Pondělí

8. března 2021

Nyní

-1°

Zítra

Svátek má

Muzeum předvádí kožichy od Kary, giganta kožešnického průmyslu

1. 10. 2015

Muzeum předvádí kožichy od Kary, giganta kožešnického průmyslu 15 snímků
Zajímá vás, jaké se dřív nosily kožichy, čepice či šály? Oblíbili jste si značku Kara? Máte rádi módu? Tak zajděte do Muzea Podkrkonoší v Trutnově. Před pár dny otevřelo výstavu o historii známého československého podniku Kara.

Atraktivní expozici dominují kožichy. Ne ale ty současné, nýbrž kožichy, které už Trutnované dávno přestali nosit, a ochotně je poskytli muzeu. „Před šesti lety jsme tu neměli nic, ani jeden kožich. Vyzvali jsme veřejnost, aby nám nosila kožešiny do depozitu a výsledek vidíte,“ uvedl ředitel muzea Vlastimil Málek.

Za šest let se díky rozsáhlé akci nashromáždila úctyhodná sbírka. I s několika raritami - třeba pánským kožichem. „Přinesl nám ho Petr Kopecký, a jsme za něj moc vděční. Pokud víme, kožichy se vyráběly hlavně pro ženy, pro muže už jich bylo méně. Nejen proto prosíme Trutnovany, ať nám podobné věci nosí i nadále. Kožichů z Kary není nikdy dost!“ vyzval historik Ondřej Vašata.

V muzeu návštěvníci uvidí, jaké střihy a styly se před lety používaly. Třeba kožich v „ruském stylu“. Měl se stát hitem, ale v tehdejším Československu o něj zdaleka nebyl takový zájem, jak se původně předpokládalo. Jinak ale Kara byla i za socialismu komerčně úspěšný podnik. „Držela trendy v tehdejší kožešnické módě, její zboží bylo velmi žádané a neprodávalo se jen ve východním bloku, ale zájem o něj byl i na západě,“ řekl Vašata.

Potvrzuje to i část expozice věnovaná propagaci. Na reklamních plakátech, propagačních materiálech a dobových fotografiích je patrné, jak si podnik dával na reklamě záležet a investoval do ní značné prostředky. „Jezdily sem manželky prezidentů, ale i další známé osobnosti. Například v roce 1968 Karu navštívila známá gymnastka Věra Čáslavská,“ prohlásil ředitel Vlastimil Málek.

Expozici kromě kožichů, čepic, límců a klíčenek tvoří i dobové dokumenty a fotografie, které zachycují rozvoj kožešnického průmyslu ve městě. Za klíčové pro vznik továrny Kara je období těsně po druhé světové válce. Tehdy jistý ing. Jaroslav Vik přivedl kožešnickou výrobu do Trutnova z České Skalice. „Byl to velice šikovný člověk. Sehnal pro ni uprázdněnou továrnu v Poříčí, kde byl za války koncentrační tábor. Továrna byla značným nákladem přestavěna na velký kožešnický podnik. Během poměrně krátké doby z ní udělal moderní provoz, ale v únoru 1948 mu byla znárodněna,“ upřesnil Ondřej Vašata.

Víte, že...
… ve znaku Kary byl původně medvěd, teprve později se do něj dostala liška, která je jeho součástí dodnes.
… historie zpracování kožešin v Trutnově sahá až do 16. století. Potvrzují to cechovní památky z roku 1567 a 1606.
… na zdařilé propagaci a reklamě Kary měl dlouhá léta zásadní podíl také známý výtvarník Josef Vik z Havlovic.


I ve státních rukách byla Kara úspěšná. Stala se největším kožešnickým podnikem u nás, pobočky měla po celé republice, držel krok v trendech i se západem. „Málokdoví, že se v osmdesátých letech snažila pod názvem AfKara založit společný podnik v Afghánistánu. Poměrně rychle zanikl, Kara si rychle našla náhradu v ruském Novosibirsku,“ připomněl Vašata.

I dnes Kara patří mezi úspěšné firmy. Kožešnický průmysl se ale za poslední čtvrtstoletí výrazně změnil. „Samotné kožešiny bez kůže by nešlo provozovat, protože ustoupily a staly se spíše doplňkovou záležitostí,“ naznačil Zdeněk Rinth, současný ředitel a majitel Kary Trutnov. Firma se dnes zaměřuje hlavně na výrobu a prodej kožených a kožešinových oděvů a doplňků pro muže a ženy všech věkových kategorií.

Mezi vzácné artefakty patří i dvě výjimečné památky - náhrobník neznámého cechmistra cechu kožešníků a kamenný reliéf s vyobrazením znaku cechu kožešníků. „Jiná města takové vzácné trojrozměrné památky nemají,“ upozornil Ondřej Vašata.

Výstava je přístupná denně mimo pondělí, potrvá do 15. listopadu.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek