Středa

12. srpna 2020

Nyní

25°

Zítra

26°

Svátek má

Chceme do kostela vrátit život, hlásí ze Starého Rokytníka

15. 7. 2020

Chceme do kostela vrátit život, hlásí ze Starého Rokytníka 46 snímků
Starý Rokytník měl v dobách své největší slávy více než tisícovku obyvatel. A také kostel sv. Šimona a Judy. Jenže od poválečného odsunu sudetských Němců pozvolna chátral. Někdejší dominantu, dnes ale značně poškozený a opuštěný objekt, se nyní snaží zachránit Spolek přátel Starého Rokytníka. "Je to krásná památka, mohla by se znovu stát dominantou obce," věří předseda spolku Jaroslav Jirman.

Původně gotický kostel stál ve Starém Rokytníku už ve 14. století, nejstarší potvrzená zmínka o něm pochází z roku 1384. Během husitských válek v roce 1430 byl ale zbořený. Jezuité ho obnovili v barokním slohu (a rozšířili) v roce 1752. Poslední zásadní úpravy se na kostele prováděly před více než sto lety. Církev už kostel desítky let nevyužívá.

Pravidelné bohoslužby se v něm nekonají. Kromě zubu času se na něm bohužel podepsali také vandalové a zloději. Zmizely starožitnosti i obrazy křížové cesty. Vitrážová okna jsou rozbitá. Zničená je dlažba i elektroinstalace. Krovy jsou napadené červotočem, jednu zeď napadla houba. Přesto kostel stojí a při detailní prohlídce se dá vytušit naděje, že záchrana kostela by mohla vyjít.

"Je to zásluha čtyřiasedmdesátiletého Miroslava Mědílka, bez něj by kostel už dávno spadnul. Přes deset let provádí na kostele opravy. Když do něj teklo, střechu na nejhorších místech opravil. Opravil také nároží, nyní pracuje na kostelní věži. Většinu prací provádí sám, jen někdy mu pomáhají další. Třeba před časem tu odvedla kus práce místní skupinka, která si říká Parta veselých kamarádů," oceňuje Jaroslav Jirman.

Naděje na záchranu kostela stoupla loni, když parta zdejších nadšenců založila spolek Přátel Starého Rokytníka. "Chceme obnovit funkci kostela a jeho kulturní úlohu. Mohly by se v něm konat církevní obřady jako svatby, křtiny a pohřby, ale také koncerty nebo výstavy," naznačuje Štěpánka Tryznová, místopředsedkyně spolku.

Skupina patnácti dobrovolníků se ihned pustila do práce. Uklízí vnitřek chrámu, vymetli obrovské nánosy pískovcového prachu, který se po léta v kostele usazoval. Sekají vysokou trávu na hřbitově, který kostel obklopuje. A u toho začali plánovat klíčové opravy. Je potřeba například opravit střechu a krovy, nebo zrestaurovat dřevěný strop se štukovými zrcadly a malbou. Vlhká zeď potřebuje odvodnit a vysušit. Obnovit potřebuje oltář a dřevěné sochy svatých.

"Město Trutnov nám poskytlo dotaci 30 tisíc korun. Chceme za ně pořídit podrobnou studii, která určí co, kdy a jak se má opravit. Jakmile budeme vědět, co kostel ohrožuje nejvíc a kolik by stála oprava, můžeme nechat udělat projekt a začít shánět peníze," plánuje Jaroslav Jirman.

Jako spolek můžou Rokytničtí žádat o dotace na záchranu kostela. "Nebudou to asi miliony z jedné velké dotace, ale spíš menší částky, o které bychom žádali podle toho, jak by postupovala rekonstrukce," věří předseda Jirman. Při údržbě a obnově kostela se bude hodit doslova každá koruna. Přispět penězi by mohli i někdejší obyvatelé Starého Rokytníku, žijící dnes v Německu. Někteří už se dokonce ozvali, o snaze zachránit kostel vědí a plánují vlastní sbírku.

Rokytnický kostel sice stojí na návrší, ale díky vzrostlým stromům a náletovým dřevinám téměř není vidět. "To je náš další úkol. Kostel má být ozdobou a dominantou obce, je to krásná památka a zákonem chráněná stavba. Takže chceme okolí vyčistit od náletu, aby se otevřel pohled na kostel od silnice," odhaluje Jirman další plány. Zvláštností kostela je, že není orientován hlavním oltářem k východu, ale spíše k západu.

Kdysi se do kostela ve Starém Rokytníku sjížděli farníci i z okolních obcí. O velké návštěvnosti svědčí i velké množství dřevěných lavic, které se dodnes uchovaly v lodi kostela i v mezipatře. Také současníci by rádi, aby se kostel stal středobodem místního života. Malou premiéru v podobě koncertu pro členy spolku a jejich příbuzné už má rokytnický chrám za sebou. "Přišlo osmdesát lidí, a líbilo se to. Bylo to bez elektřiny, bez mikrofonů, a při svíčkách. A už se hlásí další hudebníci, že si tady chtějí zahrát," potvrzuje Štěpánka Tryznová.

Pokud se vyplní optimistické představy nadšenců, mohla by se první velká oprava ve Starém Rokytníku uskutečnit už příští rok. A nejen to. Na vedlejším pozemku je torzo někdejšího jezuitského zámečku. Spolek má v plánu prořezat a vyčistit stromy a vytvořit parčík, který by sloužil k odpočinku. "Naši předci zdejší krajinu kultivovali, a my máme úctu k tomu, co udělali. Nedělil bych to, zda to byli Češi nebo Němci. Zaslouží si naší úctu za to, co tady udělali. My to chceme zachovat pro příští generace. Myslím, že nás to zas tak moc stát nebude," dodává předseda spolku Jaroslav Jirman.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Milan Lhoták