Středa

30. září 2020

Nyní

11°

Zítra

13°

Svátek má

Filmový festival mladých v Trutnově, přehlídka známých tváří

25. 6. 2020

Filmový festival mladých v Trutnově, přehlídka známých tváří 8 snímků
Z paměti Trutnova už téměř vymizel. Filmový festival mladých. Svého času mimořádná společenská událost, na kterou se k nám sjížděli filmaři z celé republiky. "Město tím doslova žilo," říká Josef Kábrt, někdejší vedoucí trutnovského kina a jeden z pamětníků, který se každoročně podílel na úspěšné přehlídce.

Festival filmů o mladých a pro mladé trval většinou zhruba týden. Promítalo se kolem deseti celovečerních snímků, a k nim dalších třicet až čtyřicet kratších (většinou studentských) filmů. V programu byla navíc řada doprovodných besed či seminářů s herci, režiséry a scénáristy. "V podstatě se jelo sedm dnů v kuse, od rána do noci," vzpomíná Kábrt na období mezi lety 1972 až 1989.

Jako řada podobných festivalů byl i ten trutnovský přehlídkou známých tváří. Mezi režiséry či scénáristy se objevili například František Vláčil (na úvodním snímku), Karel Smyczek či Radek John. Mezi herci zaujali tehdy mladí Lukáš Vaculík, Sagvan Tofi, Jan Kraus, Vítězslav Jandák či Dagmar Veškrnová.

"Návštěvníci festivalu měli vzácnou možnost vidět film a hned po něm besedovat s jeho tvůrci. Často se stalo, že i když skončila beseda, filmaři ještě zůstali a povídali si s námi. Klidně až do rána," upozorňuje Slávka Tomanová, tehdejší pracovnice kina. Mezi moderátorkami se objevily pozdější legendy Saskia Burešová či Hana Vávrová (Heřmánková).


Jana Puschmanová, Slávka Tomanová a Josef Kábrt. Pamětníci trutnovského filmového festivalu ze 70. a 80. let.

Přehlídka byla samozřejmě soutěžní. Takže například v roce 1972 získala v Trutnově Cenu filmového diváka dnes už proslulá komedie Dívka na koštěti. Tehdy se ale v kině Vesmír promítala jako novinka. "Některé filmy se při festivalu pouštěly proti zbytku republiky s předstihem," tvrdí další někdejší zaměstnankyně kina Jana Puschmannová.

Vliv festivalu byl znát téměř na každém rohu. Město bylo v době jeho konání doslova polepené propagačními plakáty. Pro velký zájem se vydával a roznášel speciální zpravodaj. "O festivalu referovaly i rozhlas po drátě a hradecký rozhlas, objevovala se tu i Československá televize," upozorňuje Kábrt.

Zatímco v počátcích festival pořádali spíš místní nadšenci takříkajíc "na koleně", postupně se plně profesionalizoval. Začaly se v něm totiž angažovat například Barrandov, Ústřední půjčovna filmů, SSM nebo Československý státní film. Dramaturgii filmové přehlídky už nevymýšleli jen místní, ale také lidé z ústředí Prahy. Kino navíc přešlo pod Dům kultury, kde mělo i více technických možností. "Co bývalo kdysi pracné, bylo v posledních letech možné téměř na lusknutí prstů," uznává Kábrt.

Ani tak ale nebylo snadné festival pořádat. "Trval sice týden až deset dnů, ale pracovalo se na tom minimálně půl roku," připomíná Jana Puschmannová. "Pro mě to byl upracovaný svátek. Mnohdy byl člověk napjatý, jestli vše dobře dopadne. Ani na filmy jsem při festivalu nekoukal, měl jsem spoustu jiné práce. Ale většinu filmů jsem naštěstí viděl při tak zvaných předváděčkách," uvádí Kábrt. "Bylo s tím hodně práce, ale lidé tady si to vzali za své," připomíná Slávka Tomanová.

Ani to ale festivalu nepomohlo přežít Sametovou revoluci. V roce 1989 se konal naposledy. "Nikdo neměl zájem, aby pokračoval. Ani v Trutnově, ani v Praze," uzavírá Josef Kábrt.

  Další unikátní vzpomínky trutnovských pamětníků:


Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek a archiv