Parta nadšenců vrátila na náměstí připomínku bitvy 1866

Po Sametové revoluci obnovili Trutnovští dávný zvyk a pravidelně se koncem června na náměstí u pamětní desky scházeli. Salvy, projevy, nástupy klubů vojenské historie, to vše se každý rok v rámci programu opakovalo. Za velkého počtu diváků. V posledních letech ale zájem veřejnosti klesal, radnice se proto rozhodla připomínku pořádat pouze v půlkulatých a kulatých výročích.

Letos uplynulo od památné bitvy 154 let, takže se původně žádná připomínka konat neměla. Příznivci vojenské historie se ale rozhodli, že udrží slavnou tradici. "Byla tu od roku 1867 do první světové války. Obnovená byla v devadesátých letech minulého století. Letos navíc vyšlo 27. června na sobotu, byl by hřích to nevyužít," prohlásil Jan Nešněra, předseda Vojensko-historického a muzejního spolku Trutnov.

Společně se členy Vojenského veteránského spolku Trutnov dnes uspořádali skromnější, ale důstojnou připomínku nesmazatelné události v dějinách města. K pamětní desce napochodovalo asi třicet mužů v dobových vojenských uniformách, natřeli desku na černo a vystřelili čestnou salvu. "Je to soukromá akce, pořádaná bandou nadšenců, aby se udržela v Trutnově tradice, aby se tady mohly ukázat vojensko-historické jednotky, protože sem prostě patří," řekl Nešněra.

Na bitvu u Trutnova z roku 1866 poukazují dlouhodobě dvě stále expozice - první v Muzeu Podkrkonoší (vedle kostela) a druhá v Kapli sv. Jana Křtitele na Janském vrchu (v městském lesoparku). "V okolí máme 140 pomníčků, což je obrovský soubor sepulkrálních památek. Byla by prostě škoda bitvu a její okolnosti nepřipomínat a nepoukazovat na ně," uvedl Nešněra.

Sám přitom jako jediný z nadšenců nebyl v uniformě, ale v dobovém civilu státní služby, s cylindrem na hlavě. Chvíli přitom rozmlouval s kolegou v uniformě vojáka z někdejšího 1. východopruského pěšího pluku č. 1. "Takový důstojník 27. června 1866 ráno přišel na náměstí a skutečně vyjednával s tehdejším starostou (Hieronymus Roth), zda je město volné, a zda hrozí nějaké nebezpečí. Kdybyste se posunuli o 154 let zpátky, tak takového muže byste na náměstí skutečně potkali," naznačil Jan Nešněra.

Na den přesně před 154 lety dosáhla rakouská armáda u Trutnova vítězství v bitvě, do které zasáhlo zhruba 64 tisíc vojáků. Pro Rakušany to ale bylo krvavě vykoupené vítězství - 4800 padlých, zraněných či zajatých. Na pruské straně byly ztráty třikrát menší - 1350 padlých zraněných či zajatých. Celkem zemřelo, bylo zraněno nebo zajato přes 6 tisíc vojáků.

Druhý den na to, 28. června 1866, rakouské velení hrubě podcenilo protivníka a místo, aby vítěznou bitvu u Trutnova využilo, prohrálo boje o pohraniční průsmyky. Válka vyvrcholila rozhodující (pro Prusy vítěznou) bitvou 3. července 1866 u Hradce Králové.

Vojenský konflikt měl negativní dopad i na civilní obyvatelstvo. Osmnáct vážených obyvatel, včetně starosty města Hieronyma Rotha, bylo neprávem obviněno ze zrady, odvlečeno do pruského zajetí a propuštěno až po 80 dnech věznění. "Vítáni byli jako hrdinové. Byli středem pozornosti, mohli se chlubit svými příběhy, psát o tom články nebo knihy. Získali také vyznamenání, někteří dokonce přímo z rukou císaře Františka Josefa. Už nikdo ale nepřipomněl, že tu byla také spousta mrtvých civilistů," sdělil Nešněra.

Deska natírá v den výročí bitvy černě, na podzim pak bíle na oslavu návratu uvězněných. I tuto tradici chtějí pořadatelé dnešní připomínky udržet. "Budeme se snažit uspořádat ji co nejblíž k termínu návratu osmnácti ztrápených lidí z vězení do Trutnova," slíbil Jan Nešněra.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz