuje, že se medojedům vyhýbají i mnohem větší šelmy, například lvi, hyeny nebo levharti. Bělavá hříva bezmocných gepardích mláďat má možná působit právě jako hřbet medojeda a odrazovat tak případné nepřátele od útoku. |
(bog, tz-spdk, ČTK)
redakce@trutnovinky.cz
Foto: Helena Hubáčková/Safari Park Dvůr Králové
