Neděle

14. dubna 2024

Nyní

12°

Zítra

Svátek má

Muzeum předvádí kožichy od Kary, giganta kožešnického průmyslu

1. 10. 2015

Muzeum předvádí kožichy od Kary, giganta kožešnického průmyslu 0 snímků
Zajímá vás, jaké se dřív nosily kožichy, čepice či šály? Oblíbili jste si značku Kara? Máte rádi módu? Tak zajděte do Muzea Podkrkonoší v Trutnově. Před pár dny otevřelo výstavu o historii známého československého podniku Kara.

Atraktivní expozici dominují kožichy. Ne ale ty současné, nýbrž kožichy, které už Trutnované dávno přestali nosit, a ochotně je poskytli muzeu. „Před šesti lety jsme tu neměli nic, ani jeden kožich. Vyzvali jsme veřejnost, aby nám nosila kožešiny do depozitu a výsledek vidíte,“ uvedl ředitel muzea Vlastimil Málek.

Za šest let se díky rozsáhlé akci nashromáždila úctyhodná sbírka. I s několika raritami - třeba pánským kožichem. „Přinesl nám ho Petr Kopecký, a jsme za něj moc vděční. Pokud víme, kožichy se vyráběly hlavně pro ženy, pro muže už jich bylo méně. Nejen proto prosíme Trutnovany, ať nám podobné věci nosí i nadále. Kožichů z Kary není nikdy dost!“ vyzval historik Ondřej Vašata.

V muzeu návštěvníci uvidí, jaké střihy a styly se před lety používaly. Třeba kožich v „ruském stylu“. Měl se stát hitem, ale v tehdejším Československu o něj zdaleka nebyl takový zájem, jak se původně předpokládalo. Jinak ale Kara byla i za socialismu komerčně úspěšný podnik. „Držela trendy v tehdejší kožešnické módě, její zboží bylo velmi žádané a neprodávalo se jen ve východním bloku, ale zájem o něj byl i na západě,“ řekl Vašata.

Potvrzuje to i část expozice věnovaná propagaci. Na reklamních plakátech, propagačních materiálech a dobových fotografiích je patrné, jak si podnik dával na reklamě záležet a investoval do ní značné prostředky. „Jezdily sem manželky prezidentů, ale i další známé osobnosti. Například v roce 1968 Karu navštívila známá gymnastka Věra Čáslavská,“ prohlásil ředitel Vlastimil Málek.

Expozici kromě kožichů, čepic, límců a klíčenek tvoří i dobové dokumenty a fotografie, které zachycují rozvoj kožešnického průmyslu ve městě. Za klíčové pro vznik továrny Kara je období těsně po druhé světové válce. Tehdy jistý ing. Jaroslav Vik přivedl kožešnickou výrobu do Trutnova z České Skalice. „Byl to velice šikovný člověk. Sehnal pro ni uprázdněnou továrnu v Poříčí, kde byl za války koncentrační tábor. Továrna byla značným nákladem přestavěna na velký kožešnický podnik. Během poměrně krátké doby z ní udělal moderní provoz, ale v únoru 1948 mu byla znárodněna,“ upřesnil Ondřej Vašata.

Víte, že...
… ve znaku Kary byl původně medvěd, teprve později se do něj dostala liška, která je jeho součástí dodnes.
… historie zpracování kožešin v Trutnově sahá až do 16. století. Potvrzují to cechovní památky z roku 1567 a 1606.
… na zdařilé propagaci a reklamě Kary měl dlouhá léta zásadní podíl také známý výtvarník Josef Vik z Havlovic.


I ve státních rukách byla Kara úspěšná. Stala se největším kožešnickým podnikem u nás, pobočky měla po celé republice, držel krok v trendech i se západem. „Málokdoví, že se v osmdesátých letech snažila pod názvem AfKara založit společný podnik v Afghánistánu. Poměrně rychle zanikl, Kara si rychle našla náhradu v ruském Novosibirsku,“ připomněl Vašata.

I dnes Kara patří mezi úspěšné firmy. Kožešnický průmysl se ale za poslední čtvrtstoletí výrazně změnil. „Samotné kožešiny bez kůže by nešlo provozovat, protože ustoupily a staly se spíše doplňkovou záležitostí,“ naznačil Zdeněk Rinth, současný ředitel a majitel Kary Trutnov. Firma se dnes zaměřuje hlavně na výrobu a prodej kožených a kožešinových oděvů a doplňků pro muže a ženy všech věkových kategorií.

Mezi vzácné artefakty patří i dvě výjimečné památky - náhrobník neznámého cechmistra cechu kožešníků a kamenný reliéf s vyobrazením znaku cechu kožešníků. „Jiná města takové vzácné trojrozměrné památky nemají,“ upozornil Ondřej Vašata.

Výstava je přístupná denně mimo pondělí, potrvá do 15. listopadu.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek